Philippe Jaroussky
Philippe Jaroussky (* 13. února 1978 Maisons-Laffitte) je francouzský zpěvák a operní pěvec – sopránový kontratenor, patrně nejslavnější současný francouzský pěvec své generace a své kategorie.
| Philippe Jaroussky | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Narození | 13. února 1978 (46 let) Maisons-Laffitte |
| Žánry | opera |
| Povolání | operní pěvec, hudebník a zpěvák |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | Kontratenor |
| Ocenění | Řád umění a literatury |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pochází z rodiny ruského původu. Jeho dědeček emigroval z Ruska po bolševické revoluci roku 1917, vůbec neznal francouzštinu a představil se ve Francii slovy Jsem Rus (Ja russkyj). Místo skutečného příjmení tak získal fonetický přepis této věty.
Než začal studovat zpěv, věnoval se na konzervatoři ve Versailles houslím, (vyhrál i některé ceny) a klavíru. Zpěv vystudoval na Fakultě staré hudby Národní konzervatoře v Paříži v roce 1996. Dále studoval zpěv soukromě u Nicole Fallienové. Je známý díky své virtuózní pěvecké technice (falzet), která mu umožňuje interpretovat koloraturní árie barokních kantát i oper. Jeho vokální rozsah umožňuje zpívat i partie, které byly historicky určeny kastrátním pěvcům.
V roce 2002 spoluzaložil soubor Artaserse. Často vystupuje se souborem Ensemble Matheus pod vedením Jean-Christopha Spinosi a se souborem L'Arpeggiata, který vede Christina Pluharová. V létě 2009 vystoupil v Praze s barokním orchestrem Musica Florea. 29. července 2016 vystoupil se skladbou od Davida Bowieho - "Always Crashing in the Same Car" v Royal Albert Hall v Londýn̟ě, aby mu vzdal hold na koncertě, který byl Davidovi věnován. V letech 2019–2021 natáčel se souborem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse zpěvní party z oper Josefa Myslivečka pro film Petra Václava Il Boemo.
Diskografie editovat
Do roku 2021 vydal 33 alb (CD) a 3 DVD..
| Titul alba Skladatel |
Vydavatel | Rok vydání | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Sedecia – Král jeruzalémský Alessandro Scarlatti |
EMI | 2001 | |
| Catone in Utica Antonio Vivaldi |
Dynamic | 2001 | |
| Bassani – La morte delusa Giovanni Battista Bassani |
Opus 111 | 2002 | |
| La verità in cimento Antonio Vivaldi |
Indigo | 2003 | |
| Agrippina Georg Friedrich Händel |
Dynamic | 2004 | |
| Un Concert Pour Mazarin (různí skladateɬé) |
EMI | 2004 | |
| Orlando furioso Antonio Vivaldi |
Indigo | 2005 | |
| L’Orfeo Claudio Monteverdi |
Dynamic | 2005 | |
| Virtuoso Cantatas Antonio Vivaldi |
EMI | 2005 | |
| Beata Vergine (různí skladatelé) |
EMI | 2006 | |
| Selva morale e spirituale Claudio Monteverdi |
Ambronay | 2006 | |
| Musiche Varie Benedetto Ferrari |
Note 1 | 2006 | |
| Griselda Antonio Vivaldi |
Naive | 2006 | |
| Heroes Antonio Vivaldi |
EMI | 2007 | |
| Magnificat/Dixit Dominus Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel |
EMI | 2007 | |
| Carestini – The Story of a Castrato (různí skladatelé) |
EMI | 2008 | věnováno italskému kastrátovi Giovannimu Carestinimu, árie napsané přímo pro něj.. |
| Nisi Dominus/Stabat Mater Antonio Vivaldi |
Indigo | 2008 | |
| Altus (různí skladatelé) |
EMI | 2008 | |
| Lamenti Francesco Cavalli, Claudio Monteverdi |
EMI | 2008 | |
| Teatro d’Amore Claudio Monteverdi |
EMI | 2009 | |
| Opium (různí skladatelé) |
EMI | 2009 | |
| Faramondo Georg Friedrich Händel |
EMI | 2009 | |
| La Dolce Fiamma Johann Christian Bach |
Virgin Classics | 2009 | |
| Stabat Mater (různí skladatelé) |
EMI | 2010 | italská mariánská motetta ze 17. století. (druhé vydání alba „Beata Vergine“, EMI 2006) |
| Caldara in Vienna – zapomenutý kastrát Arias Antonio Caldara |
Virgin Classics | 2010 | |
| Duetti | Virgin Classics | 2011 | s Maxem Emanuelem Cenčićem a Williamem Christiem |
| Philippe Jaroussky: The Voice | Virgin Classics | 2012 | |
| Arias for Farinelli by Porpora | Warner Classics | 2013 | Placidetti zefiretti und La gioia ch'io sento s Cecilií Bartolliovou |
| Pergolesi: Stabat mater, Laudate pueri, Confitebor | Warner Classics | 2013 | s Julií Ležněvovou |
| Vivaldi: Pietà – Sacred Works for Alto | Warner Classics | 2014 | s Artaserse |
| Steffani: Niobe, regina di Tebe | Warner Classics | 2014 | s Boston Early Music Festival Orchestra (Paul O'Dette & Stephen Stubbs) |
| Green – Mélodies françaises sur des poèmes de Verlaine | Warner Classics | 2015 | s Quatuor Ébène |
| Händel: Partenope | Warner Classics | 2015 | |
| Bach – Telemann: Sacred Cantatas | Warner Classics | 2016 | s Freiburským Barokním orchestrem |
| La storia di Orfeo | Warner Classics | 2017 | s Emőke Baráth |
| The Händel Album | Warner Classics | 2017 | s Artaserse |
| Gluck: Orfeo ed Euridice | Warner Classics | 2018 | s Diegem Fasolis |
| Ombra Mai Fu – Francesco Cavalli Opera Arias | Erato Warner | 2019 | s Artaserse |
| Passion Jaroussky | Erato Warner | 2019 | Triple-CD (Kompilace) |
| La vanità del mondo | Erato Warner | 2020 | s Artaserse |
| À sa guitare | Erato Warner | 2021 | s Thibautem Garciou |
Ocenění editovat
- 2007 – Artiste lyrique
- 2008 – Echo Classic Award, Singer of the Year
- 2009 – Řád umění a literatury
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Philippe Jaroussky na Wikimedia Commons 
Osoba Philippe Jaroussky ve Wikicitátech
- česky
- Philippe Jaroussky v Česko-Slovenské filmové databázi
- Rozhovor, Muzikus.cz
- Koncert v Praze, Novinky.cz
- Recenze CD, Muzikus.cz
- cizojazyčně
- http://www.philippejaroussky.fr/ – oficiální stránka
- http://www.emiclassics.co.uk/search_new.php?q=jaroussky
- http://www.nytimes.com/2010/11/21/magazine/21soprano-t.html?ref=magazine
- Philippe Jaroussky – Portrait a Haute Voix, dokument, 58 minut
