Otevřít hlavní menu

Hrad Skuhrov stával nad říčkou Bělou u obce Skuhrov nad Bělou.

Skuhrov
Hrad Skuhrov.JPG
Základní informace
Výstavba před r. 1280
Zánik po r. 1558
Stavebník Mutina Skuhrovský
Současný majitel obec Skuhrov nad Bělou
Další majitelé Drslavici, páni z Meziříčí, páni z Častolovic, Konopišťští ze Šternberka, páni z Poděbrad, Pernštejnové
Poloha
Adresa Skuhrov nad Bělou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Skuhrov (hrad)
Skuhrov (hrad)
Skuhrov (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 87454/6-2425 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad je poprvé uváděn v Dalimilově kronice v době po bitvě na Moravském poli okolo roku 1280, kdy jej vlastnil odpůrce Braniborů Mutina Skuhrovský z rodu Drslaviců. Není jisté, zda na hradě sídlil, ale pravděpodobně jej založil. Brzy poté jej získali páni z Meziříčí; roku 1303 se po něm psal Tas z Meziříčí. Roku 1387 Jan z Meziříčí prodal panství Skuhrov s hradem Rychmberkem Půtovi II. z Častolovic a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V 90. letech se Půta stal jediným držitelem Skuhrova. Ve vlastnictví pánů z Častolovic zůstal do roku 1440. V roce 1454 se novým majitelem stal Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, jenž jej získal od krále Ladislava Pohrobka jako odúmrť. Ten ovšem roku 1455 hrad převádí na Jiřího z Poděbrad. V průběhu 15. století hrad zpustl a v roce 1495 při prodeji Vilémovi II. z Pernštejna se uvádí jen městečko Skuhrov. Roku 1558 je hrad uváděn jako pustý.

PopisEditovat

Hrad byl postaven na ostrohu nad říčkou Bělou. Na severu místo od návrší s kostelem odděluje příkop, jenž spolu s valem vedl také pří západní straně a končil na jihovýchodě. Na severu se za příkopem nacházelo obdélné předhradí, do jehož severovýchodní části bývá umisťována věžovitá brána. Obdélná budova se nacházela také za čelní hradbou. Jádro hradu na půdorysu lichoběžníka, vymezené hradbou, se nacházelo v jižní části ostrožny a od předhradí jej odděloval šíjový příkop. Uspořádání zástavby jádra je nejasné, budovy se pravděpodobně nacházely na jižní a východní straně. Na severovýchodě jádra se pravděpodobně nacházel bergfrit.

Externí odkazyEditovat