Klaret
Mistr Klaret, latinsky Magister Bohemarius Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce (asi 1320, Chlumec nad Cidlinou – 3. května 1370) byl český spisovatel, učenec, lékař a lexikograf, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity.
| Klaret | |
|---|---|
| Narození | 1320 Chlumec nad Cidlinou |
| Úmrtí | 3. května 1370 (ve věku 49–50 let) Praha |
| Povolání | spisovatel, pedagog, básník, lékař, kněz, učitel a lexikograf |
| Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatO jeho životě není mnoho známo. Byl patrně jedním z prvních studentů pražské univerzity, stal se kanovníkem u sv. Víta a učitelem tamní školy. Vyučoval latinu a připravoval žáky ke studiu na univerzitě. Protože univerzitní studium probíhalo latinsky a začínalo sedmi svobodnými uměními (triviem a kvadriviem), učil zejména latinskou terminologii pro toto studium.
Dílo
editovatJeho zachované dílo tvoří básně a zejména veršované slovníky, nejstarší slovníky českého jazyka, které vytvořil pro potřeby svých žáků. Je v nich zachováno téměř 10 tisíc staročeských slov, která se střídají s latinskými ekvivalenty. Protože se žáci slovník patrně učili nazpaměť, skládal Klaret z dvojic slov šestistopé přízvučné verše (hexametry). Látku čerpal z antických i středověkých pramenů a z Bible, na tvorbě slovníků se podíleli i další vzdělanci, arcibiskup Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, královský lékař Havel ze Strahova a snad dokonce i císař Karel IV.
Klaretovo dílo mělo velký význam pro českou vzdělanost až do 16. století. Jako první se pokusil o vytvoření české vědecké terminologie a významně se tak přičinil o vznik spisovné češtiny. Zhruba v téže době vznikl první úplný český překlad Bible a na tyto základy navázali Jan z Břevnova a Mistr Jan Hus reformou českého pravopisu (zavedením diakritiky).
Pohádky
editovatV díle Bartoloměje z Chlumce je zachována nejstarší zmínka o české pohádce. Je to pohádka O dvanácti měsíčkách, která je zde nejen v české, ale i v světové literatuře doložena poprvé. Klaret ji zmiňuje jako příklad kazatelského exempla, krátkého příběhu, jímž zejména dominikánští a františkánští mniši oživovali svá lidová kázání.[1]
Spisy
editovatSlovníky
editovat- Bohemář (Bohemarius) uvádí v osmi kapitolách (o Bohu, o přírodě, člověku, společnosti, obci, kléru, válce a povolání) a 981 verších asi 2500 termínů, vesměs podstatných jmen.
- Glosář (Glossarius) či také Poklad chudých (kolem 1360) je pokračováním a rozšířením Bohemáře, na němž spolupracovali i pražští arcibiskupové a další učenci. Uvádí v osmi kapitolách a 2688 verších terminologii sedmi svobodných umění včetně sloves, adjektiv atd.
- Ukázka
- „Letka volatile, noss rostrum, ten frendula hic koss,
- Kossinye pennatum, ceix cziss, zlutek que vitellum,
- Pes noha, penna pero, sit penniletum holopero.
- Aculeus zehadlo, trup assillus et alaque krzidlo;
- Ruffilus czrmak, milvus lunak, sit avis ptak;
- Kanye larus, cauda sit oczass sskrziwanecz que alauda.“[2]
- „Fluxus tek, gezero lacus esto palusque moczidlo,
- Unda voda, fluvius potok, est pons most, struha rivus.
- Bistrzína sit ruítus, ohrzie Phoxa, rozteczka refluxus,
- Hluboko profundum, dno fundum, myelko refundum.“[3]
- Vokábulář gramatický – odborná terminologie gramatiky, logiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astronomie, muziky, lékařství, přírodopisu a teologie. Ve verších se opět střídají slova latinská a česká; obsahuje asi 7000 termínů.
Vědecké spisy
editovat- Medicaminarius – veršovaný výklad obsahu knihy Regimen scholae Salernitanae
- Complexionarius – popisuje čtyři povahy a jejich jednání.
- Astronomicus (Astronominarius) – kniha o astronomii a o vlivu hvězd na lidské osudy. Obsahuje „pohádku“ O dvanácti měsíčkách.[4][5]
- Secundus liber de naturalibus – pokračování předchozího spisu.
- Exemplarius auctorum (Vzorník autorů), 1366 – nedokončený seznam mytických i historických postav, dále ptáků, zvířat a jiných věcí. Obsahuje bajky.[6]
Poezie
editovat- Ptačí zahrádka – latinské básně
Ostatní spisy
editovat- Enigmatikus – kniha 153 veršovaných hádanek
- Ortulus phiziologye (Zahrádka fyziologie) 1365 – encyklopedie středověkých přírodopisných znalostí i představ, včetně mytologických zvířat a bytostí.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaret na německé Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-26.
- ↑ Glossarius II., 205-210.
- ↑ Glossarius III. 339-342.
- ↑ Mediaevalia Historica Bohemica 19/1. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-12-26]. Roč. 2016. Dostupné online.
- ↑ Astronomiarius [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Staročeská zoologie v díle Bartoloměje z Chlumce [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- V. Flajšhans, Klaret a jeho družina I. Slovníky veršované. Praha 1926
- V. Flajšhans, Klaret a jeho družina II. Texty glosované. Praha 1928
- Claretus, Ptačí zahrádka. Přel. Jana Nechutová. Brno 1991
- Bartoloměj z Chlumce řečený Klaret: Hádankář. In: Pavel Spunár, Smích a pláč středověku. Praha 1987, str. 183-199
- Bartoloměj Klaret z Chlumce: Z pokladu chudých. Z Fyziologické zahrádky In: Sestra Múza. Světská poezie latinského středověku. Praha 1990 str. 404-417
- E. Michálek, Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících. Academia Praha 1989
- B. Ryba, K rukopisným latinsko-českým slovníkům ostřihomským. in Listy filologické, roč. 75, 1951, str. 89-123
- A. Vidmanová, Mistr Klaret a jeho spisy. in: Listy filologické, roč. 103, 1980, str. 213-223
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : II. sešit : B-Bař. Praha: Libri, 2005. 154-264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 323–324.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Klaret
- [1] Mg. Clareti de Solencia, Glossarius. Úplný latinsko-český text
- Bartoloměj z Chlumce Archivováno 10. 11. 2011 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
