Portál:Slovinsko/Obrázek/Další/Archiv/2011

52 editovat

Želimo Vam srečno in uspešno leto 2012!

Přejeme Vám šťastný a úspěšný rok 2012!

50 editovat

Triglav

Pohled na nejvyšší vrchol Triglav z lublaňského hradu.

Dvacet let samostatnosti Slovinska. Na fotografii německý spolkový prezident Heinz Fischer, italský prezident Giorgio Napolitano, slovinský prezident Danilo Türk, chorvatský prezident Ivo Josipović a maďarský prezident Pál Schmitt.

48 editovat

Pomník France Prešerena (* 3. prosince 1800) v Lublani

47 editovat

Teritoriální obrana (od 20. listopadu 1968)

46 editovat

Návrh jezdecké sochy Petra I. Karađorđeviće, Lublaň, 1931.

45 editovat

Hrad Celjských: 9. listopadu 1456 vymřel rod Celjských po meči a jejich panství připadla Habsburkům.

44 editovat

Koper na pohlednici z počátku dvacátého století.

43 editovat

Stará slovinská státní poznávací značka z šedesátých let.

42 editovat

Budova tepelné elektrárny Šoštanj

41 editovat

Pohřeb Janeze Evangelisty Kreka, říjen 1917.

40 editovat

Petar Karađorđević se stal 9. října 1934 po atentátu na svého otce Aleksandra králem Jugoslávie. Na obrázku pózuje slovinskému malíři Božidaru Jakacovi.

39 editovat

Tradiční statek v Julských Alpách

Tradiční statek v Julských Alpách.

.

38 editovat

Kraňská včela

Včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica)

37 editovat

Janša a Peterle

Dva bývalí slovinští premiéři: zleva Janez Janša (* 17. září 1958) a Alojz Peterle.

36 editovat

Miha Marinko (* 8. září 1900)

35 editovat

Nutrie v Lublanici

Nutrie říční v říčce Lublanici.

34 editovat

Janez Avguštin Puhar, slovinský fotograf a vynálezce (* 26. srpna 1814).

33 editovat

Nanebevzetí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie, slovinský státní svátek, 15. srpna.

32 editovat

Lublaňská ústřední tržnice od arch. Jožeho Plečnika.

31 editovat

Řeka Soča

Panoramatický pohled na řeku Soču u Bovce.

30 editovat

Františkánský kostel v Mariboru

Františkánský kostel v Mariboru.

29 editovat

Jacobus Gallus († 18. července 1591) na slovinské dvěstětolarové bankovce.

28 editovat

Letecký pohled na Brioni

Brioni je skupina čtrnácti ostrovů, z nichž na největším, Velikim Brijunu, měl rezidenci prezident Jugoslávie maršál Josip Broz Tito. V této rezidenci byla v červenci 1991 uzavřena Brionská deklarace.

27 editovat

Jugoslávská lidová armáda útočí na Slovinsko, červen 1991.

26 editovat

Slovinská válka za nezávislost, 27. června – 6. července 1991.

25 editovat

Kasárna France Rozmana - Staneho v Lublani.

24 editovat

Tartiniho náměstí v Piranu.

23 editovat

Solkanský most přes řeku Soču nedaleko Nove Gorice.

22 editovat

Vlak Jugoslávských železnic na nádraží v Mariboru, srpen 1971.

21 editovat

Policejní člun v Piranu.

20 editovat

Maďarská poštovní známka s jugoslávsko-slovinským přetiskem, květen 1945.

19 editovat

Příslušníci Protokolární jednotky Slovinského vojska při salvě v upomínku na výročí vítězství nad nacismem a fašismem, 8. května 2010.

18 editovat

Soubor:Josip Broz Tito during a visit by Elizabeth II to Yugoslavia - 197210.jpg

„Dne 4. května 1980 v 15:05 v Lublani přestalo tlouci veliké srdce presidenta naší Socialistické federativní republiky Jugoslávie a předsedy Svazu komunistů Jugoslávie, maršála Jugoslávie a vrchního velitele ozbrojených sil Socialistické federativní republiky Jugoslávie Josipa Broze Tita.“
Prohlášení Předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie ve jménu Svazu komunistů Jugoslávie a Předsednictva SFRJ, 4. květen 1980.