Otevřít hlavní menu

Rudolf z Rheinfelden (německy Rudolf von Rheinfelden, 1025?15. října 1080) byl v letech 1057–1079 vévodou švábským a v letech 1077–1080 římským protikrálem.

Rudolf Švábský
vévoda švábský
Rudolfova královská pečeť z 25. března 1079
Rudolfova královská pečeť z 25. března 1079
Narození 1025?
Úmrtí 15. října 1080
Pohřben katedrála v Merserburgu
Manželky Matylda Švábská
Adéla Savojská
Potomci Adéla Švábská
Bertold I. Švábský
Anežka
Berta
Ota
Bruno
Otec Kuno z Rheinfeldenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Rudolfova náhrobní deska v merseburském dómu

Rudolf byl synem Kuna, hraběte z Rheinfeldenu. V roce 1057 údajně Rudolf využil nezletilosti potomního císaře Jindřicha IV. a prý unesl jeho sestru Matyldu[1], kterou o dva roky později pojal za manželku. Spolu s Matyldou získal vévodství švábské a správu Burgundského království. V roce 1060 však Matylda zemřela a Rudolf se roku 1066 oženil s Adlétou, dcerou savojského hraběte Oty.

Rudolf zpočátku svého švagra podporoval politicky i vojensky proti rozličným odpůrcům jeho vlády, avšak po vypuknutí sporu o investituru a Jindřichově exkomunikaci se vzbouřil a v březnu 1077 byl ve Forchheimu zvolen protikrálem. V Mohuči byl 25. května téhož roku korunován tamním arcibiskupem Siegfriedem I., ale svými protivníky byl donucen uprchnout do Saska. Odříznut od své mocenské základny ve Švábsku, udělil tamní vévodský titul svému synovi Bertholdovi [pozn. 1] a jal se organizovat své přívržence ve středu a na severu Německa.

V bitvě u franského města Mellrichstadt dne 7. srpna 1078 sice Rudolf porazil císařská vojska, stále však neměl dostatečně silnou podporu, a to ani od papeže Řehoře VII. Situace se ovšem měnila v jeho prospěch. Po další vítězné bitvě u Flarchheimu (27. ledna 1080) byl 7. března téhož roku císař Jindřich papežem opět exkomunikován a Rudolf uznán právoplatným králem. Takto posílen, svedl Rudolf další bitvu 14. října 1080 u Bílého Halštrova, která skončila spektakulárním vítězstvím jeho vojsk. On sám však přišel o ruku a byl raněn do břicha. Stáhl se do nedalekého Merseburku, kde na následky těchto zranění následujícího dne zemřel. Byl pohřben v místní katedrále.

PoznámkyEditovat

  1. Jindřich IV. Rudolfa mezitím formálně zbavil této vévodské hodnosti a udělil ji svému straníkovi Fridrichovi Štaufskému.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf of Rheinfelden na anglické Wikipedii.

  1. Autorem jediného údaje, že se jednalo o únos, je bavorský mnich Frutolf von Michelsberg

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Ota III.
  Švábský vévoda
Rudolf I.
1057-1079
  Nástupce:
Berthold z Rheinfeldenu
Fridrich