Sedlo (Číměř)
Sedlo (německy Heumoth) je vesnice, část obce Číměř v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Číměře na pomezí České Kanady a Třeboňské pánve. Sedlo leží v katastrálním území Sedlo u Číměře o rozloze 10,93 km².
| Sedlo | |
|---|---|
,_kaple_01.jpg) Kaple sv. Anny | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Číměř |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′54″ s. š., 15°2′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 106 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sedlo u Číměře (10,93 km²) |
| PSČ | 378 33 |
| Počet domů | 56 (2011)[2] |
  Sedlo | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 147036 |
| Kód k. ú. | 747033 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1652,[3] kdy Sedlo patřilo k jindřichohradeckému panství a bylo spravováno číměřskou rychtou. Roku 1654 bylo ve vesnici celkem 33 usedlostí osazených (z toho 17 selských) a jedna pustá. V letech 1938 až 1945 bylo Sedlo v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno (pod názvem Heumoth) k nacistickému Německu.[4]
Sedlo je vrcholně středověkého původu. Vesnice byla nejspíše vystavěna při velké kolonizaci hvozdů při česko-rakouské hranici ve druhé polovině 13. století nebo počátkem 14. století. Středověký původ vesnice vyplývá především z její půdorysné struktury. Zástavba velkých usedlostí je soustředěna do dvou pravidelně parcelovaných řad. Víska má obdélníkovou náves o šířce cca 100 až 120 metrů, obě kratší strany (severní a jižní) zůstaly nezastavěny. Dominantou návsi je kaple svaté Anny z let 1894–1895. Sedlo je pro své urbanistické a architektonické kvality navrženo k prohlášení za vesnickou památkovou zónu.
Vodstvo
editovatNacházejí se zde Obecní rybník a dva menší rybníčky na návsi, Kapličák a menší nádržka, původně hasičská. Svojí velikostí a využitím je dominantní rybník Sedelský, který leží za vsí směrem na Bílou. Sedelský rybník napájejí potoky Bílý a Novoveský. Rybník je využíván k chovu ryb, chovu divokých kachen a zejména slouží pro místní obyvatelstvo jako rekreační. Kolem Sedla a částečně i samotným Sedlem protéká Bílý potok, který se na jižním okraji vesnice vlévá do Koštěnického potoka, jehož niva je podél jihovýchodní hranice katastrálního území chráněna jako přírodní památka Koštěnický potok.
Společnost
editovatSedlo si oblíbil cestovatel a publicista Jiří Hanzelka, který zde řadu let bydlel. Ke společenským událostem patří recesistický prvomájový průvod s veselicí nebo Fichtl Trophy – závod motocyklů do 50 cm³.
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 33.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlo na Wikimedia Commons - Sedlo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní kronika
