Naraŭljanský rajón
Naraŭljanský rajón (bělorusky Нараўлянскі раён, ukrajinsky Наровлянський район, rusky Наровлянский район) je územně-správní jednotkou na jihu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Naroŭlja (bělorusky Нароўля, rusky Наровля).
| Naraŭljanský rajón Нараўлянскі раён | |
|---|---|
 Naroŭljanský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Naroŭlja |
| Status | rajón |
| Souřadnice | 51°48′ s. š., 29°30′ v. d. |
| Rozloha | 1 588,82 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 11 371 |
| Hustota zalidnění | 7,2 obyv./km² |
| Jazyk | Běloruština — 70.5 % a ruština — 28.06 % |
| Národnostní složení | Bělorusové — 89,05 %, Rusové — 6,28 %, Ukrajinci — 2,82 %, Poláci — 1,11 %, ostatní — 0,74 %. |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bělorusko |
| Nadřazený celek | Bělorusko |
| Měna | Běloruský rubl (BYR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Administrativní členění editovat
Od roku 2009 má Naraŭljanský rajón 4 selsověty:
- Věrbavický selsovět (Вербавіцкі с/с)
- Haloŭčycký selsovět (Галоўчыцкі с/с)
- Kiraŭský selsovět (Кіраўскі с/с)
- Naraŭljanský selsovět (Нараўлянскі с/с)
Zrušeny byly 2 selsověty:
- Krasnoŭský selsovět (Красноўскі с/с)
- Zavajcjanský selsovět (Завайцянскі с/с)
Geografie editovat
Rozloha rajónu je necelých 1590 km², z toho 53% jsou lesy. Hlavními řekami jsou Pripjať a její přítoky Naroŭljanka, Mytva, Slovečna a Žaloň. Nachází se zde i mnoho jezer. Rajón se nachází v pásmu pravého břehu dolního toku Pripjatě.
Naprostá většina rajónu se nachází v zóně Pripjaťského koryta, na jižním svahu ukrajinského štítu. Celkem 85% území se nachází v nadmořské výšce 120 až 140 metrů, 8% v nadmořské výšce od 140 do 160 metrů a 7% v nadmořské výšce od 100 do 110 metr.
Hraničí s Jelským rajónem, Mazyrským rajónem a Chojnickým rajónem na území Běloruska a také s Narodičským rajónem, Ovručským rajónem a Polesským rajónem na území Ukrajiny.
Rajón má malé ložiska rašeliny v hloubce 1,34 m, které jsou rozloženy na území 292 ha. Na území rajónu, v blízkosti vesnic Huta a Zarakitnaje, byly nalezeny ložiska kámenné soli, která leží v hloubce asi 300 až 2 500 m. Mohutnost solné horniny je až 2 km. Rajón má i dvě ložiska hlíny, Haloŭčyckaje a Vepranskaje.
Historie editovat
Rajón byl založen 17. července 1924. Před havárii černobylské jaderné elektrárny v této oblasti existovalo 74 vesnic a 8 vesnických rad, selsovetů (Verbavický, Haloŭčycký, Dzjornavický, Daŭljacký, Zabajcjanský, Kiraŭský, Krasnoŭský a Vuhlický).
Po katastrofě v roce 1986 byly 4 obecní rady zrušeny — Vuhlický (1987), Dovljadovskij (1987), Dzjornavický (1987) a Verbavický (1995). Obyvatelé se přestěhovali do jiných vesnických rad rajónu, Naroŭlje nebo mimo rajón. Vybydleno bylo 35 vesnic. Přesídlení pokračuje i dnes. V evakuační zóně byla založena Poleská státní radiačně-ekologická rezervace.
Demografie editovat
Na území rajónu žije na 12 400 lidí, z toho 8 400 lidí žije v městských oblastech.
Ekonomika editovat
Základními odvětvími jsou potravinářství, zemědělství a zpracování dřeva.
Dopravní síť editovat
Skrze rajón prochází silniční komunikace Mozyr — Kyjev, Naroŭlja — Černobyl, Naroŭlja — Jelsk. Po Pripjati se realizuje i lodní doprava.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Naroŭljanský rajón na Wikimedia Commons - Oficiální web Naroŭljanského rajónu
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Наровлянский район na ruské Wikipedii.
