Jalovec poléhavý
Jalovec poléhavý (Juniperus procumbens, syn. J. chinensis var. procumbens) je jehličnatá dřevina z čeledi cypřišovité. Je to poléhavý keř s jehlicovitými listy a šedými letorosty. Pochází z Japonska. V České republice je zřídka pěstován jako okrasná pokryvná dřevina.
 Jalovec poléhavý | |
|---|---|
.JPG) Jalovec poléhavý, kultivar 'Nana' | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | jalovec (Juniperus) |
| Sekce | Sabina |
| Binomické jméno | |
| Juniperus procumbens Siebold ex Miq., 1870 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Popis editovat
Jalovec poléhavý je plazivý keř dorůstající výšky 40 až 70 cm. Větve jsou dlouhé, poléhavé, na konci vystoupavé. Letorosty jsou husté, tuhé, sivé. Jehlice jsou tuhé, jehlicovité, 6 až 8 mm dlouhé, na vrcholu ostře špičaté, na bázi sbíhavé, nestejné délky, uspořádané v přeslenech po třech. Na svrchní straně jsou žlábkovité, sivé, se zeleným středním pruhem, na rubu modrozelené, při bázi se 2 bílými skvrnami. Pouze výjimečně jsou přítomny i šupinovité jehlice. Samčí šištice nejsou známy. Zralé jalovčinky jsou smáčkle kulovité, černé, na povrchu se šedým povlakem, 8 až 9 mm široké. Obsahují 2 až 3 semena.[2][3]
Rozlišovací znaky editovat
Jalovec poléhavý je podobný jalovci šupinatému, má však delší a tužší jehlice, sivé letorosty a jalovčinka|jalovčinky s více semeny.[3]
Taxonomie editovat
Některé zdroje uvádějí tento taxon jako samostatný druh,[3][4] jiné jako varietu Juniperus chinensis var. procumbens.[5][6]
Rozšíření editovat
Vyskytuje se na pobřeží japonského ostrova Kjúšú a na Boninských ostrovech.[3]
Kultivary editovat
Význam editovat
Jalovec poléhavý je pěstován jako okrasná pokryvná dřevina. Z českých botanických zahrad a arboret je uváděn pouze z Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde je pěstován též v kultivarech 'Nana' a 'Bonin Isles'.[9]
Pěstování editovat
Je to poměrně teplomilný druh jalovce. Zóna odolnosti je udávána 8, je tedy mrazuvzdorný do -7 až -12 °C.[3] Vyhovuje mu slunné stanoviště. Na půdu je nenáročný, může být zásaditá nebo kyselá. Množí se zejména řízkováním, možné je i hřížení nebo výsev semen.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b c d e EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Juniperus procumbens [online]. 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FU, Liguo et al. Flora of China: Juniperus procumbens [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, Robert P. Phylogeny of Juniperus using nrDNA and four cpDNA regions. Phytologia. May 2013, čís. 95(2). Dostupné online.
- ↑ OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
- ↑ a b Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu jalovec poléhavý na Wikimedia Commons 
Taxon Juniperus procumbens ve Wikidruzích
