Schwarzenberský palác (Schwarzenbergplatz)

Schwarzenberský palác / Palais Schwarzenberg
	Schwarzenberský palác ve Vídni
Účel stavby
	městský palác
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Johann Lucas von Hildebrandt, poté stavbu dokončili Johann Bernhard Fischer z Erlachu a Joseph Emanuel Fischer z Erlachu
Výstavba	hrubá stavba: 1697 – 1704, dokončeno 1716 - 1726
Přestavba	po druhé světové válce
Stavebník	Jindřich František z Mansfeldu, kníže z Fondi
Další majitelé	Schwarzenberkové
Poloha
Adresa	Rennweg 2, Schwarzenbergplatz 9, hlavní město Vídeň, Rakousko
Souřadnice	48°11′49,09″ s. š., 16°22′36,8″ v. d.
Další informace
Kód památky	41010
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberský palác, německy Palais Schwarzenberg, je městský palác ve 3. vídeňském obvodě Landstraße mezi ulicemi Prinz-Eugen-Strasse, Rennweg a Schwarzenberským náměstím. Řadí se mezi nejvýznamnější barokní zahradní paláce ve Vídni.

Dějiny

Delsenbachova rytina podle Fischerova projektu, kolem r. 1740

Jezdecká socha Karla I. Filipa ze Schwarzenberka a pomník Rudé armádě

Bernardo Bellotto zv. Canaletto: Vídeň z Belvederu. Olej na plátně. Za Schwarzenberským palácem je vlevo kostel sv. Karla Boromejského (Karlskirche) a uprostřed Svatoštěpánský dóm.

Výstavbu sídla si v roce 1697 objednal nejvyšší dvorní maršál a ministr Jindřich František hrabě z Mansfeldu a kníže z Fondi u dvorního architekta Johanna Lukase von Hildebrandta jako Palais Mansfeld-Fondi. Hrubá stavba bylo dokončena roku 1704.

Letní palác, s kaplí, zahradami a dvěma vodními nádržemi se nachází v přímém sousedství paláce Belvedere, který je rovněž dílem Johanna Lukase von Hildebrandta, vytvořeným pro prince Evžena Savojského.

Hrabě Mansfeld zemřel roku 1715 před dokončením stavebních prací paláce Mansfeld-Fondi. Stavbu v roce 1716 koupil Adam František Karel kníže ze Schwarzenbergu. Na dokončení severních partií stavby si najal architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu.

Interiéry navrhl Josef Emanuel Fischer z Erlachu v letech 1716–1718, který také převzal vedení stavby po otcově smrti. Daniel Gran namaloval v letech 1724–1726 fresky s antickými mytologickými tématy: v kupoli sálu byla vyobrazena bohyně Aurora vítající úsvit, která byla zásadně poškozena při bombardování, dochovaly se dvě doprovodné lunetové malby s alegoriemi Přátelství a Lásky. V galerii Gran vymaloval strop freskou s námětem Triumf boha Apollóna, na stěnách se dvěma doprovodnými alegoriemi Ctností a Zlozvyků. Z vybavení galerie se dochovala například olejomalba Petra Pavla Rubense: Ganymedés dostává od Hébé stříbrnou misku.

Park s terasovými zahradami a vodními plochami navrhl francouzský zahradní architekt Jean Trehet, v parteru rozestavené sochy z bílého mramoru s postavami z Ovidiových Proměn vytesal v rokokovém stylu Lorenzo Martinelli. Fischer navrhl také v severojižní ose parku na jižním konci odpalovací rampu pro ohňostroje a na severní straně dvě jezírka s vodotrysky, které již netryskají. Další kašna (Hochstrahlbrunnen) byla zřízena mimo současný areál. K úpravám areálu došlo po zboření městských hradeb a s vytyčením Okružní třídy (Ringstrasse), roku 1861 byl vztyčen Schwarzenberkův pomník a po roce 1900 došlo k výstavbě řadových moderních budov kolem Schwarzenberského náměstí, které pohled na palác zastiňují.

Kolaudace stavby proběhla v roce 1728. V roce 1732 majitel při lovu tragicky zahynul. V roce 1751 dal jeho syn přistavět jízdárnu (nyní Švýcarské velvyslanectví) a v parku oranžerii. Během druhé světové války byl Schwarzenberský palác silně poškozen při bombových náletech. Po válce byl až na zničené fresky plně zrestaurován.^[1] Na místo původní hlavní přístupové cesty do čestného dvora zámku byl postaven pomník Rudé armádě s bronzovou sochou sovětského vojáka jako hold 18 tisícům sovětských vojáků, kteří zahynuli při osvobozování Vídně a následném obsazení města, které trvalo do roku 1949.

Současné využití

Od 70. let 20. století palác sloužil z větší části jako hotel. Po přestavbě gastronomického patra z roku 1984 podle návrhu architekta Hermanna Czecha byl otevřen také restaurant. Některé části budovy s přilehlým parkem bývají pronajímány k různým společenským akcím. V jednom z postranních křídel paláce směrem do ulice prince Evžena (Prinz-Eugen-Straße) sídlí švýcarské velvyslanectví současně se švýcarským konzulátem. Palác je v majetku rodinné nadace rodu Schwarzenberků.

Adaptace Pronájmy řídí schwarzenberská rodinná nadace, zastoupená Maxmiliánem Schaffgotschem. Jen krátce trval pronájem jedné z dceřiných skupin Volksbank, než byla smlouva zrušena a palác zůstal deset let prázdný.^[2] Nyní čtyřhvězdičkový hotel a restaurace jsou spojeny s největším vídeňským kasinem Grand Casino Wien, které zřídila herní firma z Badenu v Aargau ve Švýcarsku v létě 2013.^[3]^[4] Hotel je po poslední adaptaci z roku 2018.^[5]Část parku je v omezených termínech přístupná veřejnosti.