Reka
Reka (abchazsky Река, gruzínsky რეკა – Reka) je vesnice v Abcházii v okrese Očamčyra. Leží přibližně 18 km severovýchodně od okresního města Očamčyra. Obec sousedí na západě s Pakvašem, který odděluje říčka Ochurej, na severu a na východě s Agubediou v okrese Tkvarčeli a na jihu s Achuri a s Ačgvarou.
Reka Река რეკა | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°46′19″ s. š., 41°37′48″ v. d. |
Nadmořská výška | 100 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
Okres | Očamčyra |
Reka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 438 (2011[1]) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Reka (rusky Рекинская сельская администрация, abchazsky Река ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Rekinský selsovět (Рекинский сельсовет).
Části obce
editovatSoučástí Reky jsou následující části:[2]
- Reka (Река)
- Reka-Agu (Река-агәы)
- Sačina (Сачина / Сачына)
- Džgjerian (Џьгьериан)
Historie
editovatS koncem 19. století, kdy byla Reka administrativně součástí obce Bedia, byl již celý historický region Samurzakan rozdělen na dvě jazykové zóny, abchazskou a megrelskou, kdy abcházština přetrvala v kopcích nad nížinou, kterou obsadili megrelové.[3]
V celém současném okresu Očamčyra je Reka jedinou obcí, jež nikdy nebyla součástí historického regionu Abžua, protože byla vždy součástí Samurzakanu. Na začátku 30. letech ale proběhla v Abcházii správní reforma, kdy byly staré ruské ujezdy nahrazeny rajóny. Tehdy byla stanovena nová hranice mezi rajóny Očamčyra a Gali a Reka se stala spolu s Agubediou a Čchvartalem součástí prvního jmenovaného na etnolingvistickém základu, který požadoval například abchazský bolševik Efrém Ešba v roce 1925 ve svém článku „Požadovali jsme a dostali jsme skutečně nezávislou sovětskou Abcházii“ (Мы требовали и получили настоящую независимую Советскую Абхазию).[4]
Tato správní reforma umožnila otevření školy v obci s vyučovacím jazykem abchazským, neboť v galském rajónu nebyly otevřeny vůbec žádné. Díky tomu zůstaly tyto tři obce jedinými z celého někdejšího Samurzakanu, kde se obyvatelé hlásí k abchazskému národu a mluví abchazsky.
Během války v Abcházii v letech 1992-1993 ovládali Reku abchazští partyzáni. Po skončení války zůstala po další správní reformě Reka součástí okresu Očamčyra.
Obyvatelstvo
editovatDle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 438 a jejich složení následovné:[1]
- 389 Abchazů (88,8 %)
- 45 Gruzínů (10,3 %)
- 4 příslušníci ostatních národností (0,9 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 263 obyvatel a celkově 501 obyvatel.[5] V Rekinském selsovětu v roce 1959 žilo 658 obyvatel.[6]
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reka na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 427.
- ↑ Šugardt, G. О географии и статистике картвельских (южнокавказских) языков СМОМПК. Вып. XXVI. Tbilisi. 1899. str. 71.
- ↑ Marychuba I. R. Ефрем Эшба (выдающийся государственный деятель). Alašara. Suchumi. 1997. str. 503.
- ↑ Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
- ↑ численность сел. населения. Очамчирский район – ethno-kavkaz.narod.ru