Kapitán lodi

velitel lodi či jiného plavidla

Kapitán (kapitán lodi, kapitán plavidla) je tradiční a zároveň oficiální označení funkce kvalifikovaného vůdce některých typů plavidel, například lodí nebo ponorek. Nese celkovou odpovědnost za její provoz, zahrnující i odpovědnost za její technický stav, navigaci, posádku, náklad či pasažéry a ostatní osoby přítomné na její palubě, jakož i naplnění všech dalších požadavků plavebního práva, případně námořního práva mezinárodního i jednotlivých států, v jejichž přístavech či výsostných vodách se jemu svěřená loď vyskytuje, jakož i práva státu, v němž je plavidlo registrováno.

Kapitán, kormidelník a lodivod na můstku lodi.

V českém právu editovat

Námořní plavba editovat

V právním řádu České republiky stanoví práva a povinnosti velitele námořního plavidla zákon o námořní plavbě[1]a prováděcí předpisy k němu.[2] Velitelem námořního plavidla se zde rozumí velitel lodi (kapitán) a velitel námořní jachty. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla. Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník. Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Námořním úřadem kapitánský slib tohoto znění:

Slibuji na svoji čest a svědomí, že při výkonu funkce velitele lodě zajistím všemi dostupnými prostředky bezpečnost posádky lodě, cestujících, nákladu a lodě, budu dodržovat a uplatňovat právní předpisy spojené s výkonem této funkce a budu dbát o čest státní vlajky lodě.
— Vyhláška ministerstva dopravy[2]
 
Obvyklé označení kapitána

Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci. Jestliže podle velitele hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti. Velitel je povinen opustit námořní plavidlo poslední.

Velitel lodi jako vrcholná autorita na plavidle pod státní vlajkou disponuje i jistými úředními a policejními pravomocemi. Například je povinen přijímat a evidovat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob, může provádět ověření pravosti podpisu a shody opisu nebo kopie s listinou, rovněž je oprávněn povolit či zakázat přítomnost živých zvířat na palubě. Při každém narození nebo úmrtí na palubě je povinen sepsat zápis a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu kam připluje, a také provozovatele plavidla. Není-li možný převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, rozhodne velitel lodi po dohodě s lodním lékařem o pohřbu do moře. Rovněž v případě úmrtí ochraňuje majetek zesnulého a případně jeho závěť. V mimořádných případech může velitel lodi také oddávat sňatečný obřad.[1][3]

V případě spáchání trestného činu na palubě[4] vede velitel lodi vyšetřování a je v první řadě povinen učinit opatření k zabránění pokračování v trestné činnosti. Nebezpečné osoby může na nezbytně nutnou dobu nechat zavřít do lodní cely, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu. Následně je jeho úkolem vyslechnout osoby a provést zajištění důkazů. Ke každém provedeném úkonu sepíše protokol, který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká. Protokoly odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu kam připluje, kde také dojde k úřednímu předání pachatele.[1][5]

Vnitrozemská plavba editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Vůdce plavidla.
 
Štěpán Rusňák, kapitán říční plavby, někdejší výkonný ředitel společností Pražské Benátky a Pražská paroplavební společnost

Český zákon o vnitrozemské plavbě[6] užívá pro osobu, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě, legislativní zkratku vůdce plavidla, a to jak pro velká, tak pro malá plavidla. Prováděcí vyhláška po novelizaci roku 2023 rovněž pojem kapitán již nezahrnuje. Zvlášť vyhláška pojmenovává funkce některých vůdců plavidel: převozník, vůdce malého plavidla a vůdce rekreačního plavidla. Vůdce plavidla oprávněný obsluhovat plovoucí stroj se nazývá strojmistr.[7][8]

Vyhláška, o pravidlech plavebního provozu, funkci kapitána také vůbec nezmiňuje, používá termínů vůdce plavidla a zavádí termín vůdce sestavy plavidel (vůdce sestavy).[9]

V mezinárodním právu editovat

Některá práva a povinnosti námořních kapitánů upravuje například Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.[10]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. a b c Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. a b Vyhláška ministerstva dopravy č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu. In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. § 25. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné online. § 667. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád. In: Sbírka zákonů. 1961. Dostupné online. § 161. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  6. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. In: Sbírka zákonů. 1995. Dostupné online. § 8. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  7. Vyhláška ministerstva dopravy č. 42/2015 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel. In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  8. Vyhláška ministerstva dopravy č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel, jejich obsluze a k výkonu dalších činností ve vnitrozemské plavbě. In: Sbírka zákonů. 2023. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  9. Vyhláška ministerstva dopravy č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu). In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  10. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Externí odkazy editovat