Naroŭlja
Naroŭlja (bělorusky Нароўля, Naroŭlja, rusky Наровля, Narovlja) je město v Bělorusku a centrum Naraŭljanského rajónu, který leží v Homelské oblasti. Město se nachází na pravém břehu řeky Pripjať 125 km od města Homel, 25 km od vlakového nádraží Jelsk na lince Kalinkavičy – Ovruč.
| Naroŭlja Нароўля | |
|---|---|
 Autobusové nádraží ve městě Naroŭlja | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°48′ s. š., 29°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | 114 m n. m. |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Homelská |
| Rajón | Naraŭljanský |
  Naroŭlja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 8 371 (2024)[1] |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 2355 |
| PSČ | 247800 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachází se poblíž Poleské státní radiačně-ekologické rezervace, vytvořené po černobylské havárii. V blízkosti se nachází ložisko kamenné soli.
Historie editovat
Od roku 1793 město spadalo pod správu Ruského impéria a bylo centrem farnosti Rečyckého povětu Minské gubernie. Mezi lety 1810 až 1917 patřilo rodině Horvatů. V roce 1917 se stalo součástí Ukrajinské lidové republiky, od roku 1919 bylo podřízeno Minské gubernii RSFSR, od roku 1924 bylo součástí BSSR a stalo se centrem rajónu Minského okruhu.
Od roku 1938 mělo status městského sídla Poleské oblasti. V srpnu 1941 město obsadili Němci, kteří jej okupovali až do roku 1943. Od roku 1954 je součástí Homelské oblasti. V letech 1962-1965 spadalo pod Jelský rajón.
Od roku 1971 má status města. Město v důsledku Černobylské katastrofy utrpělo a část populace byla přesídlena.
Hydrografie editovat
Na východním okraji řeky Pripjať, která je přítokem Dněpru, protéká městem jeho přítok – řeka Naroŭljanka.
Počet obyvatel editovat
| 1795 | 1897 | 1923 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 1999 | 2009 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 139 | 1 415 | 2 550 | 2 518 | 4 100 | 4 837 | 6 556 | 8 531 | 11 165 | 7 200 | 8 110 | 8 017 | 8 026 | 8 010 | 7 991 |
Významné osobnosti editovat
- Rafal-Alaiz Antonijevíč Askerka (Рафал-Алаіз Антоніевіч Аскерка, 1708–1767) – mazyrský maršál, bahrymavický starosta
- Daniel Ihnatavič Horvat (Даніэль Ігнатавіч Горват, 1811–1868)
- Edvard-Maŭrycyj Arturavič Horvat (Эдвард-Маўрыцый Артуравіч Горват, 1866–1935) – vlastník Naroŭlje
- David Ryhoravič Simanovič (Давід Рыгоравіч Сімановіч) – běloruský básník, překladatel
- Mikalaj Uladzislavavič Smolski (Мікалай Уладзіслававіч Смольскі, 1905–1976) – běloruský botanik, akademik Národní akademie věd Běloruska
- Uladzimir Vasiljevič Tuhaj (Уладзімір Васільевіч Тугай) – běloruský historik
- Majsej Lejvikavič Spivak (Майсей Лейвікавіч Співак, 1919–1943) – účastník Velké vlastenecké války, Hrdina Sovětského svazu
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narowlia na francouzské Wikipedii.
- ↑ The population as of January 1, 2024 and the average annual population for 2023 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2024. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Naroŭlja na Wikimedia Commons
