Slovenske železnice

Slovenske železnice, d.o.o. (VKM: ) (česky Slovinské železnice) je slovinská (do roku 2011 unitární)[2] železniční společnost ve vlastnictví státu. Společnost vznikla v roce 1991 oddělením od státních železnic Jugoslávie (Jugoslovenske železnice). Sídlo SŽ je v Lublani.

Slovenske železnice
Logo
Logo
SŽ 312 317.jpg
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1991
PředchůdceJugoslávské železnice
Adresa sídlaLublaň, Slovinsko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiželeznice
Obrat422,9 mil. € (2018)[1]
Provozní zisk36,3 mil. € (2018)
Výsledek hospodaření29,7 mil. (2018)
MajitelSlovinsko (100 %)
Identifikátory
Oficiální webslo-zeleznice.si
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Railway map of Slovenia.png
Elektrická jednotka řady 312 SŽ

Před převzetím provozování dráhy společností SŽ-Infrastruktura, ke kterému došlo v roce 2011,[2] SŽ spravovala železniční síť o délce 1228,1 km, z toho 330,4 km tratí bylo dvoukolejných, zbývající tratě byly jednokolejné. 502,8 km tratí bylo elektrizovaných stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Na území Slovinska zasahovaly i další soustavy, z Rakouska 15 kV 16,7 Hz do stanice Jesenice a z Chorvatska 25 kV 50 Hz do stanice Dobova.[3]

Zajímavosti železniční sítěEditovat

  • Trať s největším sklonem: Prvačina – Štanjel 26,7 promile
  • Nejdelší úsek přímé koleje: Ruše – Fala délky 6.500 m na trati Maribor – Prevalje
  • Nejdelší úsek trati na rovině: Ptuj – Velika Nedelja délky 15.810 m na trati Pragersko – Središče
  • Nejvýše položená stanice: Postojna 582 m
  • Nejníže položená stanice: Koper 3 m
  • Nejdelší most: 575 m Novo mesto na vlečce do podniku Revoz
  • Nejvyšší most: 30 m Most na Soči nad řekou Idrijicí
  • Nejdelší tunel: Bohinjský tunel 6327,3 m
  • Nejkratší tunel: Radovljica 25,03 m
  • Nejstarší trať: Šentilj – Celje (2. červenec 1846)[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat