Smederevska Palanka

Smederevska Palanka (v srbské cyrilici Смедеревска Паланка) je město v Srbsku, administrativně spadající pod Podunajský okruh. V roce 2011 mělo podle sčítání lidu 23 601 obyvatel. Je sídlem stejnojmenné opštiny. Sídlí zde vagonka GOŠA, která v bývalé Jugoslávii vyráběla železniční vozidla.

Smederevska Palanka
Smederevska Palanka - pogled.jpg
Smederevska Palanka – znak
znak
Smederevska Palanka – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška125 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Smederevska Palanka
Smederevska Palanka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha422 km²
Správa
Oficiální webwww.smed-palanka.rs
Telefonní předvolba26
PSČ11420
Označení vozidelSP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Střed města

PolohaEditovat

Město se nachází cca 80 km jihovýchodně od srbské metropole Bělehradu a protéká jím řeka Kubršnica. K té se poté připojují ještě menší přítoky (Jasenica a Veliki Lug). Na těchto vodních tocích se v okolí S. Palanky nachází celkem čtyři umělá vodní jezera. Okolí města je víceméně rovinaté, obklopují jej menší vrcholky s nadmořskou výškou okolo 200–230 m n. m.

HistorieEditovat

Okolí Smederevské Palanky je bohaté co do počtu různých archeologických nalezišť dávných kultur, což dosvědčuje, že uvedené místo bylo osídleno již tisíce let.[1]

První písemná zmínka o Smederevské Palance pochází z roku 1021. Vzniklo v lokalitě, kudy již v době Římské říše probíhala cesta Via militaris.[1]

Sídlo, které bylo po staletí součástí Osmanské říše, se mírem mezi Habsburskou monarchií a Turky stalo na 20 let v roce 1717 součástí Habsburské monarchie. Po dlouhou dobu neslo název Hasanpašina Palanka. Během prvního srbského povstání zde Karađorđe Petrović vedl rozhovory s Turky. Jednání se uskutečnila poté, co zde srbští vzbouřenci vedli nějakou dobu trvající obléhání.

Status menšího města (varošica) získala v roce 1866.

V první světové válce se zde nacházela rezervní vojenská nemocnice. Na konci konfliktu bylo město osvobozeno od jihu postupujícími jednotkami srbské armády dne 28. října 1918. Během první světové ani druhé světové války nebylo město postiženo významnějšími bojovými událostmi, nedošlo zde k rozsáhlejšímu ničení zástavby ani infrastruktury. Současný název má od konce druhé světové války.[1]

Kultura a turistikaEditovat

Město je v Srbsku především známé díky minerálním pramenům, které se nacházejí v jeho blízkosti. Smederevska Palanka tak má i odpovídající lázeňskou infrastrukturu. Prameny se využívají již od roku 1719. Kromě toho se v blízkosti nachází i často navštěvované jezero Kudreč. Místní městské divadlo má tradici, která se začala psát v roce 1905.

DopravaEditovat

Smederevska Palanka se nachází stranou všech hlavních dopravních tahů. V závěru 19. století získala i vlastní železniční spojení, a to prostřednictvím železniční trati, vedoucí z Bělehradu do města Velika Plana.

Nejbližší dálnice (dálnice A1) vede rovněž u města Velika Plana a Smederevské Palance se vyhýbá.

Jižně od města se nachází letiště se zatravněnou ranvejí (letiště Rudine).

Známé osobnostiEditovat

Ze Smederevské Palanky pocházely následující slavné osobnosti:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat