Polyvinylacetát

chemická sloučenina, polymer

Polyvinylacetát (PVAc) je syntetický polymer. Byl objeven v Německu v roce 1912, syntetizoval ho Fritz Klatte a jeho asistent James Michael Fairholm. Připravuje se polymerací vinylacetátu (VAM). Částečnou nebo úplnou hydrolýzou polymeru se připravuje polyvinylalkohol.

Polyvinylacetát
PVA.svg
Obecné
Systematický název
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 86,09 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emulze PVAc ve vodě se používá jako lepidlo na porézní materiály, jako jsou např. dřevo, papír a látky; velmi často se používá jako lepidlo na dřevo, například Herkules. Často se také využívá v knihařství, protože na rozdíl od jiných polymerů není kyselý.

Běžně se také používá jako součást kopolymerních vinylakrylátů. Také může být použit jako ochrana sýrů před plísněmi a vlhkostí.

V alkalickém prostředí se pomalu rozkládá za tvorby kyseliny octové.

Obchodní názvyEditovat

Mezi starší obchodní názvy pro PVAc patří Mowilith (NSR), Vinnopas (NSR), Bakelite (USA). Značky vodných disperzí byly: Akronex, Duvilax, Dispercol (ČSSR).[1]

Termínem Akronex je často označována umělecká technika, kdy je dispersí PVAc něco pojeno. Akronex používali umělci jako náhražku dnešního akrylu,[2] pojili s ním různé pigmenty, využíván byl hojně v českém informelním umění.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polyvinyl acetate na anglické Wikipedii.

  1. ZELINGER, Jiří. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha: Academia, 1987. 253 s. S. 33. 
  2. WAGNER, Radan. Zdeněk Beran (rozhovor) [online]. 02/08/2015 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online. (slovensky)