Otevřít hlavní menu

Povidla

potravina kašovité konsistence, vyráběná ze sladkého ovoce, nejčastěji ze švestek či hrušek

Povidla jsou potravina kašovité konsistence, vyráběná ze sladkého ovoce, nejčastěji ze švestek či hrušek.

povidla
Švestková povidla
Švestková povidla
Základní informace
Místo původu Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýrobaEditovat

Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek.

Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně též už přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů.

UžitíEditovat

Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků aj.) a dalších pokrmů (např. kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.

Původ slovaEditovat

Slovo povidla nebo povidlí je v češtině doloženo od 14. století (Klaretův slovník) a vyskytuje se i v polštině (powidła) a v ukrajinštině (povydlo). Ze slovanských jazyků je převzala rakouská němčina (Powidl). Podle Machkova etymologického slovníku patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu;[1] Rejzek však slovo odvozuje od slovesa vít, povidla jsou tedy něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Machek, V., Etymologický slovník. Praha: Academia 1971, str. 476.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2007. Heslo povidla. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat