Rudolf z Emsu

německý (rakouský) básník epik (1200-1254)

Rudolf z Emsu, také Rudolf von Ems (kolem 1200 Hohenems, Vorarlbersko1254 Itálie) byl středověký německý (resp. rakouský) literát, básník epik.

Rudolf z Emsu
Rudolf z Emsu předkládá své dílo Bohu, český rukopis, Praha, 3. čtvrtina 14. století
Rudolf z Emsu předkládá své dílo Bohu, český rukopis, Praha, 3. čtvrtina 14. století
Narozeníkolem 1200
Hohenems
Úmrtíasi 1254
Itálie
Povoláníbásník a romanopisec
Národnostrakouská
StátNěmecko Rakousko
Vzdělání?
Období12001254
Žánrepika
Tématahistorie a mytologie
Významná dílaWeltchronik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Rodový erb pánů z Emsu, 15. stol.

Rudolf pocházel z významného šlechtického rodu pánů z Emsu (povýšeného v roce 1560 do stavu říšských hrabat z Hohenemsu), ve Vorarlbergu při západní hranici Rakouska, někdy označovaném za švýcarské území kantonu Graubünden, nebo za německé území.[1] Tam se narodil a jako začínající literát vstoupil do služeb hrabat z Montfortu na sousedním panství. Pro toto období bylo typické, že literáti objížděli panská sídla a svá díla předváděli. Rudolfova literární tvorba se datuje mezi léta 1220 a 1254, ale stále není zcela probádáno, kudy cestoval a která další nezvěstná díla mohl napsat.

 
Ruina hradu Alt-Montfort

Rudolf z Emsu pravděpodobně doprovázel krále Konráda IV. Štaufského na jeho italské cestě, tam zemřel a není známo, kde byl pohřben.

Literární díloEditovat

 
Ze Světové kroniky: Král David mezi literáty a hudebníky; kolem 1340, Ústřední knihovna Curych

Rudolf se sám označil za pokračovatele Gottfrieda ze Štrasburku, jehož Tristana citoval.

  • Der guote Gêrhart – Rudolfovo nejstarší známé dílo. Vypráví příběh o smrti dobrého muže Gerharda, zpracovaný pravděpodobně podle latinských předloh.
  • Barlaam a Josafat [2], pochází z let 1225–1230; je původně starořeckou ságou o indickém královském synovi, obráceném na víru.
  • Román o Alexandrovi – napsal kolem roku 1240, ale nedokončil. Má 21 000 veršů. Použil archetyp rytířského románu o hrdinném králi Alexandru Velikém, podle Curtia Rufa a Gualtera de Castellione[3], posloužil za vzor pozdějším eposům.
  • Weltchronik (Světová kronika)[4] – Rudolfovo poslední dílo, s věnováním králi Konrádovi IV. Štaufskému. První německojazyčná kronika, která je kompilací několika starších prací, obsahuje bibli v lidové verzi Vulgata, následuje Historia Scholastica, kterou napsal Petr Comestor, Imago Mundi (Obraz světa) napsal Honorius Augustodunensis (před rokem 1151) a Pantheon Gottfried von Viterbo. Mezi dochovanými rukopisy tohoto díla zaujímá důležité místo iluminovaný rukopis, sestavený v Praze ve třetí čtvrtině 14. století v okruhu královského dvora císaře Karla IV.; nyní uložený v Zemské knihovně ve Fuldě.
  • Willehalm von Orlens, pravděpodobně popisuje život normanského krále Viléma Dobyvatele[5]

Význam pro české zeměEditovat

Znalost díla Rudolfa z Emsu se předpokládá již na dvorech posledních Přemyslovců (Přemysla Otakara I. a II., Václava II.) a není vyloučeno, že jako potulný literát na českých hradech pobýval. Obliba jeho literárních děl trvala i v době lucemburské, jak svědčí nejvýznamnější iluminovaný rukopis Rudolfovy Světové kroniky z dvorského prostředí Karla IV.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Die Grafen von Hohenems
  2. (online)
  3. Ottův slovník naučný I., Praha 1888, s. 811–813.
  4. (online)
  5. (online)

BibliografieEditovat

  • Angelika Odenthal: Rudolf von Ems. Eine Bibliographie. Gabel, Köln am Rhein 1988. ISBN 3-921527-14-7.
  • Riegrův slovník naučný, František Ladislav Rieger (editor), díl 7. Vydal I. L. Kober, Praha 1868, s. 786–787.

Externí odkazyEditovat