Smrčná
Smrčná (dřívější název Simmersdorf) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 470[1] obyvatel.
Smrčná | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jihlava |
Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°28′17″ s. š., 15°32′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 470 (2024)[1] |
Rozloha | 12,37 km²[2] |
Katastrální území | Smrčná na Moravě |
Nadmořská výška | 584 m n. m. |
PSČ | 588 01 |
Počet domů | 150 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Smrčná 136 588 01 Smrčná nechvatal.josef@tiscali.cz |
Starosta | Josef Nechvátal |
Oficiální web: www | |
Smrčná | |
Další údaje | |
Kód obce | 550299 |
Kód části obce | 151190 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNázev se vyvíjel od varianty Zmierzna (1257), Smirczna (1304), Symonsdorf (1352), Smrzna a Symonsdorf (1367), Smrcžnau (1596), Summensdorf (1626), Smrczny (1629), Sumesdorff (1654), Simmersdorf (1787), Simmersdorf a Smržna (1843) až k podobám Smrčná a Simmersdorf v roce 1893. České jméno Smrčná je odvozeno od názvu zdejšího potoka, který znamenal vodu tekoucí mezi smrky nebo smrčím. Německý název Simmersdorf vznikl z pojmenování Simonsdorf a znamenal Simonova ves.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.[5]
V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky.[6] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za společenský život v obci a Zlatou cihlu za rekonstrukci kostela sv. Mikuláše.[7] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život a Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[8] V roce 2023 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2023, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem hospodařící v krajině. V roce 2024 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2024, konkrétně obdržela Zlatou stuhu a stala se krajský vítěz Vesnice roku 2024.[9]
Přírodní poměry
editovatNachází se 6,5 kilometru jihozápadně od Štoků, dvanáct kilometrů severozápadně od Jihlavy, 5,5 kilometru severně od Hybrálce, 5,5 kilometru východně od Větrného Jeníkova a sedm kilometrů jihovýchodně od Úsobí. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[11] Nejvyšší bod, Roháč (684 m n. m.), leží jižně od obce. Východně od Smrčné stojí Venušín (679 m n. m.) a severně Suchý kopec (645 m n. m.). Obcí protéká Smrčenský potok, do něhož se v obci vlévá Zlatý potůček. Na Smrčenském potoce západně od vsi leží Černý rybník, na jižní hranici katastru se pak na stejném potoce rozkládají rybníky Trpaslík a Zadní rybník.[12] Na návrší nad historickou návsí obce roste památná lípa malolistá s výškou 25,5 metru.[13] Část území evropsky významné lokality Vysoký kámen u Smrčné zasahuje i do katastru Smrčné.[14]
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání 1921 zde žilo v 102 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 470 žen. 479 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 429 k německé. Žilo zde 722 římských katolíků, 4 evangelíci a 49 příslušníků církve československé husitské.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 886 | 839 | 814 | 883 | 991 | 915 | 728 | 424 | 469 | 390 | 345 | 296 | 296 | 354 | 455 |
Počet domů | 86 | 87 | 92 | 100 | 105 | 102 | 113 | 120 | 95 | 89 | 87 | 89 | 96 | 123 | 150 |
Obecní správa a politika
editovatMezi lety 1869–1976 Smrčná byla obcí v okrese Polná (1869), poté v okrese Německý Brod (1880–1930), poté v okrese Jihlava-okolí (1950) a později v okrese Jihlava. Od 1. srpna 1976 do 30. června 1990 patřil jako část statutárního města k Jihlavě a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[18]
Členění, členství ve sdruženích
editovatObec leží na katastrálním území Smrčná na Moravě a má tři základní sídelní jednotky – Na Vranově, Smrčná a Vilémovské Chaloupky.[19]
Smrčná je členem mikroregionu Sdružení Vrchovina a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.
Části obce
editovatObec sestává ze tří základních sídelních jednotek:
- Smrčná – zahrnuje centrum obce a celé katastrální území severním východním a západním směrem.
- Vilémovské Chaloupky (dříve Wilhelmsdorf) – osada a okolí v jihozápadní části katastru.
- Na Vranově – jednotka zahrnuje odloučenou zástavbu v jihovýchodní části katastru včetně bývalé sklářské hutě a mezilehlého lesa.
Zastupitelstvo a starosta
editovatObec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Nechvátal.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2006–2010 | 243 | 42,39 | 7 | 7 Za rozvoj obce Smrčná | Josef Nechvátal |
2010–2014 | 273 | 56,78 | 7 | 7 Pro rozvoj obce | Josef Nechvátal |
2014–2018 | 301 | 45,85 | 7 | 7 Pro rozvoj obce | Josef Nechvátal |
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[20] Znak: V zeleno-červeně polceném štítě vpravo stříbrný vykořeněný smrk s kmenem podloženým zlato-černě polceným vozovým kolem, vlevo zlatý gotický dvojklíč převýšený stříbrnou, zlatě zdobenou mitrou se stříbrnými fimbriemi. Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, červený, zelený a žlutý, v poměru 1:2:1. V zeleném pruhu bílý vykořeněný smrk s kmenem podloženým žluto-černě polceným vozovým kolem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Hospodářství a doprava
editovatV obci sídlí firmy PERFEKTAS s.r.o., Bar Kub,s.r.o., Pálenice Smrčná s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s..[21]
Územím obce prochází dálnice D1 a silnice III. třídy:
- III/1311 exit 104 - Smrčná - Jihlava
- III/1314 Štoky - Smrčná
- III/1315 Smrčná - osada Vilémovské Chaloupky.[22]
Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Dopravní podnik města Jihlavy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Úsobí, Havlíčkův Brod, do Smrčné zajíždí i jihlavská MHD (linka č. 765005).[23] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Bílého Kamene do Štoků a zeleně značená turistická trasa.
Pamětihodnosti
editovat- Farní kostel svatého Mikuláše
- Boží muka u cesty
- Smírčí kámen na kraji lesa
- Smírčí kámen u silnice na Jihlavu
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 118.
- ↑ http://www.smrcna.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Itemid=30
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10.
- ↑ Vesnicí roku 2024 Kraje Vysočina je obec Smrčná: Tiskové zprávy: Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Smrčná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Smrčná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Lípa ve Vilémovských Chaloupkách [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Vysoký kámen u Smrčné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 520. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Udělené symboly – Smrčná [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Smrčná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Smrčná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- VILÍMEK, Ladislav. Smrčná : výročí založení obce : 1233, 1303, 2003. Smrčná: Obecní úřad, 2003. 70 s.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smrčná na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Smržná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Smrčná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)