Otevřít hlavní menu
Tento článek je o nízkých teplotách pod bodem mrazu. Další významy jsou uvedeny na stránce Mráz (rozcestník).
WindowFrost121609.jpg

Mráz je stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), čili pod bod mrazu. Voda mění skupenství z kapalného na pevné, tedy tuhne, což vede k významným změnám. Dešťové srážky jsou nahrazeny sněhovými. Voda při dotyku s pevným promrzlým povrchem se mění v led, rostou ledové krystaly.

Při zemském povrchu se mráz běžně vyskytuje v polárních oblastech a vysokých nadmořských výškách (po celý rok), a v mírném podnebném pásu (v chladném ročním období, tj. na severní polokouli v zimě a na jižní polokouli v létě). V subtropech mrzne jen výjimečně a v tropech (kromě velehor) nikdy. Při jinak stejných podmínkách mrzne častěji a silněji ve vnitrozemí (kontinentalita) než při pobřeží nebo na moři (oceánské klima).

Míra výskytu mrazu je důležitým činitelem životního prostředí a mnohé organismy jej nesnášejí. Většina organismů mráz v nějaké míře snese, některé jsou mu přímo přizpůsobeny (psychrofily, kryofyty).

VyužitíEditovat

Mráz zastavuje rozkladné (a vůbec biologické) procesy, čehož se využívá pro dlouhodobé uchovávání potravin nebo jiných látek obsahujících vodu (mražení).

Extrémně nízkými teplotami (cca pod –180 °C) se zabývá kryogenika.

V lidové slovesnostiEditovat

V pohanských kulturách žijících v oblastech s výskytem mrazů byl mráz běžně personifikován, často v podobě bělovlasého a bělovousého starce, který vládne zimě a sněhu. Zosobněním mrazu je např. Děda Mráz, Mrazík nebo Jack Frost.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo mráz ve Wikislovníku