Šimodská dohoda

smlouva

Šimodská dohoda (下田条約; úplným názvem Smlouva o obchodu a plavbě mezi Japonskem a Ruskem, 日露和親条約) podepsaná 7. února 1855 byla první smlouvou uzavřenou mezi carským Ruskem a Japonskem, tehdy pod vládou šógunů. Následovala krátce po uzavření smlouvy z Kanagawy podepsané mezi Japonskem a Spojenými státy, kterou skončila 220 let trvající politika izolace Japonska (sakoku). Dohoda otevřela ruským lodím přístavy Nagasaki, Šimoda a Hakodate, zřídila ruský konzulát v Japonsku a stanovila hranice mezi Japonskem a Ruskem.[2]

Šimodská dohoda
Japonská kopie smlouvy ze Šimody ze 7. února 1855
Japonská kopie smlouvy ze Šimody ze 7. února 1855
Základní údaje
Témasmlouva o přátelství
Podepsání
Datum7. února 1855
MístoŠimoda
StranyJaponsko Šógunát Tokugawa, Japonsko
Ruské impérium Ruské impérium
ZástupciMorijama Einosuke
Jevfimij Vasiljevič Puťjatin[1]
Detaily smlouvy
Důvodnavázání styků
Názvy
Také známé jakodohoda ze Šimody

Japonská politika izolaceEditovat

Od počátku sedmnáctého století šógunát Tokugawa izoloval zemi od vnějších vlivů. Zahraniční obchod probíhal jen s Holanďany a s Číňany a výhradně v Nagasaki, pod přísným dohledem vlády, která si podržela monopol. První kontakty mezi Japonskem a Ruskem navázali na ostrově Hokkaidó s klanem Macumae kupec Pavel Sergejevič Lebeděv-Lastočkin v roce 1778 a oficiální posel Adam Laxman v roce 1792.

Ivan Fjodorovič Kruzenštern v závěru své výpravy kolem světa dlel v letech 1804–1805 šest měsíců v nagasackém přístavu, ale navázat diplomatické či obchodní styky se mu nepodařilo.

V roce 1846 připlul do Japonska komodor James Biddle v čele americké výpravy, aby podle oficiálního pověření žádal otevření japonských přístavů obchodu, ale odmítnut odplul zpět.[3]

Puťjatinova miseEditovat

 
Ruská fregata Pallada, na které připlul viceadmirál Jevfimij Vasiljevič Puťjatin do Japonska

O pár let později Rusové zjistili, že Spojené státy připravují cestu komodora Matthewa Perryho, který měl přimět Japonsko k otevření třeba i prostřednictvím politiky dělových člunů, bude-li to nezbytné. Pokud by uspěl, obávalo se Rusko většího amerického vlivu v tichomořské oblasti a v Asii a nejvýhodnější pozice Ameriky v Japonsku. Proto okamžitě obnovilo plány diplomatické výpravy na Dálný východ. Ruský ministr zahraničních věcí Karl Nesselrode jmenoval do čela mise viceadmirála Jevfimije Vasiljeviče Puťjatina. Výpravy se účastnilo několik sinologů, řada vědců a inženýrů a také spisovatel Ivan Alexandrovič Gončarov. Výprava čtyř lodí dosáhla Japonska 21. srpna 1853, po mnoha těžkostech a obtížném vyjednávání se podařilo smlouvu 7. února 1855 podepsat.

Smlouva o obchodu a plavbě mezi Japonskem a Ruskem (1855)Editovat

Šimodská smlouva obsahuje devět článků:

Článek Obsah
I Mír mezi Ruskou říší a Japonskou říší, ochrana osob a majetku obou států
II Hranice mezi Japonskem a Ruskem se stanovuje mezi Etorofu a Urupem, přičemž status Sachalinu zůstává nerozhodnut
III Šimoda, Hakodate a Nagasaki se otevřou pro ruské lodě
IV Ztroskotaní námořníci dostanou pomoc
V Barterový obchod je povolen v Šimodě a v Hakodate
VI Ruský konzul se usídlí v Šimodě nebo v Hakodate
VII Veškeré otázky nebo problémy týkající se Japonska rozhoduje japonská vláda
VIII Vzájemná extrateritorialita pro občany Ruska a Japonska v druhé zemi
IX Doložka nejvyšších výhod pro Rusko
XII Smlouva bude ratifikována do 18 měsíců od podpisu

Smlouva otevírá Nagasaki, Šimodu a Hakodate ruským lodím k opravám a zásobení, ruský konzul se usídlí v jednom z těchto měst a Rusko obdrží doložku nejvyšších výhod. Hranice mezi Japonskem a Ruskem probíhá mezi ostrovy Etorofu a Urup s tím, že statut Sachalinu zůstává nerozhodnut.

 
Mapa znázorňující změny hranic v Kurilských ostrovech

Odkazy v kultuřeEditovat

Den podpisu smlouvy se od roku 1981 v Japonsku připomíná jako Den severních teritorií.

V roce 1997 bylo v Japonsku natočeno anime Bakumacu no Spasibo,[4] které je v Rusku známé jako Трудная дружба.[5] Kazetu s filmem daroval japonský ministerský předseda Rjútaró Hašimoto ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi v roce 1997 při nezávazném setkání v Krasnojarsku.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Shimoda na anglické Wikipedii.

  1. Плотникова, М. М. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-16]. Heslo ПУТЯ́ТИН. Dostupné online. (rusky) 
  2. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-16]. Heslo СИМО́ДСКИЙ ТРАКТА́Т 1855. Dostupné online. (rusky) 
  3. W. G. Beasley, The Meiji Restoration, p.78
  4. Anime DataBase [online]. aniDB [cit. 2020-11-16]. Heslo Anime: Bakumatsu no Spasibo. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Russell D. Jones, přispěvatelé Wikipedie. Bakumatsu no Spasibo 1997 - полнометражный фильм Трудная дружба [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (rusky) 
  6. СВЕТЛАНА Ъ-СМЕТАНИНА. Мультфильм: Хасимото и Ельцина связала "Трудная дружба". Kommersant [online]. 1998-02-19 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (rusky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat