LedenEditovat

Májá je pojem z oblasti indických náboženství, který může mít mnoho různých významů. Podle tradičního podání si člověk vlivem máji myslí, že může být šťastný v pomíjivém hmotném světě. Májá je příčinou utrpení člověka a jeho neschopnosti být šťastný. Vlivem máji člověk zapomíná na svou božskou podstatu a zaplétá se čím dále tím více do zákonitostí karmy. Májá je iluze, trik, přelud, který zmate člověka tak, že si myslí, že věčnost a štěstí lze najít uspokojením tužeb hmotného světa, který je ve skutečnosti pomíjivý a plný utrpení. Účelem védské literatury je vysvobození z tohoto vlivu. Podle hinduistické tradice povahou hmotného světa je, že čím více člověk touží po hmotných požitcích, tím více je připoutáván spletitostmi máji. …celý článek

ÚnorEditovat

Ájurvéda (vědění o životě) je to systém tradičního indického lékařství praktikovaný i v jiných zemích, včetně České republiky, jako systém alternativní a komplementární medicíny. Nejstarší literatura o ájurvédě pochází již z védského období v Indii. Nejvlivnější díla jsou Sušruta samhitá a Čaraka samhitá, která ovlivňují tradiční lékařství i v tomto období. Ájurvédští praktičtí lékaři používají ájurvédské bylinné preparáty a ájurvédské léčebné metody při lehkých onemocněních a chorobách. V západním světě se ájurvéda stala alternativním léčebným způsobem v zemích, kde její léčebné metody byly patentovány a duševní vlastnická práva legalizována jak západními, tak i indickými institucemi. Také v Americe je ájurvéda považována za komplementární a alternativní lékařství, přičemž některé způsoby, jako bylinkářství, masírování a jóga jsou samostatná odvětví. …celý článek

BřezenEditovat

Pataňdžali je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjaji), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhja škole a Bhagavadgítě, které jsou starší. Na základě Pataňdžaliho jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (posice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjá­na jóga (Jóga meditace) nebo Radža jóga (Královská jóga). Jóga je jeden ze šesti systému ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší jóga způsob jak zažít tu nejzazší realitu. Podle Pataňdžaliho je jóga zastavení proměn mysli (jóga čittah vrittih nirodhah) a vysvětluje osm odvětví jógy závislých na stavu vědomí, které vedou ke sjednocení. …celý článek

DubenEditovat

Pánini, je jméno starověkého indického jazykovědce, odvozené od sanskrtského výrazu pani, což v převodu do češtiny znamená potomek pániů. Je znám svým spisem Vjákarana (mluvnice), 3939 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši Pataňdžali ve spisu Mahábhášja, což je komentář originálního spisu. Na základě tohoto komentáře vzniklo celé odvětví védské literatury, védángy (doslova údy véd), zahrnující všechny lingvistické disciplíny umožňující studium véd: šikšá (fonetika), kalpa (astrologie), vjákarana (mluvnice), nirukta (etymologie), čhanda (védská metrika) a džjótišá (astronomie). Toto souhrnné dílo slouží jako podklad pro novodobou lingvistiku a v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického sanskrtu. …celý článek

KvětenEditovat

Mókša znamená ukončení samsáry (koloběhu života). Tento termín se užívá především v hinduistických náboženstvích a má velmi blízko k termínu nirvána, který užívají buddhisté. Ačkoli obě náboženství si kladou za cíl vysvobození ze samsáry, každé z nich nabízí jinou cestu jak tohoto osvobození dosáhnout. V hinduismu můžeme hovořit o několika způsobech, kterými lze mókši dosáhnout. První a nejstarší způsob je způsob obětnického činu (karmamárga). Tento způsob je založen na zápalných obětech, kdy zemřelý obětuje velkou část svého majetku (někdy i děti), aby měl zaručen věčný pobyt v ráji. Zastánci druhého způsobu tvrdí, že stačí správné chování (áčáramárga). Třetí cesta se nazývá (džňánamárga) - cesta spojení brahma s átma. Ten kdo dosáhl tohoto spojení může žít dál jako džívánmukta - osvobozený nebo se může „zbavit“ svého fyzického těla a spojit se s brahma. …celý článek

ČervenEditovat

Hatha jóga je specifický systém jógy jehož nejhlavnější součástí jsou ásany (pozice těla), pránájáma (ovládání dechu) a meditace (zklidnění mysli). Tento systém jógy, znám pod názvem Radža jóga (královská jóga pevné vůle a sebekázně), založil Swatmarama Yogin, indický jogín a mudrc z 15. století, který je také původním autorem spisu "Hatha Yoga Pradipika". Cílem Hatha jógi je očista těla a ducha podle těch samých principů, které popisuje Pataňdžali ve svých Jóga sútrách. Na Západě je Hatha jóga často spojována s filosofií jógy, jejíž podstatou je obnovení spojení individuálního Já (átman) s universálním Bytím (paramátman), které vede k osvícení(mókša). Hlavním důvodem k praktikování Hatha jógy na Západě je zlepšení mentálního a fyzického zdraví. …celý článek

ČervenecEditovat

Indická filosofie patří k těm nejstarším filosofickým tradicím světa. Jedny z nejstarších filosofických úvah jsou upanišady, které byl komponovány 600 až 300 př. n. l. a svou moudrost čerpají z véd. Védy jsou jedny z nejstarších spisů indoevropské jazykové skupiny, které popisují období až 8000 př. n. l. Na základě véd vznikl hinduismus a z něho vznikaly postupně další náboženské a filosofické směry. Nejdůležitější z nich jsou buddhismus a džinismus. …celý článek

SrpenEditovat

Rgvéda je sanskrtský výraz složený ze slovního kořenu (modlitba, verš) a véda (vědění). Rgvéda je nejstarší z hymnistických textů véd komponovaný v letech 1500 až 1000 př.n.l. a sepsaný v letech 800 až 600 př.n.l. Patří do skupiny védské literatury nazývané šruti (to, co bylo zřeno). Skládá se z 1017 hymnů (súkta) zařazených do 10 knih (mandal) nebo do 8 oddílů (aštak). Za poslední hymnus osmé mandaly se řadí 11 válakhilja hymnů, takže celkem je 1028 hymnů, které obsahují 10552 strof. Celý Rgvéd obsahuje 165007 slov a 432000 slabik, které jsou metricky uspořádány. Podle tradice se autorství Rgvédu připisuje škole šákalovců. …celý článek

ZáříEditovat

Upanišady jsou staroindická literární díla nábožensko-filosofického charakteru a jsou součástí hinduistické kulturní tradice. Upřesňují védskou filosofii a moderní učenci je datují do let 800 až 400 př. n. l. Z původních 1130 upanišad se do současnosti dochovalo přes 220, z nichž 108 uvádí Muktikópanišad a všeobecně je do různých jazyků, včetně češtiny přeloženo ze sanskrtu 13 nejznámějších: Brhadáranjakópanišad, Čhándógjópanišad, Aita­ré­jópanišad, Taittiríjópanišad, Kaušítakjupanišad, Išópanišad, Kathópanišad, Kénópanišad, Mundakópanišad, Prašnópanišad, Mándúkjópanišad, Švétášvatarópanišad a Maitrájaníjópanišad. …celý článek

ŘíjenEditovat

Bhagavadgíta je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata. Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu. Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le Kurukšetra. Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi. …celý článek

ListopadEditovat

Védská metrika vychází ve svých principech z metriky indoíránské, která navazuje na společné rysy indoevropského jazyka. Základním prvkem védského metra je počet slabik a základní metrickou jednotkou je stopa (páda), které jsou základem pro vytvoření strofy. Uspořádání dalších prvků, především kvantita, kadence, césura a védský přízvuk se řídí poměrně složitými pravidly, ale všeobecně se dá říci, že metrum je rytmické střídání stejného počtu přízvučných a nepřízvučných slabik. Relativně nejjednodušší strukturu má osmislabičný verš (stance), který se skládá se dvou metrických jednotek po čtyřech slabikách - stopách (páda). Násobky osmislabičných stanc nebo čtyřslabičných (stop) tvoří metrické strofy. …celý článek

ProsinecEditovat

Védánta konstatuje, že brahma (nejvyšší vesmírný duchovní princip) je oproštěno od vlastností a jednání. Vinou máji (klamu smyslového poznání) se átma (individuální duchovní princip) ztotožňuje s objekty. Védánta učí, že toto klamné ztotožnění lze změnit v pravdivé poznání: brahma a átma; Bhagavadgíta 15.5: "Ti, kdo jsou prosti pýchy a klamu, kdo přemohli zlo ulpívání, setrvávají v podstatě já, utišili své žádosti a vysvobodili se z protikladů zvaných blaho a strast, kráčejí nepoblouzeni onou nepomíjivou cestou poznání", Kathópanišad VI-1: "Tento odvěký ašvattha s kořeny vzhůru a větvemi dolů, jen to je světlo, to je brahma, jen to je zváno nesmrtelným. K němu se uchýlily všechny světy a nikdo je nepřekoná." …celý článek