Fieberbrunn
Fieberbrunn je obec v Rakousku. Nachází se ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Kitzbühel a má přibližně 4 300[1] obyvatel.
| Fieberbrunn | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′59″ s. š., 12°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 790 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Kitzbühel |
  Fieberbrunn | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 76,3 km² |
| Počet obyvatel | 4 287 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 56,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Walter Astner |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05354 |
| PSČ | 6391 |
| Označení vozidel | KB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha editovat
Fieberbrunn se nachází v nadmořské výšce 830–2020 m v údolí Pillersee (Pillerseetal) na řece Fieberbrunner Ache mezi Kitzbühelskými Alpami na jihu a západním úpatím pohoří Leoganger Steinberge.[2]
Sousední obce editovat
Fieberbrunn sousedí s obcemi Sankt Jakob in Haus a Sankt Ulrich am Pillersee na severu, s Hochfilzen na východu, s Leogang na jihovýchodu, s Saalbach-Hinterglemm na jihu, s Kitzbühel a Aurach bei Kitzbühel na jihozápadu a Sankt Johann in Tirol na západě.[3]
Historie editovat
O době prvního osídlení obce není nic známo. Předpokládá se, že těžba železné rudy byla praktikována již před dobou římskou. První písemná zmínka pochází z roku 1156, kde je obec uváděna jako Pramau.
Fieberbrunn kdysi patřil k Hofmark Pillersee z kláštera Rott, který měl v Tyrolsku značné majetky.
V 16. století zažila obec svůj rozkvět, když se na Gebře (2057 m) a v Rettenwandauen nad dnešním jezerem Lauchsee zintenzivnila těžba železné rudy. Až do roku 1908 se vytěžené železo zpracovávalo na tehdy světoznámou ocel Pillersee, železná ruda obsahovala více než 35 % železa a tavila se v obci Rosenegg.
V roce 1641 se na území obce uvádí pět dolů a jedenáct nových dolů. Rodina Rosenbergů von Rosenegg z Augsburgu, která se usadila ve Fieberbrunnu, byla významným činitelem v oblasti hornictví a hutnictví. Nechali postavit zámky Altroseneck a Neuroseneck (Neu-Rosenegg).
Po ukončení těžby a hutnictví v roce 1908 se ve Fieberbrunnu po druhé světové válce opět usadil průmysl.
Původ jména editovat
Název Fieberbrunn je odvozen od slov „Fieber“ (horečka) a „Bründl“ (tyrolský výraz pro pramen). Podle pověsti trpěla tyrolská princezna Markéta Pyskatá horečkou a vyléčila se, když se napila vody ze sirného pramene u studánky pod dnešním kostelem.[4] Od té doby se této studni říká "Fieberbrunnen" (studna s horečkou) a dala jméno obci, která se dříve jmenovala Pramau.
Podle legendy se v roce 1632 pitím vody z pramene vyléčila i Klaudie Medicejská.[4]
Znak editovat
Blason: V červeném štítě stříbrná dvouramenná kašna se dvěma zlatými šesticípými hvězdami a zlatým křížem uprostřed v hlavě štítu.
Dříve používaný městský znak byl udělen státní správou v 25. září 1973. Odkazuje na název obce s kašnou jako mluvící erb.[5] Kašna s hvězdou a křížem připomíná legendu, podle níž se hraběnka Markéta Pyskatá vyléčila z horečky. Kromě toho erb symbolizuje název obce, který vděčí za svůj původ léčivé síle studánky.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fieberbrunn na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
- ↑ Průvodce lokalitou Fieberbrunn a Pillersee. Domus Global [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Fieberbrunn. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Fieberbrunn. Tyrolsko v Rakousku [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 32.
- ↑ Gemeindewappen. Fieberbrunn [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fieberbrunn na Wikimedia Commons - Oficiální stránka
