První anglo-maráthská válka (1775–1782)

Válka mezi Maráthskou říší a Brity

První anglo-maráthská válka (1775–1782) byla první ze tří anglo-maráthských válek mezi Britskou Východoindickou společností a indickou Maráthskou říší. Válka začala Súratskou smlouvou a skončila smlouvou uzavřenou v Salbaj v roce 1782.

První anglo-maráthská válka (1775–1782)
konflikt: Bitva mezi Maráthskou konfederací a Britskou Východoindickou společností[1]
{{{alt}}}
Nástěnná malba zobrazující britskou kapitulaci a podepsání smlouvy s Maráthskou říší po první anglo-maratské válce (1779 n. l.) Malba zachycuje britského důstojníka vzdávajícího se před maráthským generálem Mahadaji Šindou a ministrem Nanou Fadanvisem. Malba je součástí Památníku vítězství ve Wadgaonu. Maháráštra
trvání: 1775–1782
místo: Puné
výsledek: Vítězství Maráthské říše[2][3]
strany
Flag of Great Britain (1707–1800).svg Království Velká Británie
Flag of the British East India Company (1707).svg Britská Východoindická společnost
Flag of the Maratha Empire.svg Maráthská říše
velitelé
Flag of Great Britain (1707–1800).svg Království Velká Británie
Warren Hastings, guvernér Bengálského prezidentství[4]
Flag of the British East India Company (1707).svg Kolonel Keating
Flag of the British East India Company (1707).svg Thomas Wyndhem Goddard[4]
Flag of the Maratha Empire.svg Mahadaji Šinde[4]
Flag of the Maratha Empire.svg Nana Fadnavis
Flag of the Maratha Empire.svg Madhavrao[4]
Flag of the Maratha Empire.svg Haripant Phadke

Flag of the Maratha Empire.svg Tukoji Holkar[4][5]

ztráty
93,000 mužů[2][4]

23 lodí[4]

kolem 146,000 mužů[2][4]

14 lodí[4]

PozadíEditovat

Po smrti Peshwy Madhavrao v roce 1772 se stal Peshwou jeho bratr Narajanrao. V srpnu 1773 byl Narajanrao zavražděn svými palácovými strážci, vedenými jeho strýcem Raghunathraoem. Ten věřil, že se posadí na uvolněný trůn. Narajanraova manželka Gangabai však po smrti manžela porodila syna, který byl zákonným dědicem trůnu. Novorozené dítě bylo pojmenováno "Sawai" Madhavrao (Sawai znamená "Jedna a čtvrtina"). Dvanáct maráthských vůdců, známých jako Baarbhai Council (rada) [6], které vedl Nana Fadnavis usilovali o jmenování dítěte novým Peshwou s tím že oni budou vládnout jeho jménem jako regenti.

Raghunathrao se nemínil vzdát své mocenské pozice. Hledal pomoc u Britů v Bombaji a podepsal dne 6. března 1775 v Súratu s Brity smlouvu. Podle této smlouvy postoupil Raghunathrao Britům území Salsette a Bassein (Vasai) spolu s nárokem na část výnosů regionu Súrat a Bharuch. Na oplátku Britové slíbili, že poskytnou Raghunathraovi 2500 vojáků. Britská rada v Kalkatě smlouvu odsoudila a vyslala plukovníka Uptona do Puné, aby dohodu zrušil a uzavřel s regentstvím smlouvu novou. Smlouva z uzavřená v Purandháru 1. března 1776 zrušila dohodu ze Súratu. Britové Raghunathraa sice dále nepodporovali ale příjmy z regionů si ponechali. Bombajská vláda smlouvu z Purandháru odmítla a poskytla Raghunathraovi útočiště. Nana Fadnavis v roce 1777 porušil smlouvu s Britskou radou poskytnutím přístavu na západním pobřeží Francii. Jedna z podmínek smlouvy zněla, že Maráthové zamezí Francii zakládání osad na svém území. Angličané se rozhodli vyslat směrem k Puné vojsko.

Počáteční fáze a smlouva z Purandháru (1775–1776)Editovat

Britská vojska pod velením plukovníka Keatinga opustila Súrat 15. března 1775 a vydala se k Puné. Vojsko se utkalo s jednotkami Haripanta Fadka u Adasu dne 18. května 1775 a Britové byli zcela poraženi. [7] Plukovník Keating doprovázený Raghunathraem přišel o 96 mužů. Maráthské jednotky v bitvě u Adasu (Gudžarát měly 150 obětí. [8]

Bitva u WadgaonuEditovat

V návaznosti na smlouvu mezi Francií a vládou v Puné z roku 1776 se Britové rozhodli znovu zasáhnout. Vojsko vedené plukovníkem Egertonem dorazilo do Khopoli, prorazilo si cestu Západním Ghátem, prošlo průsmykem pohoří Bhor Ghat a dále pochodovalo směrem k městu Karli, kterého Britové dosáhli 4. ledna 1779 za stálých útoků maráthské armády. Nakonec byli Britové nuceni ustoupit zpět do Wadgaonu, kde byli rychle obklíčeni. Britové se vzdali[9] a byli nuceni podepsat dne 16. ledna 1779 ve Wadgaonu smlouvu s vítěznými Maráthy. [10]

Posily ze severní Indie, kterým velel plukovník (později generál) Thomas Wyndham Goddard, dorazily příliš pozdě na to aby zachránily Egertonovy jednotky. Britský generální guvernér v Bengálsku Warren Hastings tuto smlouvu odmítl s odůvodněním, že bombajští úředníci nemají žádnou právní moc podepsat takovou smlouvu a nařídil Goddardovi zajistit britské zájmy v této oblasti.

Goddard s 6 000 vojáky zaútočil na pevnost Bhadra a 15. února 1779 dobyli jeho vojáci Ahmedábád (Gudžarát). Posádkou tam bylo 6 000 arabských a sindhských pěšáků a 2 000 koní. Ztráty v boji činily 108 mužů, včetně dvou Britů. [11][12][13] Goddard také 11. prosince 1780 dobyl Bassein. Bengálský oddíl vedený kapitánem Pophamem dobyl 4. srpna 1780 Gwalior, dříve než mohl Mahadaji Šinde provést vojenské přípravy. Mezi Šindou a generálem Goddardem docházelo v Gudžarátu k mnoha potyčkám, ale žádná strana nedosáhla rozhodujícího vítězství. Warren Hastings vyslal posily, jejichž úkolem bylo obtěžovat Šindu neustálými útoky.

Deccanská plošinaEditovat

 
Na památku vítězství Maráthů nad Brity byl postaven ve Wadgaonu v blízkosti města Puné památník v podobě sloupu
 
Informační deska na památníku popisující vítězství Maráthů nad Brity.

Po dobytí Basseinu pochodoval Goddard směrem k Puné. V bitvě u Bhor Ghat v dubnu 1781 jej ale porazili Parshurambha, Haripant Fadke a Tukoji Holkar. [4][14] Ve střední Indii se Mahadaji přemístil na Malvu. Mahadaji měl zpočátku převahu a britské síly byly nucené ustoupit do Haduru. [7] V únoru 1781 Britové porazili Mahadaji Šindeho u města Sipri[12]. Přesto byly britské síly pod neustálým tlakem Šindeho početnější armády. Britské zásobování bylo přerušeno, proto koncem března podnikly troufalý noční útok a podařilo se jim získat nejen zásoby, ale dokonce i zbraně a slony. [15] Poté byla vojenská hrozba Mahadaji Šindeho mnohem méně důrazná. Síly byly nyní vyrovnané. Mahadaji dosáhl významného vítězství u Sironje, ale Britové se pomstili bitvou u Durdahu[8] 24. března 1781. V dubnu 1781 dorazil s posilami plukovník Murre. Mahadaji rozhodným vítězstvím porazil 1. července 1781 Murreho. Teď byl Mahadaji příliš silný na to, aby mohl být Brity poražen.

Salbajská smlouvaEditovat

Tato smlouva, známá jako Salbajská smlouva, byla podepsána 17. května 1782 a byla ratifikována Hastingsem v červnu 1782 a Nanou Fadnavisem v únoru 1783. Smlouva ukončila první anglo-marathovskou válku, stvrdila status quo a jejím podpisem bylo dosaženo míru mezi oběma stranami na dobu 20 let. [8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First Anglo-Maratha War na anglické Wikipedii.

  1. Maratha Wars [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c WEST, Barbara A. Encyclopedia of the Peoples of Asia and Oceania. [s.l.]: Facts On File, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-8160-7109-8. S. 509. 
  3. Richard Ernest Dupuy, Gay M. Hammerman, Grace P. Hayes. The American Revolution: A Global War. [s.l.]: David McKay Company, Incorporated, 1977. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j KANTAK, M. R. The First Anglo-Maratha War, 1774-1783: A Military Study of Major Battles. [s.l.]: Popular Prakashan, 1993. Dostupné online. ISBN 978-81-7154-696-1. S. 220–. 
  5. DUFF, James Grant. History of the Mahrattas [online]. 1878. Dostupné online. (anglicky) 
  6. KULKARNI, Sumitra. The Satara Raj, 1818-1848: A Study in History, Administration, and Culture. New Delhi: Mittal Publications, 1995. ISBN 978-81-7099-581-4. S. 74. 
  7. a b RATHOD, N. G. The Great Maratha Mahadaji Scindia. New Delhi: Sarup & Sons, 1994. Dostupné online. ISBN 978-81-85431-52-9. 
  8. a b c NARAVANE, M. S. Battles of the Honourable East India Company: Making of the Raj. [s.l.]: APH Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-81-313-0034-3. 
  9. ATHALE, Colonel Anil A. How a Maratha general defeated the British. Rediff News. 12 January 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATHALE, Colonel Anil A. How a Maratha general defeated the British. Rediff News. 12 January 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Bhadra Fort to turn into heritage hangout!. The Times of India. Ahmedabad: June 12, 2009. Dostupné online [cit. January 17, 2013]. (anglicky) 
  12. a b DUFF, James Grant. A History of the Mahrattas. London: Longman, 1826. Dostupné online. S. 446. 
  13. BEVERIDGE, Henry. A comprehensive history of India, civil, military and social. [s.l.]: Blackie, 1862. Dostupné online. S. 456–466. 
  14. DUFF, James Grant. History of the Mahrattas [online]. 1878. Dostupné online. (anglicky) 
  15. MILL, James. The History of British India. London: Baldwin, 1826. Dostupné online. Kapitola Ch. 6. 

LiteraturaEditovat

  • Beck, Sanderson. India & Southeast Asia to 1800 (2006) "Marathas and the English Company 1701–1818" online. Cit: 1. 10. 2004.
  • Gordon, Stewart. Marathas, marauders, and state formation in eighteenth-century India (Oxford University Press, 1994).
  • Gordon, Stewart. "The Marathas," in New Cambridge History of India, II. 4, (Cambridge U Press, 1993).
  • Seshan, Radhika. "The Maratha State: Some Preliminary Considerations." Indian Historical Review 41. 1 (2014): 35-46. online

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat