Petrohradská smlouva

Petrohradská smlouva
Petrohradská smlouva
	Smlouva v archivu japonského ministerstva zahraničí
Téma	výměna Sachalinu za Kurily
Data
Podepsáno	25. dubnajul./ 7. května 1875greg.
Místo podepsání	Petrohrad
Strany
Signatáři	Alexandr Gorčakov; Takeaki Enomoto
Podepsané země	Ruské impérium; Japonské císařství

Petrohradská smlouva (japonsky 樺太・千島交換条約, rusky Петербургский договор) byla uzavřena mezi Japonským císařstvím a Ruskem 7. května 1875 a ratifikována v Tokiu 22. srpna 1875. Účinnou se stala v roce 1877.^[2]

Podle podmínek smlouvy Japonsko předává Rusku část Sachalinu výměnou za Kurilské ostrovy, které vlastní Rusko (ostrovy mezi Iturupem a Kamčatkou).^[3]^[4]^[5] Ve výsledku je celý Sachalin připojen k Rusku a celé Kurilské souostroví připojeno k Japonsku.^[6]

Text originálu smlouvy je napsán francouzsky. Rozdíly v japonském překladu přispěly ke sporu o to, co tvoří Kurilské ostrovy. Petrohradská smlouva je součástí dlouhotrvajícího a nerozhodnutého sporu o svrchovanost nad Kurilskými ostrovy.

Pozadí událostí

Golovninův incident

Ruský výzkumník Vasilij Michajlovič Golovnin byl pověřen carem Alexandrem I., aby zmapoval Kurilské ostrovy. V roce 1811, když se přiblížil ke Kunaširu, byl s celou posádkou šalupy Diana vzat na břeh a tam Japonci uvězněn.^[7]

Kvůli narušení japonské izolacionistické politiky sakoku byli po dva roky vězněni a propuštěni byli v roce 1813. Tato událost, známá jako Golovninův incident (Инцидент Головнина) Rusům ukázala, že hranice mezi Ruskem a Japonskem je příliš vágní. Aby se vyhnuli podobným nedorozuměním, jako byl Golovninův incident, potřebovali hranici jasně definovat.^[8]

Smlouva ze Šimody

Šimodská dohoda z roku 1855 stanovila hranici mezi Ruskem a Japonskem v průlivu mezi kurilskými ostrovy Iturup (Etorofu) a Urup (Uruppu), avšak status Sachalinu (Karafuto) zůstal otevřený. Bez dobře definovaných hranic začalo mezi ruskými a japonskými osadníky docházet k incidentům. K nápravě situace byl japonskou vládou poslán do Petrohradu velvyslanec Takeaki Enomoto s úkolem jasně určit hranice v této oblasti. Po ročním vyjednávání Japonsko souhlasilo, že se vzdá svých nároků na Sachalin výměnou za odškodnění pro japonské obyvatele. Japonští rybáři získají přístup do Ochotského moře, desetileté bezplatné využívání ruských přístavů v oblasti a Japonsko získá celé Kurilské ostrovy. Japonské ministerstvo zahraničních věcí stále považuje tuto smlouvu za základ pro stanovení severních hranic.^[9]

Změny průběhu hranice v Kurilských ostrovech

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Saint Petersburg (1875) na anglické Wikipedii.

↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-19]. Heslo ПЕТЕРБУ́РГСКИЙ ДОГОВО́Р 1875. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-11. (rusky)
↑ Красносельских И.М. Административное право как способ влияния на профилактику преступлений. Административное и муниципальное право. Únor 2016, roč. 2, čís. 2, s. 143–148. Dostupné online. ISSN 1999-2807. DOI 10.7256/1999-2807.2016.2.17637. (rusky)
↑ G. Patrick March. Eastern Destiny: Russia in Asia and the North Pacific. [s.l.]: Praeger/Greenwood, 1996. Dostupné online. ISBN 0-275-95566-4.
↑ Tim Chapman. Imperial Russia, 1801-1905. [s.l.]: Routledge (UK), 2001. Dostupné online. ISBN 0-415-23109-4.
↑ Thierry Mormanne (1992). „Le problème des Kouriles: pour un retour à Saint-Pétersbourg“, in: Cipango, N° 1, Paříž, s. 58–89. ISSN 1164-5857.
↑ BIRIUKOV, Pavel. Development of the Kuril Islands by the Russian Empire. Bylye Gody. Prosinec 2014, roč. 34, s. 524–528. (anglicky)
↑ MCCREE, Harold; RIMER, J. Thomas. A Hidden Fire: Russian and Japanese Cultural Encounters 1868-1926. Pacific Affairs. 1996, roč. 69, čís. 1, s. 116. Dostupné online. ISSN 0030-851X. DOI 10.2307/2760895. (anglicky)
↑ KIMURA, Hiroshi; EALEY, Mark. The Kurillian knot : a history of Japanese-Russian border negotiations [online]. Stanford, Calif.: Stanford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-5835-2. (anglicky)
↑ Japan's Northern Territories (Pamphlet). Japan Ministry of Foreign Affairs Website.

Související články

Externí odkazy

Dílo Санкт-Петербургский договор с Японией (1875) ve Wikizdrojích (rusky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[БРЭ-1] Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-19]. Heslo ПЕТЕРБУ́РГСКИЙ ДОГОВО́Р 1875. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-11. (rusky)

[2] Красносельских И.М. Административное право как способ влияния на профилактику преступлений. Административное и муниципальное право. Únor 2016, roč. 2, čís. 2, s. 143–148. Dostupné online. ISSN 1999-2807. DOI 10.7256/1999-2807.2016.2.17637. (rusky)

[3] G. Patrick March. Eastern Destiny: Russia in Asia and the North Pacific. [s.l.]: Praeger/Greenwood, 1996. Dostupné online. ISBN 0-275-95566-4.

[4] Tim Chapman. Imperial Russia, 1801-1905. [s.l.]: Routledge (UK), 2001. Dostupné online. ISBN 0-415-23109-4.

[5] Thierry Mormanne (1992). „Le problème des Kouriles: pour un retour à Saint-Pétersbourg“, in: Cipango, N° 1, Paříž, s. 58–89. ISSN 1164-5857.

[6] BIRIUKOV, Pavel. Development of the Kuril Islands by the Russian Empire. Bylye Gody. Prosinec 2014, roč. 34, s. 524–528. (anglicky)

[7] MCCREE, Harold; RIMER, J. Thomas. A Hidden Fire: Russian and Japanese Cultural Encounters 1868-1926. Pacific Affairs. 1996, roč. 69, čís. 1, s. 116. Dostupné online. ISSN 0030-851X. DOI 10.2307/2760895. (anglicky)

[8] KIMURA, Hiroshi; EALEY, Mark. The Kurillian knot : a history of Japanese-Russian border negotiations [online]. Stanford, Calif.: Stanford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-5835-2. (anglicky)

[9] Japan's Northern Territories (Pamphlet). Japan Ministry of Foreign Affairs Website.

[2]

[1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]