Wikipedie

Alexandr Ivanovič Brodskij

sovětský fotograf a novinář, fotožurnalista

Alexandr Ivanovič Brodskij (roz. Izrailevič[1][2]; 7. listopadu 1903, Petrohrad, Ruská říše – 29. dubna 1984, Leningrad, SSSR)[3] byl sovětský fotograf a novinář, fotožurnalista leningradských a všeruských periodik a učitel. Působil jako válečný zpravodaj událostí finské, druhé světové a japonské války. V roce 1959 stál u založení fakulty fotožurnalistiky v Leningradském domě novinářů, jako děkan fakulty působil v letech 1960–1968. Je otcem básníka Josifa Brodského.[4][5][6]

Alexandr Ivanovič Brodskij
Narození7. listopadu 1903
Petrohrad
Úmrtí29. dubna 1984 (ve věku 80 let)
Petrohrad
Místo pohřbeníPreobraženskoje židovský hřbitov
Alma materThe Faculty of Geography and Geoecology
Povolánífotoreportér, učitel a umělecký fotograf
DětiJosif Brodskij
Oceněnímedaile Za vítězství nad Německem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Narodil se 25. října 1903 v Petrohradě v rodině poltavského obchodníka a hodináře[7] Izraela Jankeleviče (Jakovleviče) Brodského (1852–1908)[8] a Rachily Ioselevny (Iosifovny) Brodské (rozené Sverdlové, 1874–1936), rodačky z Kronštadtu[2][9]. Jeho dědeček Iosel Ševelevič Sverdlov (1841—?) byl zbrojíř v pluku Izmailovských záchranářů, poté mechanik v Kronštadtu. Rodina žila na Peterhof Avenue, č. 22[10]. Rodiče se vzali 15. listopadu 1898.

V roce 1924 absolvoval Geografickou fakultu Leningradské státní univerzity, poté školu rudých novinářů. Oženil se s Marií Moiseevnou Volpert (1905–1983), dcerou pobaltského agenta americké firmy šicích strojů Singer, v roce 1940 se jim narodil syn Josif[1][11].

Pracoval jako fotoreportér na frontách sovětsko-finské války[4][1][5][12].

Od prvních dnů Velké vlastenecké války byl mobilizován, pracoval jako korespondent fotokroniky pro leningradskou pobočku TASS, fotograficky dokumetoval kroniku života obléhaného Leningradu a průlomu blokády. Fotoeseje byly publikovány v časopise Leningrad a v dalších publikacích. V roce 1944 byl převelen k Černomořské flotile, pracoval jako vojenský fotoreportér pro noviny Izvestia. Po skončení Velké vlastenecké války se jako fotoreportér zúčastnil války s Japonskem. Válku v Číně ukončil v hodnosti kapitána námořnictva SSSR.[5][12][13]

Po návratu do Leningradu v roce 1948 pracoval v Ústředním námořním muzeu jako vedoucí fotografické laboratoře. V roce 1950 byl v rámci boje proti kosmopolitismu demobilizován a vydělával si na živobytí psaním poznámek a fotoreportáží pro resortní velkoplošné noviny. Od roku 1953 pracoval jako fotoreportér pro noviny „Sovjetskaja Baltika“, spolupracoval s Baltic Shipping Company, s novinami Morjak Baltiki, Severo-Zapadnyj vodnik a dalšími.[4][5][13][14]

Svého syna se snažil seznámit s povoláním fotoreportéra, učil ho fotografické umění, které podle výzkumníků a samotného básníka mělo určitý dopad na jeho práci[4][14].

V roce 1959 založil fakultu fotožurnalistiky v Leningradském domě novinářů, v letech 1960–1968 byl jejím děkanem. Vychoval několik generací leningradských fotografů.[5][6][12][13]

Jako námořní důstojník ve výslužbě nosil až do konce svého života námořní čepici a bundu[1].

Zemřel v roce 1984 v Leningradu[3]. Je pohřbený na Preobraženském židovském hřbitově.[13]

Tvorba editovat

Alexander Brodskij zpravidla fotografoval zrcadlovkou, v okamžiku fotografování rámoval kompozici, zdůraznil hlavní objekt a zaměřil se na důležité detaily. Kandidát filologických věd A. F. Izmailov, který si všímá profesionality fotografa při práci s jakýmkoli redakčním úkolem, vyzdvihuje jako rysy jeho tvůrčího rukopisu „pozornost k hlavní myšlence a detailům, kompozici, schopnost vidět vnitřní svět svého hrdiny v té či oné povahové vlastnosti„.[4]

Fotografie A. I. Brodského byly publikovány v armádních, námořních, leningradských a celounijních novinách. Během obléhání Leningradu byly v leningradském časopise publikovány jeho fotografické eseje zachycující životní scény, každodenní život a atmosféru obklíčeného města. Mezi známé fotografie období blokády patří snímek skupiny dětí z leningradské mateřské školy na procházce (1942)[15]. Blokáda Brodského ilustrovala vydání dokumentárního románu A. V. Saparova Doroga žizni (Cesta života, 1. vydání – 1947, dotisky – 1949, 1957, 1959, 1961, 1967, 1968) a sbírku Podvig Leningrada (1960).[5][12][13]

Témata a zápletky mnoha Brodského děl jsou spojeny s námořním životem, mezi jeho objekty patřily námořní a říční plavidla a lidé z flotily – kapitáni, mechanici, radisté, námořníci nebo piloti[4].

Řada fotografií Alexandra Brodského se stala dokumentárním důkazem o životním příběhu jeho syna – Josifa Brodského, kterého zachytil jako jeho otec – fotograf při evakuaci v Čerepovci, na prvomájové demonstraci, na balkoně leningradského bytu v ulici Pestela, na pohřbu Anny Achmatové, na kufru na letišti Pulkovo před odjezdem ze SSSR a dalších.[4]

Galerie editovat

  •  
    Budova katedrály svatého Izáka a výhled na náměstí svatého Izáka. Leningrad. 11. června 1942. Archiv RIA Novosti
  •  
    Obrana Leningradu od moře. Mariňáci pobaltské flotily v záloze v ledových pahorcích Finského zálivu. Rusko, Leningrad, 10. prosince 1942. Archiv RIA Novosti
  •  
    Velká vlastenecká válka 1941–1945, Tanková kolona. Průlom Leningradské fronty. Zima 1942. Archiv RIA Novosti

Dědictví a paměť editovat

Podle svědectví fotografova syna, byla značná část fotografického archivu Brodského zničena během bombového útoku na Leningrad.[14] Zbytek fotoarchivu přenesli příbuzní do Petrohradského ústředního státního archivu filmových a fotografických dokumentů (CGAKFFD) na adresu Tavričeskaja 39.

Díla fotografa z obleženého Leningradu jsou uložena ve Státním pamětním muzeu obrany a obléhání Leningradu a v archivu RIA Novosti, jsou vystavena na výstavách věnovaných blokádě ruských i zahraničních měst a slouží k ilustraci knih a periodik.[15][16][17]

Fotografie autora z obléhání posmrtně publikoval a sestavil v dvojjazyčném albu historika V. Nikitina „Neznámá blokáda. Cesta k vítězství. Leningrad, 1941–1944 “, který prošel několika dotisky (2002, 2009, 2013)[18].

Fotografie zachycující život fotografova syna Josifa Brodského ilustrují vydání spisovatelových děl a sbírek věnovaných jeho tvorbě[4].

Brodského otec (beze jména) je jednou z hlavních postav celovečerního filmu Pokoj a půl aneb Sentimentální cesta do vlasti.

Publikace editovat

Knihy
  • А. В. Сапаров. Дорога жизни: повесть / Ариф Сапаров; fotografie A. Brodského Л. : Лениздат, 1947. 224 s.
  • Podvig Leningradа: dokument – umělecký sborník / [sestavil А. В. Сапаров; fotografie Д. Трахтенберга, A. Brodského, Г. Чертова, В. Логинова ; худож.: С. Юдовин, В. Серов, Н. Кочергин, В. Гальба, А. Харшак]. М.: Воениздат, 1960. 620 s.
Časopisy
  • Baltijskije jungi: fotografická esej / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 1.
  • Ekipaž orděnonoscev: fotografická esej / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 3.
  • V bojach za gorod Lenina: fotoreportáž / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 4—5.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бродский, Александр Иванович na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Bondarenko 2014/5774.
  2. ↑ a b Марк Гигузин «Как я стал родственником Иосифа Бродского»
  3. ↑ a b Лосев 2006, Хронология жизни и творчества И. А. Бродского.
  4. ↑ a b c d e f g h Izmailov 2010.
  5. ↑ a b c d e f Izmailov А. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Unie novinářů Petrohradu a Leningradské oblasti, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Преподаватели: Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Фотофакультет [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Адресная и справочная книга «Весь Петербург» на 1905 год: В адресных книгах с 1898 по 1908 год Израиль Бродский указан часовым мастером.
  8. ↑ Надгробная плита родителей на ограде могилы Александра Ивановича Бродского и его жены
  9. ↑ Запись о рождении Александра Бродского в Книге о родившися евреях городского раввина Санкт-Петербурга за 1903 год
  10. ↑ Адресная и справочная книга «Весь Петербург» на 1903 год
  11. ↑ Лосев 2006, гл. «Родители».
  12. ↑ a b c d Бродский Александр Иванович [online]. Санкт-Петербургский государственный университет, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d e Соколовский М. В. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Петербургский некрополь [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b c Полухина 2000.
  15. ↑ a b Луданов и др. 2014.
  16. ↑ Телехов 2015.
  17. ↑ Дмитриева Л. Фотографы блокадного Ленинграда [online]. Комитет по культуре Ленинградской области. Музеи Ленинградской области [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  18. ↑ Kurtov 2014.

Literatura editovat

Knihy
  • Неизвестная блокада. Путь к победе. Leningrad, 1941—1944: Фотоальбом = The Unknown Blockade: Road to Victory: Leningrad, 1941—1944 / авт.-сост. В. А. Никитин; пер. П. Беломлинская. — 3-е изд. — СПб.: Изд-во К. Тублина: Лимбус Пресс, 2013. — 306 с. — 1000 экз. — ISBN 978-5-8370-0641-8.
  • Лосев Л. Иосиф Бродский: Опыт литературной биографии / Лев Лосев. — 2-е изд., испр. — М. : Мол. гвардия, 2006. — 447 с. — (ЖЗЛ). — 10 000 экз. — ISBN 5-235-02951-8.
  • Человек в пейзаже / Е. Рейн / Иосиф Бродский: Большая книга интервью / сост. В. Полухиной. — М. : Захаров, 2000. — 701 с. — 5000 экз. — ISBN 5-8159-0081-8.
Články
  • Izmailov А. «Я сын фотографа…» — писал Иосиф Бродский [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-28. (anglicky) 
  • Izmailov А. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Sojuz magazinistov Sankt-Peterburga i Leningradskoj oblasti, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bondarenko В. Блокадный ребёнок [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Бродский Александр Иванович [online]. Санкт-Петербургский государственный университет, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  • Телехов М. Фотографии читали «между строк» [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Луданов И., Ларионова Т., Виноградов Д. В Москве открылась выставка фотографий блокадного Leningradа [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Kurtov А. Фоторасследование [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Ivanovič Brodskij na Wikimedia Commons
  • Александр Бродский: фотографии [online]. Военный альбом: Фотографии Второй мировой и Великой Отечественной войны (1939—1945) [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Александр Бродский [online]. Rusko dnes [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Соколовский М. В. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Петербургский некрополь [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandr_Ivanovič_Brodskij&oldid=23138028“