Komandorské ostrovy
Komandorské ostrovy (rusky Командорские острова)[3] je malé souostroví v Kamčatské oblasti v Rusku ležící u východního břehu Kamčatky v Beringově moři. Geologicky jsou nejzápadnější výspou Aleutských ostrovů,[3] jelikož jsou však od nich odděleny několika sty kilometry oceánu a navíc přísluší Ruské federaci, zpravidla se k nim nezapočítávají.
| Komandorské ostrovy | |
|---|---|
 Mapa Komandorských ostrovů | |
| Geografie | |
| Poloha | 54°45′ s. š., 167° v. d. |
| Rozloha | 1 848 km² |
| Počet ostrovů | 4 |
| Časové pásmo | UTC+12[1] |
| Hlavní ostrov | Beringův ostrov |
| Země | |
| Stát |  Rusko |
| Provincie | Aleutský rajón |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 677[2] (2010) |
| Hustota zalidnění | 0,3 |
| Etnika | Rusové, Aleuti |
| Jazyk | ruština |
  Komandorské ostrovy | |
Komandorské ostrovy jsou nazývány Královstvím mlhy a větrů. Počasí se zde mění cca každých 30 minut a slunce zde svítí maximálně dva týdny v roce.[4]
OstrovyEditovat
Tvoří je Beringův ostrov, ostrov Mednyj a dva malé ostrůvky.[3]
| ostrov | rusky | rozloha (km²) |
nejvyšší vrchol | max.nadm.výška (m) | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Beringův ostrov | Остров Беринга | 1660 | Pik Steller | 755 |
| 2 | Mednyj | Остров Медный | 186 | Pik Steněžer | 647 |
| 3 | Toporkov | Остров Топорков | 0,5 | ? | 9 |
| 4 | Arij | Арий Камень | ? | ? | 53 |
HistorieEditovat
Komandorské ostrovy byly objeveny Vitem Beringem v roce 1741 během druhé kamčatské expedice. Na zpáteční cestě z Aljašky na Kamčatku byla Beringova loď Svatý Petr poškozena bouří a uvízla na pobřeží ostrova Avača, který byl později přejmenován na Beringův ostrov. Kvůli zhoršujícímu se počasí byl Bering se svým mužstvem přinucen přezimovat na ostrově 19. prosince 1741 na ostrově Vitus Bering zemřel - pravděpodobně na celkové vyčerpání. Zimu zde také nepřežilo 18 dalších členů posádky.
Na původně neobydlených ostrovech začala kolem roku 1825 rusko-americká společnost usazovat Aleuťany, aby pro společnost lovili kožešinovou zvěř, a ty později následovali ruští osadníci. Aleuťané sem byli sestěhovávání především z ostrovů Attu a Atka.
Asi 160 km jižně od souostroví došlo 27. března 1943 k bitvě mezi japonskými a americkými námořními silami – bitva u Komandorských ostrovů.
OsídleníEditovat
Největší osídlení představuje vesnice Nikolskoje[5] (808 obyvatel dle sčítání z roku 2002).
Fauna a flóraEditovat
Díky zvláštnostem geografické polohy, geologické historie a unikátním oceánografickým a klimatickým podmínkám se na Komandorských ostrovech a přilehlé vodní ploše vytvořila jedinečná flóra a fauna. Nalézají se zde druhy asijského i severoamerického původu.
FaunaEditovat
Fauna Komandorských ostrovů je velmi různorodá. Existují zde suchozemská zvířata a také mořští bezobratlí, mořské ryby, ptáci a savci. Nejsou zde žádní obojživelníci a plazi. Na ostrovech bylo zaznamenáno více jak 40 druhů savců.
Samotné ostrovy obývá pouze jeden původní druh – polární liška ostrovní, kterou představují dva endemické poddruhy: Beringův a Měďnovský. 4 druhy hlodavců (hraboš s červeným hřbetem, myš domácí, krysy černé a šedé) byly na ostrovy zavlečeny náhodou koncem 19. a začátkem 20. století. Velmi dobře se zde aklimatizoval sob. Dalším náhodným vetřelcem se stal americký norek, který unikl z kožešinové farmy.
Nejpočetnější skupinou jsou mořští savci (mořské vydry, ploutvonožci a kytovci). Všech 10 druhů ploutvonožců severního Tichého oceánu je zastoupeno na těchto ostrovech. Od roku 2005 se na ostrovech pravidelně objevuje tuleň severní a lachtan kalifornský. Na ostrovech jsou velká hnízdiště tuleňů severních, která čítají až 200 tisíc jedinců. Chová se zde lachtan.
Fauna kytovců je nejrozmanitější – 21 druhů. Ve vodní oblasti je však běžných a četných pouze 7 druhů (kapek severní, vorvaň, kosatka, sviňucha bílá, keporkak, plejtvák myšok a plejtvák malý).
Až do konce 18. století žila v pobřežních vodách Stellerova mořská kráva, která byla hlavním zdrojem masa pro ruské výpravy do okolních vod.
Nikde jinde se nenachází taková rozmanitost mořských savců jako na Komandorských ostrovech.[6]
Existuje zde více jak 108 druhů ryb, nejpočetnější čeledí jsou lososi a platýsi.[7]
FlóraEditovat
Podle zvláštností krajinné struktury patří Komandorské ostrovy do skupiny luční-tundrové krajiny. Hřeben Komandorských ostrovů se od nejbližších Aleutských ostrovů liší absencí moderního vulkanismu, vysokou biologickou diverzitou a spojením severoasijské a severoamerické flóry. Na ostrovech není žádná dřevnatá vegetace a to hlavně díky nízkým letním teplotám, silnému větru a stálé oblačnosti.
Vrbiny jsou nejběžnějším typem keřové vegetace na ostrovech, dosahují výšky až 3,5 m.[8]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31 [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации (xls). www.perepis-2010.ru [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-24.
- ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-04-03]. Heslo КОМАНДО́РСКИЕ ОСТРОВА́. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Televizní noviny. Česká televize [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Komandorské ostrovy: Raj na konci sveta. NikonBLOG.sk [online]. 2019-06-12 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Млекопитающие — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ихтиофауна Командорских островов — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Общая характеристика растительного покрова Командорских островов — commanderislands.ru [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komandorské ostrovy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Komandorské ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (rusky) Fotografie Komandorských ostrovů
