Seznam tramvajových obratišť v Praze
Seznam tramvajových obratišť v Praze obsahuje používaná, nevyužívaná i zrušená pražská obratiště.
Historie
editovatZpočátku se v pražské tramvajové dopravě používaly výhradně obousměrné vozy, které (šlo-li o koněspřežnou tramvaj nebo o elektrickou tramvaj s vlečným vozem) se na konečných přepřahaly. Ukončení na vratném trojúhelníku umožnilo na některých konečných soupravám elektrické tramvaje otáčet couváním bez přepřahání. Již od dob zřízení vinohradsko-pražské okružní dráhy v roce 1897 také tradičně existovala okružní linka, která obratiště nepotřebovala.
První tramvajové smyčky byly zřizovány kvůli urychlení provozu a tím zvýšení kapacity obratiště: v roce 1907 fungovala provizorní sletová smyčka na Letné, roku 1908 vznikly první stálé smyčky, na Výstavišti a na Purkyňově náměstí (dnešní náměstí Míru). V roce 1914 následovala smyčka u Západního (smíchovského) nádraží, v roce 1919 na Pohořelci, v roce 1920 na Floře, v roce 1924 u Kolbenovy továrny, v roce 1925 u vozovny Střešovice, v roce 1926 vznikla bloková smyčka u Čechova náměstí, v roce 1927 smyčky na Pankráci a v Radlicích, v roce 1928 na Vypichu, v roce 1929 v Braníku (lomy), u Olšanských hřbitovů a na Spořilově. Ve 30. a 40. letech z důvodu zvyšování podílu jednosměrných tramvají byly vybudovány smyčky v mnoha dalších obratištích a u nových tratí se již smyčka stala standardem. V letech 1974 – 1986 Praha dokonce neměla k dispozici žádné obousměrné tramvaje, takže při nutném provizorním ukončení linky na kolejovém přejezdu byly jednosměrné vozy spřaženy zády k sobě.
Od roku 1974 se ukončení na kolejovém přejezdu používá pouze při výlukách. Na vratném trojúhelníku Laurová na Smíchově se poslední tramvaje v pravidelném provozu otáčely po půlnoci ze 4. na 5. dubna 2008. Od této doby se vratné trojúhelníky v Praze v běžném provozu několik let nevyužívaly. Stále funkční je triangl Zvonařka, na kterém se od 25. března 2017 obrací nostalgická linka 23.
Smyčky podle data zřízení
editovatŘazeno podle data zřízení smyčky. Byla-li smyčka rekonstruována, avšak zůstala v původním umístění, je řazena pod datem zřízení původní smyčky. Zrušené smyčky jsou označeny kurzívou.
- Sletová tramvajová smyčka na Letné (od 9. 6. 1907 do konce sletu, historicky první tramvajová smyčka v Praze) (viz tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka)
- Tramvajová smyčka Výstaviště (od 15. 5. 1908, první stálá smyčka v Praze, viz tramvajová trať Náměstí Republiky - Královská obora, Tramvajová trať Výstaviště - Elektrárna Holešovice)
- Tramvajová smyčka Purkyňovo náměstí (náměstí Míru) (23. 8. 1908 – 17. 4. 1928)
- Původní tramvajová smyčka Nádraží Smíchov (pův. název Západní nádraží) (26. 4. 1914 – 9. 12. 1953)
- Tramvajová smyčka Pohořelec (21. 9. 1919 – 26. 4. 1926)
- Tramvajová smyčka Flora (22. 4. 1920 – 3. 9. 1929)
- Tramvajová smyčka Kolbenova továrna (18. 12. 1924 – 18. 6. 1951)
- Tramvajová smyčka Vozovna Střešovice (zřízena 15. 2. 1925; prochází areálem vozovny; v letní sezoně zde končí nostalgická linka 41)
- Bloková tramvajová smyčka Minská (Čechovo náměstí) (okruh kolem bloku uzavřen 1. 6. 1926, viz tramvajová trať Náměstí Míru - Čechovo náměstí a tramvajová trať Otakarova - Vinice)
- Tramvajová smyčka Pankrác (Soudní náměstí) (21. 4. 1927 – 23. 5. 1933)
- Tramvajová smyčka Radlice (16. 6. 1927 – 1. 11. 1983)
- Stará tramvajová smyčka Vypich (původní smyčka jižně od trati, 1. 8. 1928 – 31. 8. 1955, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora)
- Tramvajová smyčka Braník (Lomy) (14. 5. 1929 – 1933)
- Tramvajová smyčka Olšanské hřbitovy (od 3. 9. 1929, tramvajová trať Muzeum - Ústřední dílny Dopravního podniku)
- Stará tramvajová smyčka Spořilov (Bratislavské náměstí, 12. 10. 1929 – 1. 7. 1986)
- Tramvajová smyčka Zámečnice (14. 2. 1930 – 2. 12. 1953)
- Tramvajová smyčka Kačerov (29. 5. 1930 – 19. 10. 1970)
- Tramvajová smyčka Bořislavka (13. 7. 1930 – 6. 3. 1967)
- Tramvajová smyčka Starý Hloubětín (od 23. 5. 1931, původní název Hloubětín, tramvajová trať Balabenka - Harfa - Starý Hloubětín a tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín)
- Tramvajová smyčka Malovanka (5. 6. 1932 – 7. 11. 1967, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora a Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka)
- Tramvajová smyčka U Kříže (Libušák, U kříže) (31. 7. 1932 – 5. 12. 1968)
- Tramvajový kruhový objezd Vítězné náměstí (cca 6. 12. 1932 – 25. 10. 1942)
- Tramvajová smyčka Ledárny (6. 1. 1933 – 29. 6. 1959)
- Stará tramvajová smyčka Zahradní Město (18. 10. 1936 – 5. 5. 1987, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Bílá Hora (od 17. 10. 1937, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora)
- Bloková tramvajová smyčka Sparta (dokončena 23. 10. 1937, v provozu 13. 9. 1938 – 2. 11. 1961, do 6. 10. 1978 zůstal vratný trojúhelník)
- Bloková tramvajová smyčka Ženské domovy (od 1. 12. 1938, viz tramvajová trať Na Knížecí - Radlická), v současnosti je úsek v Radlické ulici od Plzeňské ulice k ulici Za Ženskými domovy bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Vozovna Kobylisy (od 29. 4. 1939, tramvajová trať Palmovka - Vozovna Kobylisy)
- Tramvajová smyčka Pelc-Tyrolka (29. 8. 1940 – 15. 1. 1975)
- Tramvajová smyčka Podbaba (10. 5. 1947 – 16. 5. 2011, tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba)
- Tramvajová smyčka Divoká Šárka (od 20. 7. 1947, tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka)
- Tramvajová smyčka Kobylisy/Střelničná/Březiněveská (od 1. 12. 1947, tramvajová trať Palmovka - Vozovna Kobylisy)
- Tramvajová smyčka Královka (od 1. 6. 1948, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora)
- Tramvajová smyčka Dlabačov (od 25. 6. 1948, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora), ve smyčce se otáčí pouze historická linka
- Tramvajová smyčka Nový Hloubětín (17. 4. 1949 – 22. 6. 1987, tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín)
- Tramvajová smyčka Vozovna Žižkov (od 25. 4. 1949, tramvajová trať Ohrada - Spojovací), do 1. září 2012 název Vápenka, v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Palmovka (2. 7. 1950 – 5. 5. 1989, pak na 2 měsíce nahrazena vratným trojúhelníkem)
- Tramvajová smyčka Sídliště Petřiny (od 16. 11. 1950, tramvajová trať Vozovna Střešovice - Sídliště Petřiny)
- Tramvajová smyčka Vysočanská (od 18. 6. 1951, tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín)
- Tramvajová smyčka Lihovar (11. 10. 1951 – 1. 11. 1986, tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy)
- Tramvajová smyčka Budějovické náměstí, (od 13. 1. 1952, 13. 10. 1969 nahrazena stará smyčka novou, trať zrušena 10. 5. 1974)
- Tramvajová smyčka Dvorce (od 21. 5. 1952, tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Nové Strašnice (od 24. 7. 1952, původní název Černokostelecká, tramvajová trať Muzeum - Ústřední dílny Dopravního podniku), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Radošovická (Staré Strašnice) (od 3. 11. 1952, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Kotlářka (od 15. 12. 1952, tramvajová trať Anděl - Sídliště Řepy)
- Tramvajová smyčka Spojovací (od 27. 3. 1953, tramvajová trať Ohrada - Spojovací)
- Stará tramvajová smyčka Nádraží Smíchov (25. 11. 1953 – 20. 10. 1978)
- Tramvajová smyčka Vychovatelna (5. 12. 1953 – 1. 3. 1978)
- Tramvajová smyčka Náměstí J. Marata (3. 1. 1954 – 7. 9. 1982, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Vypich (v nynější poloze od 1. 9. 1955, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora)
- Tramvajová smyčka Záběhlice (31. 12. 1955 – 1. 7. 1971)
- Tramvajová smyčka Kubánské náměstí (od 22. 1. 1956, původní název Východní náměstí, potom Náměstí Kubánské revoluce, tramvajová trať Otakarova - Vinice)
- Bloková tramvajová smyčka Náměstí bratří Synků (kolej Na Zámecké zřízena 13. 1. 1957, viz tramvajová trať Muzeum - Otakarova, Tramvajové tratě Karlovo náměstí - Vyšehrad - Otakarova , tramvajová trať Otakarova - Vinice a tramvajová trať Otakarova - Spořilov), v současnosti je smyčka (kolej s nástupní zastávkou) bez pravidelného provozu
- Bloková tramvajová smyčka Podolská vodárna (od 29. 11. 1957, tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Nádraží Braník (od 2. 7. 1959, tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany)
- Tramvajová smyčka Hlubočepy (od 8. 12. 1962, tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Ústřední dílny DP (od 2. 5. 1967, tramvajová trať Muzeum - Ústřední dílny Dopravního podniku)
- Stará Tramvajová smyčka Červený Vrch (7. 11. 1967 - 22. 6. 2010, tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka)
- Bloková tramvajová smyčka Harfa (Nádraží Libeň) (od 28. 9. 1931 trojúhelník, od 3. 1. 1968 smyčka, tramvajová trať Balabenka - Harfa - Starý Hloubětín), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Budějovické náměstí, (13. 10. 1969 nahrazena stará smyčka z roku 1952 novou, trať zrušena 10. 5. 1974)
- Tramvajová smyčka Sídliště Ďáblice (od 3. 1. 1971, tramvajová trať Kobylisy - Sídliště Ďáblice)
- Tramvajová smyčka Vozovna Pankrác (od 22. 12. 1974, od té doby rekonstruována, tramvajové tratě Nusle - Pankrác - Krč)
- Tramvajová smyčka Lehovec (od 30. 6. 1976, pův. název Černý Most, tramvajová trať Starý Hloubětín - Lehovec)
- Tramvajová smyčka Špejchar (od 13. 8. 1978, tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Nádraží Hostivař (od 4. 10. 1982, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Těšnov (od 24. 10. 1985, tramvajové tratě Nové Město - Balabenka), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Tramvajová smyčka Pod Palmovkou (dlouhodobé provizorium, 1. 9. 1986 – 19. 5. 1990)
- Tramvajová smyčka Spořilov (od 1. 9. 1986, tramvajová trať Otakarova - Spořilov)
- Tramvajová smyčka Sídliště Řepy (od 26. 10. 1988, tramvajová trať Anděl - Sídliště Řepy)
- Tramvajová smyčka Levského (od 26. 9. 1995, pův. název Sídliště Modřany, tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany)
- Tramvajová smyčka Smíchovské nádraží (od 21. 12. 1998, tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy)
- Tramvajová smyčka Sídliště Barrandov (od 28. 11. 2003, tramvajová trať Hlubočepy - Sídliště Barrandov)
- Tramvajová smyčka Radlická (od 4. 10. 2008, tramvajová trať Na Knížecí - Radlická)
- Tramvajová smyčka Nádraží Podbaba (od 1. 9. 2011, tramvajová trať Vítězné náměstí - Podbaba)
- Tramvajová smyčka Červený Vrch (od 24. 5. 2015, tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka), v současnosti je smyčka bez pravidelného provozu
- Nová tramvajová smyčka Zahradní Město (od 16. 9. 2021, tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Depo Hostivař (od 13. 8. 2022, tramvajová trať Nové Strašnice – Ústřední dílny Dopravního podniku)
- Tramvajová smyčka Slivenec (od 13. 10. 2023, tramvajová trať Sídliště Barrandov – Slivenec)
- Tramvajová smyčka Dědina (od 23. 10. 2023, tramvajová trať Divoká Šárka – Dědina)
Smyčky podle data zrušení
editovatZrušené tramvajové smyčky jsou řazeny pokud možno podle data zrušení. Byla-li smyčka rekonstruována, je původní smyčka uvedena mezi zrušenými jen v případě, že došlo k podstatnému přemístění.
- Sletová tramvajová smyčka na Letné (od 9. 6. 1907 do konce sletu, historicky první tramvajová smyčka v Praze) (viz tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka)
- Tramvajová smyčka Pohořelec (21. 9. 1919 – 26. 4. 1926)
- Tramvajová smyčka Purkyňovo náměstí (náměstí Míru) (23. 8. 1908 – 17. 4. 1928)
- Tramvajová smyčka Flora (22. 4. 1920 – 3. 9. 1929)
- Tramvajová smyčka Pankrác (Soudní náměstí) (21. 4. 1927 – 23. 5. 1933)
- Tramvajová smyčka Braník (Lomy) (14. 5. 1929 – 1933)
- Tramvajová smyčka Vítězné náměstí, tramvajový kruhový objezd (cca 6. 12. 1932 – 25. 10. 1942)
- Tramvajová smyčka Kolbenova továrna (18. 12. 1924 – 18. 6. 1951)
- Tramvajová smyčka Zámečnice (14. 2. 1930 – 2. 12. 1953)
- Původní tramvajová smyčka Nádraží Smíchov (pův. název Západní nádraží) (26. 4. 1914 – 9. 12. 1953)
- Stará tramvajová smyčka Vypich (původní smyčka jižně od trati, 1. 8. 1928 – 31. 8. 1955, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora)
- Tramvajová smyčka Ledárny (6. 1. 1933 – 29. 6. 1959)
- Bloková tramvajová smyčka Sparta (dokončena 23. 10. 1937, v provozu 13. 9. 1938 – 2. 11. 1961, do 6. 10. 1978 zůstal vratný trojúhelník)
- Tramvajová smyčka Bořislavka (13. 7. 1930 – 6. 3. 1967)
- Tramvajová smyčka Malovanka (5. 6. 1932 – 7. 11. 1967, tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora a Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka)
- Tramvajová smyčka U kříže (Libušák, U kříže) (31. 7. 1932 – 5. 12. 1968)
- Tramvajová smyčka Kačerov (29. 5. 1930 – 19. 10. 1970)
- Tramvajová smyčka Záběhlice (31. 12. 1955 – 1. 7. 1971)
- Tramvajová smyčka Budějovické náměstí, (od 13. 1. 1952, 13. 10. 1969 nahrazena stará smyčka novou, trať zrušena 10. 5. 1974)
- Tramvajová smyčka Pelc-Tyrolka (29. 8. 1940 – 15. 1. 1975)
- Tramvajová smyčka Vychovatelna (5. 12. 1953 – 1. 3. 1978)
- Stará tramvajová smyčka Nádraží Smíchov (25. 11. 1953 – 20. 10. 1978)
- Tramvajová smyčka Náměstí J. Marata (3. 1. 1954 – 7. 9. 1982, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Radlice (16. 6. 1927 – 1. 11. 1983)
- Stará tramvajová smyčka Spořilov (Bratislavské náměstí, 12. 10. 1929 – 1. 7. 1986)
- Tramvajová smyčka Lihovar (11. 10. 1951 – 1. 11. 1986, tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy)
- Stará Tramvajová smyčka Zahradní Město (18. 10. 1936 – 5. 5. 1987, tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař)
- Tramvajová smyčka Nový Hloubětín (17. 4. 1949 – 22. 6. 1987, tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín)
- Tramvajová smyčka Palmovka (2. 7. 1950 – 5. 5. 1989, pak na 2 měsíce nahrazena vratným trojúhelníkem)
- Tramvajová smyčka Pod Palmovkou (dlouhodobé provizorium, 1. 9. 1986 – 19. 5. 1990)
- Stará tramvajová smyčka Červený Vrch (7. 11. 1967 – 22. 6. 2010, tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka)
- Tramvajová smyčka Podbaba (10. 5. 1947 – 16. 5. 2011, tramvajová trať Vítězné náměstí - Nádraží Podbaba)
Jiné kolejové konstrukce
editovatJiné kolejové konstrukce určené k obracení či odstavování tramvají, zakončení tratě atd.
Existující
editovat- Vratný trojúhelník Zvonařka (od 29. 6. 1967, viz tramvajová trať Muzeum - Otakarova)
- K otáčení vlaků lze použít také objízdné koleje vozoven nebo kolejový kruh na dvoře vozovny Žižkov.
- obratiště Pankrác (od 24. 11. 2020)
- obratiště Hlavní nádraží (od 21. 5. 2022)[1]
- obratiště Libuš (od 27. 5. 2023)
- obratiště Libeňský most (od 17. 2. 2024 realizované pomocí mobilní konstrukce Californien, ale potřeba obratiště na tomto místě se předpokládá po dobu několika let)
Zrušené
editovatJako obratiště sloužilo ve stálém provozu i při výlukách množství kolejových přejezdů, odboček i křižovatek. Tento seznam zahrnuje jen část z nich. Obratiště jsou řazena pokud možno podle data zrušení.
- Malostranské náměstí, zbytek trati ke Karlovu mostu, sloužící jako vratný trojúhelník, zrušen v březnu 1926
- U Markéty, 16. 8. 1923 – prodloužení 1. 8. 1928
- Na Růžku (Vítězné náměstí), 7. 6. 1926, prodlouženo 12. 11. 1926
- Masarykova kolej (Thákurova), zřízeno 12. 11. 1926, prodlouženo 1. 8. 1928
- Vyšehrad, radnice, zrušeno 20. 6. 1927
- Staré Dejvice (Hadovka), zřízeno 1. 8. 1928
- Čímická (Ke stírce), zřízeno 28. 12. 1928, prodl. 24. 1. 1937
- Prašná brána, zrušeno srpen 1930
- Koulka, zrušeno 31. 12. 1932
- Vokovice, 13. 1. 1930 – prodloužení 6. 1. 1933
- Vozovna Košíře (Mentlíkova), 1. 9. 1924 – 21. 9. 1934
- Elektrárna, 1929 – listopad 1935
- Zátory, 18. 7. 1930 – listopad 1935
- Vychovatelna, 15. 8. 1930 – 1935
- Olšanské náměstí (pův. Radešínovo náměstí), 28. 10. 1928 – 1. 7. 1936
- Průběžná, jako obratiště sloužil začátek trati k Zahradnímu Městu, od 6. 1. 1935, pak i nějakou dobu po jejím zprovoznění
- Vinice, jako obratiště sloužil začátek trati k Novým Strašnicím, od 3. 11. 1936
- Krematorium (Židovské hřbitovy), 1. 11. 1931 – 7. 10. 1937
- Čechova (Korunovační), 11. 1. 1917 – 1937
- Střešovice (Ořechovka) 23. 10. 1932 – prodloužení trati 16. 5. 1938
- Michle, 1. 3. 1928 – 3. 11. 1938
- Chodovská, od 1. 3. 1928, později zrušeno
- Santoška, trať zrušena 1. 12. 1938
- Královská obora (zrušena 29. 9. 1941, likvidace 1944, viz tramvajová trať Náměstí Republiky - Královská obora)
- Veltěžská, od 24. 1. 1937, později po prodloužení trati k Vozovně Kobylisy odbočka zrušena
- Vojenská nemocnice 16. 5. 1938 – cca 16. 11. 1950
- Nové Strašnice 7. 3. 1937 – cca 24. 7. 1952
- Odbočná kolej Bulovka, 20. 8. 1937 – 19. 12. 1953
- Vratný trojúhelník Fidlovačka, 31. 10. 1927 – 9. 9. 1957
- Dětská nemocnice (Karlov), od 24. 11. 1912, trať zrušena 1. 7. 1966
- Vratný trojúhelník Ryšánka (křižovatka ulic Antala Staška a Na Strži), od 13. 11. 1938, trať zrušena 19. 10. 1970
- Motol, od 15. 12. 1946, zakončení na přejezdu zrušeno 14. 1. 1974
- Vratný trojúhelník Sparta (zrušen 6. 10. 1978)
- Vratný trojúhelník U Uranie (pův. Štítného ulice, r. 1931 vznikl zkrácením zkušební trati, zrušen 30. 5. 1980)
- Tramvajový trojúhelník Laurová (od 21. 11. 1983, zrušen 2008, tramvajová trať Na Knížecí - Radlická)
- Kolejový kruh ve vozovně Kobylisy (zrušen při přestavbě a rekonstrukci kolejové harfy vozovny v létě roku 2009, Vozovna Kobylisy)
- Kolejový přejezd Sparta (2008, tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka)
- obratiště Holyně (od 9. 4. 2022 do 13. 10. 2023)
Provizorní mobilní kolejový přejezd umožňuje systém Californien.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ dopravacek.eu [online]. 2022-05-18 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
Související články
editovat- Tramvajové obratiště
- Tramvajová doprava v Praze
- Seznam tramvajových tratí v Praze
- Seznam tramvajových linek v Praze
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam tramvajových obratišť v Praze na Wikimedia Commons