Pavel Ripka

důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty

Podplukovník generálního štábu Pavel Ripka (30. června 1898 Český Brod26. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Pplk. gen. št. Pavel Ripka
Narození30. června 1898
Český Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1942
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materVysoká škola válečná
Titulpodplukovník generálního štábu
ChoťMarkéta Wellová
RodičeFilip Ripka, Anna Bergerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Před druhou světovou válkou editovat

Pavel Ripka se narodil 30. června 1898 v Českém Brodě v rodině Filipa a Anny rozené Bergerové. Vychodil obecnou školu v Blansku, mezi lety 1909 a 1916 vystudoval českou vyšší reálku v Brně, poté studoval na rakousko-uherských vojenských školách, což zakončil v srpnu 1917. Stal se vojákem z povolání, mezi lety 1934 a 1936 vystudoval Vysokou školu válečnou. Většinu třicátých let sloužil na různých postech v Brně, dne 31. července 1937 se stal členem skupiny důstojníků generálního štábu.

Druhá světová válka editovat

Po německé okupaci v březnu 1939 a zrušení Československé armády pracoval Pavel Ripka na zemském úřadu v Brně. Od května 1939 byl činný v odbojové organizaci Obrana národa pro kraj Brno-město. Za svou činnost byl 6. prosince 1939 zatčen gestapem a vězněn postupně v Sušilových a Kounicových kolejích, dále během roku 1940 v Breslau a Wohlau, od února 1941 pak v berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 5. prosince téhož roku byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a následující den přemístěn do další berlínské věznice Plötzensee. Zde byl dne 26. srpna 1942 popraven gilotinou.

Rodina editovat

Pavel Ripka se 28. února 1923 v Chebu oženil s Markétou Wellovou (1901-1948). I ona se účastnila protinacistické odbojové činnosti, za kterou byla 15. července 1944 zatčena. Vězněna byla v Brně, na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti, konce druhé světové války se ale dožila.[1]

Posmrtná ocenění editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat