Pavel III.

papež

Pavel III., vlastním jménem Alessandro Farnese (29. února 1468 Canino10. listopadu 1549 Řím), byl papež mezi lety 1534 a 1549.

Jeho Svatost
Pavel III.
220. papež
Pavel III. na Tizianově portrétu z roku 1543
Pavel III. na Tizianově portrétu z roku 1543
Církevřímskokatolická
Zvolení13. října 1534
Uveden do úřadu1. listopadu 1534 (intronizace)
Pontifikát skončil10. listopadu 1549
PředchůdceKlement VII.
NástupceJulius III.
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení26. června 1519
Biskupské svěcení2. července 1519
světitel Giovanni de’ Medici
1. spolusvětitel Lorenzo Pucci
2. spolusvětitel Andrea Della Valle
Kardinálská kreace20. září 1493
Osobní údaje
Rodné jménoAlexandr Farnese
(Alessandro Farnese)
Datum narození29. února 1468
Místo narozeníCanino nebo Lazio, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí10. listopadu 1549
(ve věku 81 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
Blízká osobaSilvia Ruffini (milenka)
PotomciPier Luigi Farnese
Paul Farnese
Ranuccio Farnese
Costanza Farnese
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jako papež byl Pavel III. klasickým představitelem nepotismu, 18. prosince 1534 jmenoval dva ze svých synovců kardinály a své rodině Farnese různými způsoby vypomáhal. Svého vnuka Ottavia Farnese výhodně oženil s Markétou, nemanželskou dcerou císaře a španělského krále Karla V. Během svého pontifikátu se Pavel III. zasazoval o reformu církve, zcela nezbytnou tváří v tvář sílící protestantské reformaci. Kvůli tomuto úsilí ustanovil reformní komisi z řad kardinálů.

17. prosince 1537 uvalil církevní klatbu na anglického krále Jindřicha VIII. kvůli jeho nepovolenému sňatku s Annou Boleynovou a na celou Anglii uvalil interdikt. 27. září 1540 schválil Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu) a jeho stanovy sepsané sv. Ignácem z Loyoly.

Roku 1545 zahájil Tridentský koncil, který odpověděl, přes obrovské časové období, v němž zasedal, na výzvu reformace. Kvůli napětí se španělským králem a německým císařem Karlem V. se koncil přesunul 11. března 1547 do Bologne, která nepatřila k území Svaté říše římské, takže císař nemohl bezprostředně do jednání koncilu zasahovat.

Jako suverén Papežského státu Pavel III. zachovával neutralitu. Přesto roku 1537 uzavřel spojeneckou smlouvu s Benátskou republikou proti Turkům.

21. července 1542 Pavel III. bulou Licet ab initio založil Congregatio Romanae et universalis Inquisitionis (tedy kongregaci římské inkvizice, dnes Kongregace pro nauku víry). Roku 1548 uvedl také v život švýcarskou gardu, čímž obnovil osobní stráž papeže, která zanikla během Sacco di Roma, vyplenění Říma, a jako výsledek uzavření barcelonského míru. Započal také výstavbu renesanční podoby baziliky sv. Petra; jako stavitele povolal Michelangela Buonarrotiho.

Potomci Pavla III.Editovat

Biskupská genealogieEditovat

V rámci biskupské genealogie patří Pavel III. k linii kardinála d'Estouteville.

  1. kardinál Guillaume d’Estouteville
  2. papež Sixtus IV.
  3. papež Julius II.
  4. kardinál Raffaele Sansoni Riario
  5. papež Lev X.
  6. papež Pavel III.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Papež
Předchůdce:
Klement VII.
15341549
Pavel III.
Nástupce:
Julius III.