Otevřít hlavní menu
Jarní výstavy tulipánů v Dendrologické zahradě
Oddělení popínavých rostlin
Pirátská loď Pinta pro nejmenší návštěvníky
Barvy podzimu v údolíčku
Podzimní ráno na Barevné louce
Pohled od remízku
Živé ploty
Kameny u Rizovky

Dendrologická zahrada Průhonice je arboretum a botanická zahrada na území Průhonic v okrese Praha-západ a Křeslic v Praze. Má zde sídlo a působiště Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., který je správcem a provozovatelem zahrady. Osou zahrady je údolí Černého potoka s vodní kaskádou začínající Černým rybníkem, které spolu se severní, křeslickou částí zahrady je zahrnuto do přírodního parku Botič - Milíčov.

Dendrologická zahrada patří vedle Průhonického parku a zámku s románským kostelem (původně kaplí) Narození Panny Marie k nejnavštěvovanějším místům v Průhonicích.[1] Zatímco zámecký park se rozkládá jižně od Průhonic, dendrologická zahrada o rozloze asi 80 hektarů leží severně od nich a od dálnice D1, východně od Újezda.

Obsah

HistorieEditovat

V Průhonicích zahájila roku 1922 činnost Československá dendrologická společnost, která navázala na předchozí Dendrologickou společnost z Vídně. Pro výzkum a nové sbírky byla založena Spolková zahrada na pozemcích zámeckého parku, které poskytl hrabě Arnošt Silva Tarouca. Všechny pozemky společně se zámkem a parkem roku 1927 hrabě prodal státu.

Po roce 1930 byla Spolková zahrada přemístěna na severní okraj Průhonic mezi údolí Botiče a Černý rybník. Tato původní část se nazývá Štípenka. Dendrologická společnost ukončila činnost v roce 1954 a Spolková zahrada přešla do správy Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích (VÚOZ, nynější VÚKOZ), který již spravoval dřívější majetek hraběte Taroucy.

Začátkem 70. let byly pozemky odděleny od jádra Průhonic výstavbou dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Od roku 1974 bylo budováno Základní dendrologické a sadovnické pracoviště VÚOZ, pro které se vžil název Dendrologická zahrada. Nejprve práce probíhaly pouze v průhonické části zahrady, od roku 1983 jsou postupně více využívány pozemky v křeslické části.

Od roku 1990 je zahrada zpřístupněná veřejnosti a v roce 1992 byla zaregistrována jako významný krajinný prvek.

Popis a činnostEditovat

Hlavní vstup pro veřejnost se nachází u jihovýchodního rohu zahrady u trojmezí Průhonic, Křeslic a Čestlic, u silnice na Uhříněves nedaleko čestlického akvaparku; nejbližší autobusová zastávka „Čestlice, V Oblouku“ je vzdálena asi 350 metrů. U vchodu je dětské hřiště a sezónní prodejna rostlin.

Zahrada je stále zaměřena na původní účel. Větší část zahrady má podobu zahradních a parkových úprav, proto je zahrada oblíbená nejen pro poučení, ale i k rekreaci. Zahrada plní funkci arboreta, botanické zahrady, ale i parku.

V Dendrologické zahradě je soustředěna sbírka dřevin se zaměřením na studium dřevin a na studium a prezentaci jejich použití v zahradách a parcích. Sbírka dřevin je obnovována a doplňována. Jsou budovány nové expozice, nebo jsou někde obnovovány podle měnících se podmínek a požadavků. Jsou zakládány další skupiny trvalek, které dnes tvoří neodmyslitelnou součást zahrady a velkým dílem přispívají k poučení i atraktivitě. Původní i nové kompozice stále slouží i k hodnocení nebo výzkumu. Odborníci a široká veřejnost zde nacházejí podněty pro parky i zahrádky.

V jarních měsících je velkým lákadlem již pravidelná výstava tulipánů a ohromné množství cibulovin. V létě probíhají výstavy jiřinek a dalších letniček. Pro rekreaci jsou pravidelně sekány trávníky. Obecní úřad Průhonice provádí v kvetoucí zahradě svatební obřady. Je zde také jedna otevřená kavárnička.

Jednou z nejnovějších činností je environmentální vzdělávací program pro školy a také pro rodiny s dětmi. Informační systém poskytuje základní informace, také rostliny jsou - i když kvůli stále probíhajícím změnám ne zcela důsledně - označeny českými a latinskými názvy.

LiteraturaEditovat

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 166 - 179

ReferenceEditovat

  1. O Průhonicích. www.pruhonice-obec.cz [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat