Aleutština
Aleutština (aleut. Unangam Tunuu) je jazyk patřící do eskymácko-aleutské jazykové rodiny. Celkem má asi 490 mluvčích, 300 ve Spojených státech a 190 v Ruské federaci.[1]
| Aleutština (Unangam Tunuu, Уна́ӈам тунуу́ nebo унаӈан умсуу) | |
|---|---|
| Rozšíření | Aljaška (Aleutské a Pribilovovy ostrovy), Kamčatský kraj (Komandorské ostrovy) |
| Počet mluvčích | asi 500[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | latinka, cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | ale (B) ale (T) |
| ISO 639-3 | ale |
| Ethnologue | ALE |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nářečí editovat
Hlavními nářečními skupinami jsou východní aleutština, atkanština a attuanština. Na všech nářečích je zřetelný lexikální vliv ruštiny.
Východní aleutština editovat
Do východní aleutštiny patří nářečí z Unalasky, Belkofskské zátoky, ostrova Akutan, Pribilovových ostrovů, Kašegy a Nikolski. Nářečí z Pribilovových ostrovů má v současné době[kdy?] větší počet mluvčích než jakýkoliv jiný dialekt aleutštiny.
Atkanština editovat
Atkanská nářečí zahrnují dialekty z Atky a také z Beringova ostrova v důsledku toho, že na začátku 19. století byla část Aleutů z Atky převezena Rusy na pustý Beringův ostrov.
Attuánština editovat
Attuánské nářečí je dnes již vymřelé. Byl na něm zřejmý vliv obou dalších dialektů, atkanštiny i východní aleutštiny.
Mednovská aleutština editovat
Pouze část attuánského nářečí se zachovala díky tomu, že několik Aleutských rodin z ostrova Attu bylo na začátku 19. století Rusy převezeno na ostrov Mednyj kde smíšením ruštiny a právě attuánského nářečí vznikla mednovská aleutština (rusky: Алеутско-медновский язык). Tou v roce 2004 hovořilo pouze 5 lidí z Beringova ostrova, kam byli na konci 60. let 20. století převezení zbývající Aleuté z ostrova Mednyj kteří hovořili mednovskou aleutštinou. Od 7. března 2021 se jedná o mrtvý jazyk.
Abeceda editovat
Aleutská abeceda má 5 samohlásek a 21 souhlásek:
| Velká písmena (majuskule) | ||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A | B | Ch | D | F | G | Ĝ | X | X̂ | H | I | K | L | M | N | O | Q | R | S | T | U | V | W | Y | Z |
| Malá písmena (minuskule) | ||||||||||||||||||||||||
| a | b | ch | d | f | g | ĝ | x | x̂ | h | i | k | l | m | n | o | q | r | s | t | u | v | w | y | z |
Příklady editovat
Číslovky editovat
| Západní aleutština | Východní aleutština | Česky |
| ataqan | ataqan | jedna |
| alax | aalax | dvě |
| qankus | qaankun | tři |
| siching | sichin | čtyři |
| chaang | chaang | pět |
| atuung | atuung | šest |
| uluung | uluung | sedm |
| qamchiing | qamchiing | osm |
| sichiing | sichiing | devět |
| hatix̂ | atix̂ | deset |
Vzorový text editovat
Všeobecná deklarace lidských práv
aleutsky |
Anĝaĝinam huzungis agaxtakuu ingisxigikux̂ ama liidax̂ nagan sahnganaxtada. Txin sakaaĝatal anagis mataxchx̂ida inaqamchix̂ agangudaganasaaĝiiĝutakus ludaangan huzuu ngaan quĝasaatakus. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
- University of Alaska Fairbanks, Aleut Collections List (anglicky)
- Aleutština) Archivováno 1. 5. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
