Panenka muškátová
Panenka muškátová (Lonchura punctulata) je drobný, pestře zbarvený pták z čeledi astrildovitých, z rodu Lonchura, který je často chován jako okrasný, vidět jej můžeme i ve voliérách českých chovatelů. Ve volné přírodě jej najdeme především v jihovýchodní Asii, kde vyhledává spíše vlhká místa v blízkosti lidí či polí. Živí se semeny travin nebo bobulemi. IUCN označuje panenku muškátovou jako málo dotčený, tedy nechráněný druh.
 Panenka muškátová | |
|---|---|
_Photograph_By_Shantanu_Kuveskar.jpg) Panenka muškátová | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Passeroidea |
| Čeleď | astrildovití (Estrildidae) |
| Rod | Lonchura |
| Binomické jméno | |
| Lonchura punctulata (Linnaeus, 1758) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie editovat
Panenku muškátovou poprvé popsal Carl Linnaeus v roce 1758 ve svém 10. vydání knihy Systema Naturae. Tehdy bychom ji našli pod binomickým jménem Loxia punctulata. Uznáváno je celkem 12 poddruhů, i když některé zdroje uvádějí jen 11. Jednotlivé poddruhy se liší ve výskytu i intenzitě zbarvení. Jsou to tyto:
- Lonchura punctulata baweana
- Lonchura punctulata blasii
- Lonchura punctulata cabanisi
- Lonchura punctulata fretensis
- Lonchura punctulata holmesi
- Lonchura punctulata nisoria
- Lonchura punctulata particeps
- Lonchura punctulata punctulata
- Lonchura punctulata subundulata
- Lonchura punctulata sumbae
- Lonchura punctulata topela
- Lonchura punctulata yunnanensis
Výskyt a prostředí editovat
L. p. punctulata (Linnaeus, 1758) se vyskytuje v oblasti od severního Pákistánu, po Indii až k Nepálu a Srí Lance.
L. p. subundulata (Godwin-Austen, 1874) se vyskytuje v Bhútánu, Bangladéši, severovýchodní Indie a západním Myanmaru.
Naopak L. p. yunnanensis (Parkes, 1958) najdeme v jižní Číně a severovýchodním Myanmaru.
Oblast výskytu L. p. topela (Swinhoe, 1863) zahrnuje jižní Myanmar, Thajsko, jihovýchodní Čínu, Hainan, Tchaj-wan, Laos, Kambodžu a Vietnam.
L. p. cabanisi (Sharpe, 1890) najdeme na Filipínách a na severu Bornea.
L. p. fretensis (Kloss, 1931) se vyskytuje na Malajském poloostrově, v Singapuru a na Sumatře.
L. p. nisoria (Temminck, 1830) žije na jihu Bornea, na Jávě a na Bali, výjimečně i na Malých Sundách.
Oblast výskytu L. p. particeps (Riley, 1920) zahrnuje pouze ostrov Sulawesi.
L. p. baweana (Hoogerwerf, 1963) se vyskytuje na ostrově Jáva a v jejím okolí.
L. p. sumbae (Mayr, 1944) najdeme na Malých Sundách. L. p. blasii (Stresemann, 1912) se nachází také na Sundách, mimo ně jej ale najdeme také v Timoru.
L. p. holmesi (Restall, 1992) se vyskytuje pouze na východě Bornea.
Obecně platí, že panenky muškátové vyhledávají spíše vlhká místa, v blízkosti lidí nebo zemědělských oblastí. Zemědělci je ale příliš v lásce nemají, jelikož je považují za škůdce na úrodě — což panenky skutečně jsou. Nejlepší oblast je pro ně ta, kde mají možnost rychle se schovat, tedy vysoká tráva nebo stromy.
Popis editovat
Panenka muškátová je asi 11 až 12 cm dlouhý pták s váhou okolo 15 gramů. Pohlavní dimorfismus je poměrně výrazný, protože zatímco samičky jsou poměrně "nudné" a v hnědých odstínech, samečci oplývají pestrou škálou barev. Obě pohlaví mají kropenaté břicho, u samečků je ale barva výraznější. Zobák je velký, tmavě hnědý až šedý, nohy neopeřené v podobném odstínu jako zobák. Mladí jedinci se podobají samičkám nebo také dospělým jedincům z druhu panenka tříbarvá (Lonchura malacca).
Ekologie editovat
Panenky muškátové vytvářejí hejna až o sto jedincích. Při letu máchá vedoucí jedinec křídly ve směru letu, aby se hejno nerozletělo jiným směrem. Jsou to společenští a neagresivní ptáci, schopní vycházet i s jinými druhy bez problémů. Období rozmnožování probíhá v období dešťů, tedy v létě (zejména červnu až srpnu), ale období se může lišit. Laboratorní studie prokázaly, že dlouhý den (dlouhý přísun světla) a vysoká vlhkost vzduchu spouští růst pohlavních žláz. Samečci se dvoří samičkám většinou tím způsobem, že si do zobáku vezmou klas a různě před samičkou pohybují tělem. Pokud se samičce jedinec zalíbí, tak společně postaví hnízdo. Hnízdo je velká klenutá stavba volně tkaná ze stébel trávy, bambusu nebo jiných listy, s bočním vchodem. Bývá faktem, že tento vchod je postaven směrem, odkud většinou fouká vítr. Snůška samičky panenky muškátové většinou čítá 4 až 6 vajec, ale může jich obsahovat až do 10. Sameček i samička střídavě inkubují vejce, ze kterých se za dva týdny vylíhnou holá a slepá mláďata. Ta se obvykle opeří do tří týdnů. Obě pohlaví dosahují sexuální zralosti v 7 měsících života. Dožívají se 6 až 8 let v zajetí, v přírodě je to většinou méně.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scaly breasted munia na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu panenka muškátová na Wikimedia Commons
