Pavel Ripka
Podplukovník generálního štábu Pavel Ripka (30. června 1898 Český Brod – 26. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Pplk. gen. št. Pavel Ripka | |
---|---|
Narození | 30. června 1898 Český Brod Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. srpna 1942 (ve věku 44 let) Věznice Plötzensee Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
Národnost | česká |
Alma mater | Vysoká škola válečná |
Povolání | odbojář |
Titul | podplukovník generálního štábu |
Choť | Markéta Wellová |
Rodiče | Filip Ripka, Anna Bergerová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPřed druhou světovou válkou
editovatPavel Ripka se narodil 30. června 1898 v Českém Brodě v rodině Filipa a Anny rozené Bergerové. Vychodil obecnou školu v Blansku, mezi lety 1909 a 1916 vystudoval českou vyšší reálku v Brně, poté studoval na rakousko-uherských vojenských školách, což zakončil v srpnu 1917. Stal se vojákem z povolání, mezi lety 1934 a 1936 vystudoval Vysokou školu válečnou. Většinu třicátých let sloužil na různých postech v Brně, dne 31. července 1937 se stal členem skupiny důstojníků generálního štábu.
Druhá světová válka
editovatPo německé okupaci v březnu 1939 a zrušení Československé armády pracoval Pavel Ripka na zemském úřadu v Brně. Od května 1939 byl činný v odbojové organizaci Obrana národa pro kraj Brno-město. Za svou činnost byl 6. prosince 1939 zatčen gestapem a vězněn postupně v Sušilových a Kounicových kolejích, dále během roku 1940 v Breslau a Wohlau, od února 1941 pak v berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 5. prosince téhož roku byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a následující den přemístěn do další berlínské věznice Plötzensee. Zde byl dne 26. srpna 1942 popraven gilotinou.
Rodina
editovatPavel Ripka se 28. února 1923 v Chebu oženil s Markétou Wellovou (1901-1948). I ona se účastnila protinacistické odbojové činnosti, za kterou byla 15. července 1944 zatčena. Vězněna byla v Brně, na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti, konce druhé světové války se ale dožila.[1]
Posmrtná ocenění
editovat- Pavlu Ripkovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
- Pavel Ripka byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu