Otevřít hlavní menu

Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. Jeho Erdősovo číslo je 3.

Roger Penrose
Roger Penrose v roce 2011
Roger Penrose v roce 2011
Narození 8. srpna 1931 (88 let)
Colchester, Essex, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Národnost britská
Alma mater Univerzita v Cambridgi
Pracoviště Princetonská univerzita
Oxfordská univerzita
Obory teoretická fyzika, kosmologie
Známý díky Hawkingovo záření
Ocenění Wolfova cena za fyziku (1988)
Copleyho medaile (2008)
Rodiče Lionel Penrose
Příbuzní Shirley Hodgson, Jonathan Penrose a Oliver Penrose (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a vědecká dráhaEditovat

Mladá létaEditovat

Narodil se do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka.

StudiumEditovat

Jeho zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na Univerzitě v Cambridgi se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky a biologie, rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mít schopnost uživit se. On však na svém rozhodnutí trval, a tak jej děkan cambridgeské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. On však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil.

Vědecká dráhaEditovat

Vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii.

Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta.

Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vydláždit rovinu pomocí malého počtu druhů dlaždic, a to tak, aniž by se vzorek dláždění kdekoli opakoval. Navázal tak na článek Deux types fondamentaux de distribution statistique (vyšlo česky v roce 1941 ve Statistickém obzoru, r. 22, str. 171-222, pod názvem Přírodní dualita statistického rozložení) českého geografa, demografa a statistika Jaromíra Korčáka z roku 1938.

Je učitelem fyzika Stephena Hawkinga, ten však některé jeho teorie odmítá a označuje za „kacířské“.[zdroj?]

NázoryEditovat

Penrose je ateista.[1] Věří však v (kvantový) posmrtný život.[2]

ReferenceEditovat

  1. http://news.bbc.co.uk/today/hi/today/newsid_9032000/9032626.stm - 'Big Bang follows Big Bang follows Big Bang'
  2. http://www.dailygalaxy.com/my_weblog/2017/08/life-after-death-renowned-physicists-says-its-quantum-information-stored-at-a-sub-atomic-level-that-.html Archivováno 24. 9. 2017 na Wayback Machine - Life After Death? --Physicists Says "It's Quantum Information that Transcends from One World to Another" (VIEW Weekend 'Galaxy' Stream)

Externí odkazyEditovat