Otevřít hlavní menu

Rochus Misch (29. července 1917 (Staré Šalkovice) – 5. září 2013 Berlín) byl německý Oberscharführer (poddůstojník), který se účastnil v řadách německé 1. tankové divizi SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“ (LSSAH) během druhé světové války útoku na Polsko v září 1939. Později byl zraněn a pracoval pro Adolfa Hitlera jako kurýr, telefonní operátor a především jako bodyguard od roku 1940 do 1945. Byl jedním z posledních přeživších co opustili Vůdcův bunkr v Berlíně.

Rochus Misch
Narození 29. července 1917
Flag of the German Empire.svg Alt Schalkowitz, Německé císařství
Úmrtí 5. září 2013 (ve věku 96 let)
Německo Berlin, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost SS-Oberscharführer Collar Rank.svgSS-Oberscharführer
Doba služby 19371945
Sloužil Flag of Germany (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1945)
Složka Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Války Druhá světová válka
Bitvy Invaze do Polska (Bitva o Modlin) (1939)
Vyznamenání Železný kříž
Odznak za zranění

Obsah

ŽivotEditovat

Rochus Misch se narodil v Alt-SchalkowitzOpole (Staré Siołkowice v dnešním Polsku) v provincii Slezska. Jeho otec byl stavební dělník a zemřel na zranění, které utrpěl v první světové válce. Jeho ovdovělá matka zemřela na zápal plic, když mu byly tři, vyrůstal tak se svými prarodiči. Živil se jako malíř a vzal si manželku Gerdu na Silvestra 1942. Měli spolu dceru, Brigittu Jacob-Engelken, která pracovala jako architektka.

Nacistická kariéraEditovat

V roce 1937 se Misch připojil k SS-Verfügungstruppe (SS-VT), předchůdce Waffen-SS. SS-VT cvičili vedle Hitlerovy osobní jednotky „Leibstandarte SS Adolf Hitler“ (LSSAH). Zúčastnil se anexe Rakouska i obsazení Sudet. Misch byl při vyjednávání o kapitulaci polských vojáků během bitvy u Modlina těžce raněn. Za tento čin byl vyznamenán Železným křížem druhé třídy a odznakem za zranění. Misch byl poslední žijící člen jeho hornoslezské rodiny. Bylo mu doporučeno Führerbegleitkommando (SS-FBK), protože bylo tvořeno členy LSSAH, kteří již měli sloužit na frontách.

Misch byl převeden do LSSAH. Jako mladý člen Hitlerovy osobní stráže cestoval s Hitlerem během války. Nesloužil jen jako osobní strážceale i jako telefonní operátor nebo kurýr. Dne 16. ledna 1945 po porážce Wehrmachtu v bitvě v Ardenách se Misch a zbytek Hitlerových zaměstnanců přestěhovali do FührerbunkeruBerlíně. Misch měl na starost všechny telefonní a rádiové komunikace z bunkru.

Po Hitlerově sebevraždě 30. dubna byl Misch svědkem objevení těla Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Byl také přítomen (v komplexu bunkru) v době, kdy Joseph Goebbels a jeho manželka Magda otrávili svých šest mladých dětí a spáchali sebevraždu dne 1. května 1945. Misch a mechanik Johannes Hentschel, dva z posledních zbývajících lidí v bunkru, si vyměnili dopisy pro své manželky pro případ, že by se něco stalo, aby ten z nich, který přežije, informoval vdovu. Misch utekl z bunkru 2. května jen několik hodin předtím, než bunkr obsadila Rudá armáda. Byl zajat krátce po svém útěku a převezen do LubjankyMoskvě, kde byl mučen aby vyzradil přesné informace o Hitlerově osudu. Misch byl vězněn, v Butyrce strávil devět let v sovětském táboře nucených prací.

Život po propuštění ze zajetíEditovat

Po propuštění ze zajetí v roce 1953 se Misch vrátil do Berlína. Domů, kde žil 3,2 km of Führerbunkeru, přijel na Silvestra 1953. Po znovuobjevení bunkru v roce 1990 Misch veřejně prohlásil, že by bunkr neměl být zcela zničen, protože je důležitou součástí světových dějin.

Misch se několik let rozhodoval o tom, co dělat se svým životem po propuštění ze zajetí. Vykonával různé pomocné práce, mimo jiné pracoval i jako osobní strážce nebo řidič. Většinu nabídek na práci získal prostřednictvím jeho válečných kontaktů a mnoho těchto nabídek vyžadovalo, aby se odstěhoval z Berlína, což jeho manželka bezpodmínečně odmítala. Nakonec získal úvěr od bohatých německých mecenášů na koupi malířské společnosti. Tento způsob obživy mu vynášel. Během spojenecké okupace si přivydělával prodejem arašídového másla, což mu vynášelo natolik, že uvažoval o konci kariéry malíře, jeho manželka však byla proti.

Po smrti Bernda von Freytag-Loringhovena dne 27. února 2007, Armina Lehmanna dne 10. října 2008 a Siegfrieda Knappeho dne 1. prosince 2008 byl Misch posledním přeživším z Führerbunkeru až do své smrti v roce 2013. Misch byl velice loajální k Hitlerovi, o kterém říkal: "Nebylo to hovado. Nebylo to monstrum. Nebyl to žádný superman", "... velmi normální. Ne jako to, co je psáno" a "Byl to skvělý šéf".

Po vydání německého filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) ve Francii v roce 2004 francouzský novinář Nicolas Bourciera udělal v roce 2005 při několika příležitostech s Mischem rozhovor. Výsledný životopis byl publikován ve francouzštině J'étais garde du corps d'Hitler 1940-1945 (Byl jsem Hitlerův bodyguard 1940-1945) v březnu 2006 (ISBN 2-253-12154-1). Překlady byly vydány v Jižní Americe, Japonsku, Španělsku, Polsku, Turecku a Německu v letech 2006 a 2007.

V roce 2008 Misch sloužil jako poradce pro spisovatele Christophera McQuarrie při práci na filmu Valkýra, zobrazujícím atentát na Hitlera, ke kterému došlo 20. července 1944.

Misch žil v Berlíně ve stejném domě, do kterého se přestěhoval po svém propuštění Sověty. Dům se nachází v okrese Rudow v jižním Berlíně. Misch pravidelně vítal návštěvníky, kteří si s ním přáli mluvit nebo natočit rozhovor.

SmrtEditovat

Ke své službě Hitlerovi se slezský rodák až do smrti hrdě hlásil. "Neumím si Hitlera jako vraha představit. To prostě není možné. Byl tak přátelský, tak milý," citoval jeho slova deník Die Welt. [1] Dne 15. května 2011 již nevyléčitelně nemocný Misch poskytl jeho poslední rozhovor pro Daily Express. Zemřel v Berlíně 5. září 2013 ve věku 96 let jako poslední z vůdcova berlínského bunkru.

KnihaEditovat

Rochus Misch sepsal svůj příběh do publikace, která se v němčině jmenuje Der letzte Zeuge (The Last Witness). Vyšla v roce 2008[2].

FilmEditovat

Vzpomínky Rochuse Mische byly pro autory filmu Pád Třetí říše důležitým zdrojem informací při tvorbě scénáře. Postavu Hitlerova bodyguarda ve zmíněném filmu hraje německý herec Heinrich Schmieder, který zemřel v roce 2010. Skutečný Misch tak herce hrající jeho postavu ve vůdcově stanu přežil o tři roky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rochus Misch na anglické Wikipedii.

  1. Zemřel Hitlerův osobní strážce a poslední svědek jeho sebevraždy na ČT24.cz
  2. MISCH, Rochus. Byl jsem osobním strážcem Adolfa Hitlera. Praha: v, 2007. 190 s. ISBN 978-80-7207-630-7. Uspořádal Nicolas Bourcier. 

Externí odkazyEditovat