Smrk sivý

druh rostliny z rodu smrk (Picea)

Smrk sivý (Picea glauca) je druh smrku, původem ze Severní Ameriky.

Jak číst taxoboxSmrk sivý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk sivý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodsmrk (Picea)
Binomické jméno
Picea glauca
(Moench) Voss, 1907
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

 
Šiška

Jedná se o vždyzelený středně velký strom vysoký od 15 do 30 metrů, výjimečně až 40 metrů. Kmen má průměr až 1 metr. Kůra je tenká a šupinatá. Koruna ve tvaru úzkého kuželu u mladých stromů se stává cylindrickou u starších. Ve středoevropských podmínkách dorůstá podstatně menších rozměrů, rovněž na severní hranici areálu dosahuje pouze keřovitých forem.[2]

Jehlice mají délku mezi 12 - 20 mm, jsou mírně zahnuté, stříbřitě ojíněné a tupé, nepichlavé. Válcovité, štíhlé šišky jsou světle hnědé, tuhé, 3 - 7 cm dlouhé, 1,5 cm široké a dozrávají koncem srpna a v září. Sbírány jsou veverkami. Šišky nasazuje velmi brzo, už před 10. rokem.

Kořenový systém je převážně povrchový, pouze jejich menší část zasahuje do větší hloubky (1-3 m).

Rozšíření editovat

Je nejseverněji zasahujícím smrkem, zabírajícím rozsáhlý areál především v boreální části Kanady od Newfoundlandu na východě až po pacifické pobřeží Aljašky na západě. Na severu zasahuje až k arktické hranici lesa, téměř až k Severnímu ledovému oceánu; na jihu potom k hranici s USA.[2]

Využití editovat

V dřevařském průmyslu se využívá na vlákninu a stavební dříví. Hojně byl využíván původními indiánskými kmeny, především jeho pružné kořeny.[2]

Pěstování editovat

Pěstování nečiní potíže. Vyžaduje spíše vlhčí stanoviště a provzdušněné, úrodné půdy. Snadno se množí ze semen, která jsou dobře klíčivá i z mladých stromů. Bývá često napadán patogenní houbou sypavkou smrku poškozující jehličí. Trpívá šokem z přesazení.[2]

Nejčastěji se pěstuje zakrslý kuželový kultivar Picea glauca 'Conica' (tzv. "homole cukru"), vypěstovaný z vrcholového čarověníku. Tento kultivar se velice snadno množí řízkováním a v amatérských podmínkách hřížením.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d Musil, Ivan: Lesnická dendrologie 1. Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU 2003

Externí odkazy editovat