Slonovník

rod rostlin
(přesměrováno z Phytelephas)

Slonovník (Phytelephas) je rod palem z čeledi arekovité (Arecaceae).

Jak číst taxoboxSlonovník
alternativní popis obrázku chybí
Slonovník Phytelephas macrocarpa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodslonovník (Phytelephas)
Ruiz & Pav., 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál rozšíření

editovat

Roste zejména v Jižní Americe (Kolumbie, Ekvádor).

Má 20–30 cm silný kmen, u některých druhů poléhavý asi 2–15 m dlouhý a na něm vějíř až 7 m dlouhých a 2 m širokých sudozpeřených listů. Rostlina je dvoudomá (samčí rostlina a samičí rostlina). Samčí květy jsou směstnané na dlouhé válcovité palici. Samičí květy jsou uspořádané do několika visutých kulovitých palic velikosti asi 30 cm. Po uzrání se ze samičích květů vytvoří trs cca 60 peckovic, každá s 3 až 10 semeny. Plody (tzv. guayaquill[zdroj⁠?!]) mají sladkou dužinu, ze které se připravuje lahodný nápoj.

Semena jsou přibližně kulovitá, 2 až 6 cm velká a obsahují sladkou bílou tekutou hmotu, ze které se také připravuje lahodný nápoj. Později tekutá hmota v semenech zbělí a ztvrdne v hmotu vzhledem a tvrdostí podobnou slonovině. Odtud pochází jejich název „rostlinná slonovina“ a název rostliny „slonovník“. Semenům se říká „kamenáče“, „kamenné ořechy“ nebo „slonovinové ořechy“. Na rozdíl od slonoviny, která je tvořená především dentinem, semena slonovníku jsou tvořena krystalickým polysacharidem mananem, který se řadí mezi hemicelulózy.[1] Tvrdá semena se brousí, soustruží, barví. Vyrábí se z nich šperky, figurky, knoflíky, intarzie a výrobky nahrazující pravou slonovinu.

Slonovníků existuje několik druhů. Největší semena dává Phytelephas macrocarpa, naopak nejmenší semenaPhytelephas microcarpa, který nemá téměř žádný kmen.

Reference

editovat
  1. HOLTZAPPLE, M.T. HEMICELLULOSES. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-227055-0. DOI 10.1016/b0-12-227055-x/00589-7. S. 3060–3071. (anglicky) DOI: 10.1016/B0-12-227055-X/00589-7. 

Externí odkazy

editovat