Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery

britský politik a dvořan

Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery (Richard Edmund St. Lawrence Boyle, 9th Earl of Cork and of Orrery, 9th Viscount Dungarvan, 9th Viscount Boyle of Kinalmeaky, 9th Baron Boyle of Bandonbridge, 6th Baron Boyle of Marston) (19. dubna 1829 Dublin22. června 1904 Londýn) byl britský politik a dvořan z významného šlechtického rodu Boylů. Patřil k liberálům, ve vládách Williama Gladstona zastával dvorské funkce nejvyššího štolby a nejvyššího lovčího.

Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery
Richard Boyle Vanity Fair 13 January 1872.jpg
Narození19. dubna 1829
Dublin
Úmrtí22. června 1904 (ve věku 75 let)
Londýn
Alma materChrist Church
Eton College
Povolánípolitik
OceněníŘád sv. Patrika
Politická stranaLiberální strana
Manžel(ka)Emily Charlotte de Burgh, Countess of Cork (od 1853)
DětiCharles Boyle, 10th Earl of Cork
Robert Boyle, 11th Earl of Cork
Lady Emily Boyle
Lady Grace Elizabeth Boyle
Lady Isabel Lettice Theodosia Boyle
Lady Honora Janet Boyle
Lady Dorothy Blanche Boyle
RodičeCharles Boyle, Viscount Dungarvan a Lady Catherine St. Lawrence
FunkceČlen 16. parlamentu Spojeného království (1854–1856)
člen Sněmovny lordů (1856–1904)
člen britské Soukromé rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Byl vnukem 8. hraběte z Corku, jeho otcem byl předčasně zemřelý Charles Boyle, vikomt Dungarvan (1800–1834). Studoval v Etonu a Oxfordu, v letech 1850–1856 byl členem Dolní sněmovny, poté zdědil rodové tituly, ve Sněmovně lordů zasedal jako baron Marston, protože hraběcí tituly platily pouze pro Irsko. V politice patřil k liberálům, v roce 1860 získal Řád sv. Patrika, v letech 1864–1904 byl lordem–místodržitelem v Somersetu. V liberálních vládách zastával dvorské posty nejvyššího lovčího (1866 a 1880–1885) a nejvyššího královského štolby (1886 a 1894–1895), od roku 1866 byl též členem Tajné rady. V roce 1882 zastupoval 2. hraběte Granville ve funkci předsedy Sněmovny lordů. V letech 1889–1899 byl pobočníkem královny Viktorie.

Jeho manželkou byla od roku 1853 Emily de Burgh (1828–1912), dcera 1. markýze z Clanricarde. Titul hrabat z Corku a Orrery zdědili postupně dva synové Charles (1861–1925) a Robert (1864–1934), oba zemřeli bez potomstva a v roce 1934 rodové tituly převzal admirál William Boyle, 12. hrabě z Corku a Orrery (1873–1967). Dcera Dorothy (1858–1938) byla manželkou ministra kolonií a námořnictva Waltera Longa.

Externí odkazyEditovat