Pius IV.

Papež (1559-1565)

Pius IV. (31. března 1499 Milán9. prosince 1565 Řím), rozený Giovanni Angelo de Medici di Marignano, byl papežem od 25. prosince 1559 do 9. prosince 1565. Z titulu papeže obnovil zasedání několikrát přerušeného Tridenského koncilu, které se mu podařilo úspěšně dokončit a zahájit tak období protireformace (občas se používá i termín katolická reformace).

Jeho Svatost
Pius IV.
224. papež
Ritratto di Pio IV.jpg
Zvolení25. prosince 1559
Uveden do úřadu6. ledna 1560 (intronizace)
Pontifikát skončil9. prosince 1565
PředchůdcePavel IV.
NástupcePius V.
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1546
Biskupské svěcení20. dubna 1546
světitel Filippo Archinto
1. spolusvětitel Marcantonio Bobba
2. spolusvětitel Giovanni Domenico D’Anna
Kardinálská kreace8. dubna 1549
kreoval Pavel III.
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • arcibiskup diecéze Dubrovnik (Ragusa) (14.12.1546–1553)
  • kardinál-kněz v římském kostele Santa Pudenziana (instalován 10.5.1549–1550)
  • kardinál-kněz v římské bazilice Sant'Anastasia (1.9.1550–1552)
  • kardinál-kněz v římském kostele Santa Pudenziana (23.3.1552–1557)
  • arcibiskup (osobní titul) diecéze Cassano all'Ionio (1.3.1553–1556)
  • kardinál-kněz v kardinálské titulatuře Santo Stefano al Monte Celio (11.12.1553–1557)
  • arcibiskup (osobní titul) diecéze Foligno (25.6.1556–7.5.1557)
  • kardinál-kněz v římském kostele Santa Prisca (20.9.1557–1559)
  • arcibiskup milánské arcidiecéze (20.7.1558–25.12.1559)
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Angelo de Medici di Marignano
Datum narození31. března 1499
Místo narozeníMilán, Milánské vévodství Milánské vévodství
Datum úmrtí9. prosince 1565
(ve věku 66 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Gian Angelo se narodil v milánské rodině de Medici (kteří se slavným florentským rodem nemají kromě jména nic společného), vystudoval práva a jako jediný z rodiny se snažil uchytit v papežských službách, což se mu záhy podařilo. (V letech 15461547 dokonce válčil v papežském pomocném sboru na straně císaře v Uhrách proti Turkům a v roce 1547 byl apoštolským komisařem v papežském pomocném sboru ve válce šmalkaldské). V roce 1546 získal kněžské svěcení a stal se arcibiskupem dubrovnickým. O tři roky později (1549) ho Pavel III. jmenoval kardinálem. Jako kardinál se hlásil spíše ke skupině hledající spíše dialog než konfrontaci, měl blízko ke kardinálu Moronemu. Možná i proto byl po smrti Pavla IV. na bouřlivé konkláve, která trvala tři a půl měsíce, zvolen papežem. Vybral si jméno Pius IV.

PapežEditovat

I když Pius IV. nebyl fakticky spřízněn s rodem Medicejských, přesto s jejich tichým souhlasem používal jejich rodový erb. Před novým papežem stál nesnadný úkol stabilizovat papežskou politiku, ted jinými slovy navrátit papežkou politiku do kolejí, po kterých jela před pontifikátem Carafy. Jako jeden z prvních úkolů, které si nový papež vytyčil, bylo obnovení diplomatických styků s císařem. To se podařilo poměrně rychle, a tak již na velikonoce 1560 přijel do Vídně papežský nuncius Stanislav Hosius. V dalším roce dokonce obnovil i arcibiskupství pražské, čímž ukončil sedisvakanci dlouhou celých 140 let (14211561). Ovšem největší úkol na něj teprve čekal. Tridentský koncil byl 28. dubna 1552 v důsledku Spiknutí říšských knížat pozastaven a dosud nebyl obnoven. Proto už rok po svém zvolení vydal papež bulu Ad Ecclesiae regimen, jíž opět zahájil přerušené jednání v Tridentu. To se nakonec s mírným zpožděním podařilo a 18. ledna 1562 se koncil sešel. Po téměř dvou letech byla Moroneho reforma katolické církve přijata a v prosinci 1563 koncil slavnostně skončil. Papež potom 26. ledna 1564 bulou Benedictus Deus všechny tridentské kánony a dekrety potvrdil. Ještě před smrtí stihl roku 1564 povolit na žádost Ferdinanda I. přijímání podobojí pro Země Koruny české a v prosinci příštího roku papež Pius IV., tento velký obdivovatel Benátské republiky, zemřel.

LiteraturaEditovat

  • Jan Wierusz Kowalski, Encyklopedie papežství. Praha 1994
  • Miroslav Hroch, Anna Skýbová – Králové, kacíři, inkvizitoři. Praha 1987
  • Aleš Skřivan, Lexikon světových dějin, Praha 2002, heslo "Tridentský koncil (Tridentinum)".
  • Šusta Josef, Pius IV. před pontifikátem a na počátku pontifikátu, Praha, Bursík & Kohout 1900 (Bibliotéka historická doplňkem k Českému časopisu historickému, 3).

Externí odkazyEditovat

Arcibiskup milánský – administrátor
Předchůdce:
Filippo Archinto
15591560
Pius IV.
Nástupce:
Karel Boromejský
Papež
Předchůdce:
Pavel IV.
15591565
Pius IV.
Nástupce:
Pius V.