Rudolf Kirchschläger
Rudolf Kirchschläger (
[ˈʀuːdɔlf ˈkɪʁçˌʃlɛːɡɐ]; 20. března 1915, Niederkappel[3] – 30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, státník, diplomat a soudce. V letech 1974–1986 byl, jako nestraník, dvakrát zvolen prezidentem Rakouska. Předtím byl v letech 1970–1974 ministrem zahraničních věcí.
| Rudolf Kirchschläger | |
|---|---|
 | |
| Prezident Rakouska | |
| Ve funkci: 8. července 1974 – 8. července 1986 | |
| Předchůdce | Franz Jonas |
| Nástupce | Kurt Waldheim |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana Rakouska |
| Narození | 20. března 1915 Niederkappel  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. března 2000 (ve věku 85 let) Vídeň  Rakousko |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Choť | Herma Kirchschlägerová |
| Děti | Walter Kirchschläger |
| Příbuzní | Peter G. Kirchschläger (vnuk)[1][2] |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | soudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1977) řetěz Řádu Isabely Katolické (1978) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1979) čestný občan Vídně (1986) honorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1986) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Rudolf Kirchschläger |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost editovat
Studoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.
V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,[4] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.
V letech 1967–1970 byl velvyslancem v Československu, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.
V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.
Vyznamenání editovat
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Česko
|
_BAR.svg){kind=small}
|
Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy[5] | 1996 |
 Dánsko
|
|
rytíř Řádu slona | 1979, 3. dubna |
 Finsko
|
|
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[6] | 1977 |
 Itálie
|
|
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[7] | 1971, 30. prosince |
 Lucembursko
|
|
rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva[8] | 1975, 14. července |
 Portugalsko
|
|
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[9] | 1984, 18. dubna |
 Španělsko
|
|
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[10] | 1978 |
|
velkokříž s řetězem Řádu Karla III.[11] | 1979, 3. října | |
 Švédsko
|
|
rytíř Řádu Serafínů | 1976, 6. května |
 Vatikán
|
|
velkokříž Řádu Pia IX. | 1990 |
|
rytíř velkokříže s řetězem Řádu Pia IX. | 2000 |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Niederkappel, Horní Rakousy
- ↑ Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
- ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ SCHOOS., Jean. Die orden und Ehrenzeichen des Grossherzogtums Luxemburg. Luxemburg: Sankt-Paulus-Druckerei, 1990. 422 s. ISBN 2879630487, ISBN 9782879630489. OCLC 65395144 S. 344.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1978-7636. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1979-24283. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kirchschläger na Wikimedia Commons 
Osoba Rudolf Kirchschläger ve Wikicitátech- Heslo v encyklopedii Britannica
- Portrét na stránkách Českého rozhlasu
- Pořad Českého rozhlasu Plus: Buď úplná svoboda, nebo žádná; podrobný životopis Rudolfa Kirchschlägera se zaměřením na jeho vztah k Československu, k roku 1968, obsahuje také citace z materiálů československé Státní bezpečnosti
- Zápis k Rudolfu Kirchschlägerovi [1] na Austria-forum.
