Urotropin

chemická sloučenina

Urotropin je heterocyklická organická sloučenina, která může být připravena reakcí formaldehydu s amoniakem. Je to krystalická látka bílé barvy. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 80 až 800 mikrometrů. Urotropin je velmi dobře rozpustný ve vodě a dalších polárních rozpouštědlech. Molekula má klecovitou strukturu podobnou adamantanu. Tuto látku objevil ruský chemik Alexandr Michajlovič Butlerov roku 1859.

Urotropin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Kuličkový model
Kuličkový model
Obecné
Systematický název
  • 1,3,5,7-tetraazaadamantan
  • 1,3,5,7-tetraazatricyklo[3.3.1.13,7]dekan
Triviální názevmethenamin (INN), hexamin, HMT, HMTA, tuhý líh
Ostatní názvyhexamethylentetramin
Identifikace
Registrační číslo CAS100-97-0
Vlastnosti
Molární hmotnost140,19 g/mol
Teplota varu270 °C (sublimuje)
Hustota1,27 g/cm3
Rozpustnost ve vodě85,3 g/100 ml
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
NFPA 704
1
1
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Má velmi odlišné způsoby použití:

Příprava editovat

Urotropin lze připravit následující reakcí v zásaditém prostředí:

6 CH2O + 4 NH3 → C6H12N4 + 6 H2O

Běžně se tedy připravuje reakcí 37% formaldehydu s 29% hydroxidem amonným (čpavkovou vodou). Hydroxid amonný se přikapává pomalu, přičemž se reakce musí neustále chladit tak, aby nepřesáhla 20 °C. Po vzniku urotropinu se vzniklý produkt zahřívá na 95–100 °C, aby se odpařily všechny ostatní nezreagované reaktanty (formaldehyd, amoniak i voda). Takto se dá získat urotropin ve velmi vysoké čistotě.

6 CH2O + 4 NH4OH → C6H12N4 + 10 H2O

Výrobci editovat

Počet evropských výrobců se po roce 1990 značně snížil. Francouzský SNPE uzavřel výrobu v roce 1990, v roce 1993 byla zastavena výroba urotropinu ve firmě Leuna v Německu. V roce 1996 zastavil výrobu italský Agrolinz a v roce 2001 britský výrobce Borden. V roce 2005 ukončila výrobu slovenská Chemko. Zbývající výrobci jsou německá Ineos, nizozemská Caldic a italská Hexion.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Léčil se jím zřejmě např. Antonín Dvořák nedlouho před smrtí.[2]

Reference editovat

  1. a b Methenamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Rozbor sto let starého léku ukázal, čím se před svou smrtí léčil Antonín Dvořák, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. SÚKL, 2020-07-30 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat