Sánkhja
Sánkhja, v dévanágarí सांख्य, je jedna ze šesti ortodoxních škol indické filosofie. Zakladatelem je všeobecně uznáván světec Kapila,[1] nikoli však pravédský rishij Kapila, nýbrž stejnojmenný guru z 6. nebo 5. století před Kristem. Sánkhja je považována za nejstarší filosofický systém hinduistické tradice založený na principech dualismu.[2] Vliv této filosofické školy je znatelný jak v pozdější védántské filosofii, tak i ve filosofii jógy.
Historicky lze tuto filosofickou školu sice spojovat s hinduismem, ale ve své původní podobě měla větší souvislost s buddhismem, kterým byla ovlivněna. Kapila žil krátce po úmrtí Buddhy a jeho učení ho pravděpodobně ovlivnilo. Známý spis pojednávající o sánkhje je Sánkhja káriká (200 př. n. l.) přisuzovaný Íšvara Kršnovi.
Další druh sánkhji (bhágavata sánkhja) učí Kapila, syn Dévahúti (Dévahútiputra Kapila) v Bhágavata puráně 3.25-33. Tato sánkhja uznává jako další kategorii kála (čas).[3]
Přehled editovat
Základní myšlenkou této filosofie je pohled na svět, který je složený z puruša (kosmický duch) a prakrti (prvotní hmotná substance).[4] Podle této filozofie je úplné vědění možné třemi platnými prostředky (trajam pramána): 1. vjemy (pratjakša), 2. úvahou (anumána) a 3. slovem (šabda). Sánkhja považuje znalost objektu za neúplnou bez znalosti jeho součástí.[5]
Stvoření editovat
Ve své analýze stanovil Kapila 25 kategorií stvoření:[6]
- Puruša či kosmický duch tvoří základnu subjektivního aspektu života. Je věčným tichým svědkem všeho, co bylo, je a bude.
- Prakrti či hmota je prvotní substancí, ze které vzniklo celé stvoření či příroda. Jejími základní složkami jsou tři guny - sattva (čisté duchovní bytí), radžas (pohyb nebo aktivita) a tamas (těžkost nebo hrubost). Ty jsou zodpovědné za všechny změny a tvoří základ evoluce. Tak dlouho, pokud jsou guny v rovnováze, neuvádějí se jako tři, nevykazují žádnou aktivitu a neexistuje žádný proces tvoření a evoluce; když začnou být aktivní, objeví se v celé rozmanitosti permutací a kombinací.
- Mahat je onen první stav evoluce, kdy se předchozí, nediferencovaná, prvopočáteční substance - prakriti - začíná pohybovat určitým směrem.
- Ahamkára je princip zodpovědný za individualizaci mahat.
- Manas je kosmická mysl, která poskytuje objekt pro individualizující princip, ahamkára.
- Indrija - 5 smyslů vnímání (gjánendrija) a 5 ústrojí činnosti (karmendrija) spojují mysl s projeveným světem objektů.
- Tanmátra ustanovují 5 základních esencí objektů a 5 smyslů vnímání. Vyjadřují se v pěti elementech, které poskytují materiální základ celého objektivního vesmíru: 1. esence zvuku (šabda tanmátra) v prostoru, 2. esence hmatu (sparša tanmátra) ve vzduchu, 3. esence tvaru (rúpa tanmátra) v ohni, 4. esence chuti (rasa tanmátra) ve vodě, 5. esence vůně (gandha tanmátra) v zemi.
- Mahábhúta - 5 elementů (živlů): 1. prostor (akáša), 2. vzduch (váju), 3. oheň (tédžas), 4. voda (apas), 5. země (prthiví).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Asmus, s. 30.
- ↑ RADHAKRISHNAN, S; MOORE, C. A. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA: Princeton University Press, 1967. Dostupné online. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky)
- ↑ Bhágavata purána 3.26.15-18
- ↑ MICHAELS, Axel. Hinduism: Past and Present. Princeton, USA: Princeton University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-691-08953-1. (anglicky)
- ↑ GUPTA, Sen. Anima: The Evolution of the Sánkhya School of Thought. Delhi, India: Munshiram Manoharlal Publishers Pvt. Ltd, 1986. (anglicky)
- ↑ YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfield, Iowa USA: MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky)
Literatura editovat
- v češtině
- ASMUS, Valentin, 1976. Filosofie ve starověké Indii. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 25–32.
- FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3.
- FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha: DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-85905-62-0.
- Radhakrishnan, S. Indická filosofie. 1. [díl]. Překlad Adolf Janáček. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 734 s.
- Radhakrishnan, S. Indická filosofie. 2. [díl]. Překlad Adolf Janáček. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 832 s.
- ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9.
- v cizích jazycích
- APTE, Vaman Shivram. The Practical Sanskrit-English Dictionary: Fourth Revised and Enlarged Edition. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 1965. Dostupné online. ISBN 81-208-0567-4. (anglicky)
- CHATTERJEE, Satischandra; DATTA, Dhirendramohan. An Introduction to Indian Philosophy: Eighth Reprint Edition. Calcutta, India: Calcutta University Press, 1984. ISBN 8129111950. (anglicky)
- FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky)
- GANDHI, M.K. Non-Violent Resistance (Satyagraha). Londýn, UK: Dover Publications, 2001. Dostupné online. ISBN 0486416062. (anglicky)
- MICHAELS, Axel. Hinduism: Past and Present. Princeton, USA: Princeton University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-691-08953-1. (anglicky)
- RADHAKRISHNAN, S. Indian Philosophy, Volume 1, 2nd edition. Londýn, UK: George Allen & Unwin Ltd, 1929. Dostupné online. ISBN 0691019584. (anglicky)
- RADHAKRISHNAN, S; MOORE, C. A. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA: Princeton University Press, 1967. Dostupné online. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky)
- STEVENSON, Leslie. Ten theories of human nature, 5th edition. Oxford, UK: Oxford University Press, 2008. ISBN 0195368258. (anglicky)
- GUPTA, Sen. Anima: The Evolution of the Sánkhya School of Thought. Delhi, India: Munshiram Manoharlal Publishers Pvt. Ltd, 1986. (anglicky)
- YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfield, Iowa USA: MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky)
- MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9.
