Počepice

obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji

Počepice je obec ve Středočeském kraji, na Sedlčansku, v jihovýchodní části okresu Příbram. Leží v údolí Počepického potoka pod Počepickou horou (539 m) při silnici SedlčanyPetrovice, 9 km jižně od Sedlčan a 18 km severně od Milevska, vzdušnou čarou 36 km jihovýchodně od okresního města Příbrami. Žije zde 542[1] obyvatel.

Počepice
Počepice, rybník Návesník a kostel sv. Jana Křtitele
Počepice, rybník Návesník a kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce PočepiceVlajka obce Počepice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020B 541087
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSedlčany
Okres (LAU 1)Příbram (CZ020B)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel542 (2021)[1]
Rozloha13,20 km²
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ262 55
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Počepice
Počepice 60
262 55 Petrovice
obec.pocepice@pocepice.cz
StarostkaIng. Hana Kolínová
Oficiální web: www.pocepice.cz
Počepice
Počepice
Další údaje
Kód obce541087
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219, je ale pravděpodobné, že obec vznikla už někdy v 11. století. Název obce plyne ze slova čáp, protože místní vladykové měli ve svém znaku čápa.

Kolem roku 1300 byl vystavěn tehdy gotický kostel sv. Jana Křtitele, který byl v roce 1790 přestavěn v barokním slohu. Je to jednolodní stavba s nízkým presbytářem a sakristií na severní straně. Jejím typickým znakem je mohutná hranolová věž s cibulovitou bání. V kostele jistou dobu jako farář kázal spisovatel Jan Křtitel Roškot. Druhou nejvýznamnější památkou je patrová barokní fara z roku 1773. Při cestě na Vysoký Chlumec stojí barokní sochy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Podle Národního památkového ústavu jde o sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa.[2] Od kostela vede křížová cesta z let 1861–1878, která byla obnovená v roce 2001.

Obecní správaEditovat

Části obceEditovat

Obec Počepice se skládá z pěti částí na čtyřech katastrálních územích:

  • Počepice (i název k. ú.)
  • Oukřtalov (leží v k. ú. Počepice)
  • Rovina (i název k. ú.)
  • Skuhrov (k. ú. Skuhrov u Počepic)
  • Vitín (k. ú. Vitín u Počepic)

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

PolitikaEditovat

Volby 2006 v obci Počepice
Strana Počet hlasů Procent
ČSSD 69 26,33
ODS 63 24,04
KDU-ČSL 46 17,55
KSČM 38 14,50
SZ 17 6,48

DemografieEditovat

Rok 1869 1900 1930 1970 1991 2006
Počet obyvatel 1421 1142 940 657 480 503

SpolečnostEditovat

 
Pohled na obec Počepice od jihu, v pozadí Vysoký Chlumec
 
Barokní fara v Počepicích

V obci Počepice (přísl. Oukřtalov, Skuhrov, Vitín, 740 obyvatel, poštovna, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, 2 sbory dobrovolných hasičů, Společenstvo různých živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 holiči, 3 hostince, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Počepice, Spořitelní a záložní spolek pro Počepice, Vys. Chlumce a Habří, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři.

Po roce 1989 vzniklo v obci větší množství nových podnikatelských subjektů (např. Výroba medového pečiva (perníků), různé menší zednické a stavebnické firmy nebo taneční škola). V současnosti v obci působí 3 spolky (Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol a Myslivecký spolek). V obci i jejích osadách je relativně živý společenský život. V Počepicích působí pošta, mateřská a základní škola (už pouze 1. stupeň) a obecní knihovna s přístupem k internetu. Nedaleko kostela stále funguje historický hostinec U čápa, navštěvovaný spíše místními obyvateli, na severním okraji obce při hlavní silnici vznikla nová „Počepická hospůdka“, která funguje i jako prodejna potravin a celotýdenním rozsahem provozu a doplňkovým vybavením včetně dětského hřiště se zaměřuje na turisty i na obyvatele okolních obcí.

DopravaEditovat

Dopravní síť

Obcí prochází silnice II/105 Sedlčany – Vysoký Chlumec – Petrovice – Milevsko.

Veřejná doprava 2012

Zastavuje zde několik autobusových linek, které zajišťují spojení zejména do Sedlčan, přirozeného spádového centra oblasti. Na návsi v Počepicích (zastávka „Počepice“) zastavují pouze autobusové linky v relaci PrahaMilevsko a víkendový spoje dopravce, které jezdí z pražského terminálu Na Knížecí přes Štěchovice.

Lokální dopravu v pracovních dnech zajišťuje ještě autobusová linka SedlčanyPetrovice, která nejede přes náves, ale jen přes okraj vsi a staví u hřiště, přes Rovinu a Veselíčko jezdí kromě ní ještě linka Sedlčany – Sedlec-Prčice. Od 14. června 2009 byly zdejší místní i dálkové linky zahrnuty do Středočeské integrované dopravy.

TuristikaEditovat

  • Cyklistika – Území Petrovicka protínají cyklotrasy č. 8139 Vápenice – Rovina – Nechvalice – Obděnice – Petrovice a č. 8144 Veselíčko – Počepice – Skoupý.
  • Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy   Sedlčany – Vysoký Chlumec – Počepice – Petrovice – Milevsko   Smrčí – Bláhova Lhota – Počepice – Skuhrov Nové Dvory.

PověstEditovat

Pověst se vztahuje k pískovcovým sochám u silnice z Počepic na Vysoký Chlumec. Sochy Jana Nepomuckého a svatého Vojtěcha byly zhotoveny jako projev díků a vděčnosti. V dřívějších dobách byl v těchto končinách močál, kde strašila nebezpečná světélka. V mlze zabloudil a sjel z cesty pán na koni. Dostal se až do těchto míst. Bloudil a nechal koně jít volně, řídil se jeho instinktem. Kůň se nenadále splašil a polekal se, když z bažin vzlétl pták. Jezdec spadl a brodil se dál sám, bez koně, aniž by tušil, zda jde správným směrem. Vydal se tam, kde se mu zdálo, že vidí světlo. Ale to po chvíli zmizelo a zase se objevilo jinde. Z posledních sil začal volat o pomoc. Náhle uslyšel lidský hlas. Zanedlouho ho našel myslivec, který jej vyvedl a nechal u sebe přenocovat. Pán se mu odměnil a jako poděkování za záchranu svého života, nechal postavit tyto sochy.[9]

ZajímavostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  3. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1062. (česky a německy)
  9. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 80. 
  10. ŠKVORECKÝ, Josef. Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu. Praha: Horizont, 1991, ISBN 80-7012-055-X, s. 160

Externí odkazyEditovat