Alice, hraběnka z Athlone

britská princezna

Princezna Alice, hraběnka z Athlone (Alice Marie Viktorie Augusta Pavlína; 25. února 1883, Windsor3. ledna 1981, Kensingtonský palác) byla členka britské královské rodiny. Je nejdéle žijící britskou princeznou královské krve a byla posledním žijícím vnoučetem královny Viktorie. Princezna Alice byla od roku 1940 do roku 1946 správkyní Rideau Hall v Ottawě, zatímco její manžel Alexandr Cambridge, 1. hrabě z Athlone, působil jako generální guvernér Kanady.

Alice, hraběnka z Athlone
Narození25. února 1883
Zámek Windsor
Úmrtí3. ledna 1981 (ve věku 97 let)
Kensingtonský palác
Místo pohřbeníKrálovské pohřebiště ve Frogmore
Povolánípolitička a aristokratka
OceněníKrálovský řád Viktorie a Alberta
Královský rodinný řád Jiřího VI.
Královský rodinný řád Alžběty II.
ChoťAlexandr Cambridge, 1. hrabě z Athlone (1904–1957)[1]
DětiMay Abel Smith
Rupert Cambridge[2]
Prince Maurice of Teck[2]
RodičeLeopold, vévoda z Albany a Helena Waldecko-Pyrmontská
RodWindsorská dynastie, britští Sasko-Kobursko-Gothajští a Teckové
PříbuzníKarel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (sourozenec)
Vilemína Nizozemská (sestřenice)
Anne Liddell-Grainger, Richard Abel Smith a Elizabeth Alice Abel Smith[2] (vnoučata)
FunkceChancellor of the University of the West Indies (1948–1971)
Viceregal consort of Canada
PodpisAlice, hraběnka z Athlone – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narození editovat

 
Princezna Alice, hraběnka z Athlone

Narodila se 25. února 1883 na Windsorském hradě jako první potomek a jediná dcera prince Leopolda, vévody z Albany a princezny Heleny Waldecko-Pyrmontské. Měla mladšího bratra Karla Eduarda. Její otec byl nejmladším synem královny Viktorie a prince Alberta, proto jí byl po narození udělen titul Její královská Výsost princezna Alice z Albany, podobně jí náležely i tituly princezny ze Saska-Koburku a Gothy a vévodkyně v Sasku.

Princeznin křest se uskutečnil 26. března 1883 v soukromé kapli Windsorského hradu jako Alice Mary Victoria Augusta Pauline. Byla pojmenována po svojí zesnulé tetě princezně Alici, provdané velkovévodkyni Hesenské, jejíž manžel byl jedním z kmotrů princezny Alice. Jejími kmotry byl a královna Viktorie, dále německá císařovna Augusta, král Vilém III. Nizozemský, velkovévoda Ludvík IV. Hesenský, waldecko-pyrmontská princezna Helena, kníže z Walesu, německá korunní princezna Viktorie, princ Vilém Würtemberský, dědičná kněžna ze Bentheimu a Steinfurtu a vévodkyně z Cambridge.

Alicin otec Leopold, nejmladší syn královny Viktorie, trpěl závažnou dědičnou nemocí, poruchou krevní srážlivosti hemofilií, kterou na něj jeho matka přenesla; přenašečkou pak byla i sama Alice. Na následky této nemoci Leopold zemřel, když byl Alici jeden rok, její mladí bratr se narodil již jako pohrobek.

Manželství editovat

Provdala se 10. února 1904 za svého vzdáleného bratrance prince Alexandra z Tecku, bratra Marie, kněžny z Walesu a manželky následníka trůnu Jiřího, knížete z Walesu. Po svatbě získala titul JKV princezna Alexander z Tecku. Společně měli tři děti, dva syny a jednu dceru:

  • princezna May z Tecku (23. ledna 1906 – 29. lvětna 1994), ⚭ 1931 plukovník Henry Abel Smith (8. března 1900 – 24. ledna 1993), guvernér státu Queensland
  • princ Rupert z Tecku (24. srpna 1907 – 15. dubna 1928), později Rupert, Vikomt Trematon; trpěl hemofilií, zemřel však při autohavárii ve věku pouhých 21 let
  • princ Maurice z Tecku (29. března 1910 – 14. září 1910), zemřel jako půlroční nemluvně

Princezna Alice byla přenašečkou genu hemofilie, který zdědila po svém otci Leopoldovi. Touto nemocí trpěl její starší syn Rupert.

Tituly editovat

V roce 1917 se její manžel , podobně jako jiní členové britské královské rodiny, vzdal svého německého titulu prince z Tecku a přijal příjmení Cambridge, později mu byl udělen titul Sir Alexander Cambridge a později titul hraběte z Athlone. O titul přišly i jejich dvě děti. Alice se vzdala svých německých titulů, ale zůstal jí její vlastní titul princezny Velké Británie a Severního Irska, proto byla titulována Její královská Výsost princezna Alice, hraběnka z Athlone.

Její bratr Karel Eduard, vévoda z Albany a vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský, působící u německé armády se vzdal svých britských titulů a ponechal si své německé tituly.

Cestování a druhá světová válka editovat

V letech 1924–1931 působil její manžel jako generální guvernér v Jižní Africe, kam jej doprovázela i princezna Alice. V letech 1940–1946 vykonával hrabě z Athlone funkci generálního guvernéra Kanady, kde byla s manželem i Alice.

Po druhé světové válce byl její bratr, sloužící v německé armádě zatčen. Spolu s manželem se v Německu neúspěšně pokoušeli vyjednávat o jeho propuštění. Karel Eduard byl v roce 1946 souzen a pokutován.

Královské povinnosti editovat

Během svého života plnila mnoho královských povinností, kromě povinností manželky generálního guvernéra Jižní Afriky a Kanady se účastnila korunovací Eduarda VII., Jiřího V., Jiřího VI. a Alžběty II. Působila jako velící plukovník dvou britských armádních jednotek a jedné rhodéské. Během druhé světové války byla čestnou velitelkou ženského oddílu Královského kanadského letectva. V roce 1950 se stala kancléřkou Univerzity Západní Indie. Ve 30.60. létech 20. století působila jako předsedkyně rady na Royal Holloway College na Londýnské univerzitě.

Pozdější léta editovat

Později žila v Kensinghtonském paláci, kde v roce 1981 zemřela ve věku 97 let a 313 dní. Jejího pohřbu v kapli svatého Jiří na Windsorském hradě se zúčastnili všichni členové britské královské rodiny. Princezna Alice byla pohřbena na pohřebišti britské královské rodiny ve Frogmore nedaleko mauzolea jejích prarodičů královny Viktorie a prince Alberta. Žila během vlády šesti britských panovníků – Viktorie, Eduarda VII., Jiřího V., Eduarda VIII., Jiřího VI. a Alžběty II.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Leopold, vévoda z Albany
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
'Alice, hraběnka z Athlone'
 
 
 
 
 
Jiří I. Waldecko-Pyrmontský
 
 
Jiří II. Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Augusta ze Schwarzburg-Sondershausenu
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Viktor II. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
Emma Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymská
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Weilburská
 
 
Helena Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Helena Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavel Württemberský
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy editovat