Rechabeám (hebrejsky: רְחַבְעָםRechav'am), v českých překladech Bible přepisováno též jako Rechoboám, Rehoboam, Roboám či Roboam, byl prvním králem Judského království. Jeho jméno je vykládáno jako Rozšířil lid.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 931–914 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 2964–2981 od stvoření světa neboli do let 798–780 před naším letopočtem.[3] Ve starozákonní knize První královské se uvádí, že Rechabeám kraloval v Judsku 17 let.[4] Po něm nastoupil na trůn jeho syn Abijám,[5] jenž je v Bibli označován také jménem Abijáš.[6]

Rechabeám
Narození972 př. n. l.
Jeruzalém
Úmrtí914 př. n. l. (ve věku 57–58 let)
Jeruzalém
PohřbenJeruzalém
PotomciAbijám, Zaham, Jeush a Shemariah
OtecŠalomoun
MatkaNaamah
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rechabeám pocházel z rodu Davidova, byl synem krále Šalomouna a amónské princezny Naamy. Na trůn usedl ve svých 41 letech. Jeho tvrdost vůči požadavku severních izraelských kmenů o zmírnění daní a nucených prací způsobila hned na začátku jeho vlády rozdělení Izraele na Severní království a jižní Judsko. Věrné králi zůstaly kmeny Juda, Benjamín a Šimeón a časem se přidávají i Lévijci, kteří v důsledku zavádění pohanských obřadů v Severním Izraeli utíkali k Jeruzalému a jeho chrámu. Izraelský král Jarobeám I. tehdy zřídil vzdorosvatyně v Bet Elu a Danu na území severních kmenů. Časem se ale i v Judsku zavádí pohanská modloslužba, a to zřejmě pod vlivem cizinek – zejména Naamy, královy matky, a Maaky, královy manželky.

V pátém roce Rechabeámovy vlády zaútočil na Judsko faraón Šíšak a zcela vyplenil a vydrancoval Jeruzalém včetně chrámu. Poté král Rechabeám nechal opevnit města na hranicích s Egyptem a Pelištejci. Během svého života měl 18 žen a 60 ženin, s nimiž měl 28 synů a 60 dcer.[7] Z jeho manželek známe jmenovitě Machalatu, dceru Jerimóta, Davidova syna, dále Abíhajilu, dceru Elíaba, Jišajova syna, nebo Maaku, kterou Rechabeám miloval nade všechny své ženy.

Bible hodnotí jeho vládu slovy: „Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.“[8] Za vlády Rechabeáma působil v Judsku prorok Šemajáš.[9] Ten varoval krále Rechabeáma, aby po rozdělení království jeho otce Šalomouna nebojoval proti odtrženým izraelským kmenům, které si nad sebou ustanovily za krále Jarobeáma.[10] Tehdy ještě král prorokovo varování vyslyšel. Podle midraše v Seder Olam Raba se však Rechabeám držel zákonů Tóry pouze po tři léta, ale pak se vzbouřil proti Bohu.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 422. 
  2. Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle FinkelsteinSilberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
  3. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 61-62. 
  4. 1Kr 14, 21 (Kral, ČEP)
  5. 1Kr 15, 1 (Kral, ČEP)
  6. 2Pa 12, 16 (Kral, ČEP)
  7. 2Pa 11, 21 (Kral, ČEP)
  8. 2Pa 12, 14 (Kral, ČEP)
  9. 2Pa 12, 5 (Kral, ČEP)
  10. 1Kr 12, 24 (Kral, ČEP)
  11. DIVECKÝ, Jan. Králové Izraele. Příběhy biblických hrdinů. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-07-7. S. 55. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Králové Judského království
Předchůdce:
931–914 př. n. l.
Rechabeám
Nástupce:
Abijám