Pivovarská hora
Pivovarská hora (486 m n. m.) je jeden z nižších vrcholů Benešovské pahorkatiny. Nachází se na katastrálním území městyse Vysoký Chlumec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, zhruba 5,5 km jihozápadně od Sedlčan.[2]
| Pivovarská hora | |
|---|---|
.jpg) Menhir na Pivovarské hoře | |
| Vrchol | 486 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Benešovská pahorkatina / Březnická pahorkatina / Sedlčanská pahorkatina / Vysokochlumecká pahorkatina / Rovinská část[1] |
| Souřadnice | 49°36′28″ s. š., 14°23′25″ v. d. |
  Pivovarská hora | |
| Hornina | granit |
| Povodí | Mastník → Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie a geologie editovat
Pivovarská hora je vcelku nenápadný zalesněný vrch přibližně 0,5 km jižně od Vysokého Chlumce.[2][3] Z geomorfologického hlediska je toto území součástí podcelku Březnická pahorkatina, který náleží do geomorfologického celku Benešovská pahorkatina. V lese i na samotném vrcholu kopce se nacházejí četné balvany. Tyto balvany, stejně jako podloží Pivovarské hory, jsou tvořeny typickou místní horninou – sedlčanským granitem. Některé z těchto balvanů jsou poznamenány snahami lidí o jejich rozbití a odtěžení, tak jako některé jiné balvany a skalní útvary na Sedlčansku, které byly v minulosti snadno dostupným zdrojem stavebního kamene.[3]
Menhir editovat
.jpg)
Zhruba čtvrt kilometru vzdušnou čarou směrem na sever od nejvyššího bodu kopce se v lese nachází velmi specifický kámen. Různé zdroje se shodují, že – na rozdíl od některých jiných novodobě upravených "stojících kamenů", s jakými se lze setkat i v oblasti jižních a středních Čech – se v tomto případě jedná o skutečný menhir z období pozdního paleolitu.[4] Kámen je asi 120 centimetrů vysoký a v jeho přední části je umístěn pozoruhodný kruhový otvor jako jakési "oko".[3][5][6]
Přístup editovat
Nejbližší autobusové zastávky jsou Vysoký Chlumec, rozc. a Vysoký Chlumec, pivovar, od níž vede na Pivovarskou horu červeně značená turistická cesta, která pak směřuje přes Počepice k Husově kazatelně. Tato turistická cesta však míjí jak vrchol kopce, tak i výše zmíněný menhir. Autem lze dojet k rozcestí poblíž autobusové zastávky, odkud vede k lesu neznačená polní cesta.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ a b c Seznam. Pivovarská hora (486 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 218 s. ISBN 978-80-260-7067-2. Kapitola Pivovarská hora, s. 34.
- ↑ PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2. Kapitola Menhiry Sedlčanska, s. 24.
- ↑ Pivovarská Hora Menhir [online]. The Megalithic Portal [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seznam menhirů na území ČR. Menhiry, které zřejmě jsou pravé [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivovarská hora na Wikimedia Commons
- Menhiry v Českém Meránu Archivováno 29. 1. 2021 na Wayback Machine.