Presjan
Presjan či též Presijan[1] nebo Presian[2] byl bulharský chán vládnoucí v první bulharské říši mezi lety 836–852. Za jeho vlády došlo k nové územní expanzi směrem do Makedonie, což vyústilo ve vítězný konflikt s Byzancí, která měla v té době problémy s Araby na východě[2] a vzpourou slovanského obyvatelstva v Rodopech, takže byzantský císař Theofilos nemohl proti Bulharům účinněji zasáhnout.[3] Díky tomu získal Presjan území kolem Ochridu a Ochridského jezera a kromě toho také část Kosova. Nepodařilo se mu ovšem zvítězit v bojích se Srby na západě, jejichž kníže Vlastimír na základě byzantské žádosti zahájil proti Bulharům válku.[2] Po Presjanově smrti nastoupil na trůn chán Boris.
| Presjan | |
 | |
| Narození | Bulharsko |
|---|---|
| Úmrtí | 852 |
| Děti |
Boris I. Doks of Bulgaria |
| Rodiče | Zvinitsa |
| Příbuzní | Symeon I., Vladimír I. Bulharský, Anna, Gabriel, Jakub Bulharský a Eupraxie Bulharská (vnuci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 453. Dále jen [Rychlík].
- ↑ a b c ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 134. Dále jen [Zástěrová].
- ↑ Rychlík, str. 49
LiteraturaEditovat
- RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 508 s. ISBN 80-7106-404-1.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.
Související článkyEditovat
| Předchůdce: Malamir |
|
Bulharský chán 836–852 |
|
Nástupce: Boris I. |