RIA Novosti

ruská státní zpravodajská agentura

RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») byla ruská státní[1] zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).[2]

RIA Novosti
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma unitary enterprise
Datum založení 3. dubna 1961
Datum zániku prosinec 2013
Předchůdce Novosti Press Agency
Adresa sídla Moskva, Rusko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnosti news media
Produkty zpravodajství
Mateřská společnost Rusko dnes
Majitel Rusko dnes
Identifikátory
Oficiální web ria.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Newsroom RIA Novosti Moskva

Činnost a záběr agenturyEditovat

 
Ředitelka RIA Novosti Světlana Mironjuk s Ayadem Madanim, ministrem kultury Saúdské Arábie

Agentura vydávala zprávy a informace o sociálně-politických, ekonomických, vědeckých a finančních tématech na internetu a posílá e-mailem v hlavních evropských jazycích, stejně jako v perštině, japonštině, čínštině a arabštině.[3] Měla zpravodajskou síť v Rusku, Společenství nezávislých států a více než 40. dalších zemích mimo SNS.[3] Mezi její klienty patřili prezidentská administrativa, ruská vláda, Rada federace, Státní duma, ministerstva a vládní úřady, správy ruských regionů, zástupci ruských a zahraničních obchodních kruhů, diplomatické mise, a veřejné organizace.[3]

HistorieEditovat

Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.[3]

Existoval stereotyp, podle kterého všichni sovětští váleční fotografové pracovali podobným způsobem. Mnoho fotografů mělo svůj vlastní osobitý styl i při zjevné inscenované fotografii pro noviny. Sovětská cenzura ve skutečnosti ve fotografiích vytvořila stejný typ obrazu války. Mnoho autorových materiálů, pořízených v přední linii i v týlu, nebylo povoleno zveřejnit. Spolu s živými záběry byl zničen také individuální pohled fotografa. Vizualizací historie určitým způsobem cenzura připravila budoucí generace nejen o příležitost pochopit a přehodnotit válečnou dobu, taková politika způsobila také nenapravitelné škody z kulturního hlediska, protože představovala sovětskou válečnou fotografii zkresleně.[4]

Ruská informační agentura Novosti vznikla v září roku 1991 na základě spojení IAN a RIA. Vyhláškou ruského prezidenta ze dne 22. srpna 1991 podléhala RIA Novosti kompetencím Ministerstva tisku a informací. RIA Novosti měla přibližně 80 kanceláří v zahraničí, více než 1500 odběratelů v zemích SNS a asi sto v dalších zemích.[3] Poslední[zdroj?] hlavní editorkou a generální ředitelkou agentury byla Světlana Mironjuková.[3]

ZánikEditovat

Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).

RIA Novosti byla poslední ruskou státní organizací, která se díky nárokům klientů z celého světa snažila o vyvážené zpravodajství. Informovala i o tématech, s nimiž měl Kreml problémy, a o stanoviscích opozice. Novou agenturu Rusko dnes povede Putinův příznivce, ultrakonzervativní Dmitrij Kiseljov. Podle kritiků a opozice se tak dovršuje trend velmi silné státní kontroly nad ruským státním mediálním sektorem.[2]

Abecední seznam fotografůEditovat

Pro agenturu pracovali následující fotoreportérky a fotoreportéři:

AEditovat

 
Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942

BEditovat

CEditovat

DEditovat

EEditovat

FEditovat

GEditovat

IEditovat

KEditovat

 
Oleg Knorring: Sovětští vojáci podminovávají železniční trať poblíž Moskvy Rusko, Moskva, prosinec 1941

LEditovat

MEditovat

NEditovat

OEditovat

PEditovat

REditovat

S ŠEditovat

TEditovat

UEditovat

VEditovat

YEditovat

ZEditovat

DarEditovat

V roce 2011 darovala sto historických fotografií ze svých archivů, které byly nahrány na úložiště volných obrázků Wikimedia Commons.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Country profile: Russia - Media. BBC News
  2. a b Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska | 9. 12. 2013. Britské listy [online]. 2013-12-09 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f The Russian News & Information Agency RIA Novosti
  4. Александр Капустянский: фотограф, пожертвовавший именем, чтобы снимать войну. republic.ru [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Nikon Europe. www.nikon.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-11. 
  6. Первая национальная школа телевидения | Фоторепортаж. www.1tvs.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 

Externí odkazyEditovat