Pastviny (Moldava)

zaniklá vesnice v okrese Teplice

Pastviny (německy Grünwald[1]) je název zaniklé obce v Krušných horách, která se nacházela nedaleko Moldavy v okrese Teplice na odbočce cesty z Oldříše na Vilejšov. S Moldavou byly Pastviny také spojené stezkou k celnici na Žebráckém rohu na hranici se saským městem Holzhau.

Pastviny
Prostor zaniklé obce
Prostor zaniklé obce
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecMoldava
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíPastviny u Moldavy (3,76 km²)
Nadmořská výška765 m n. m.
Pastviny
Pastviny
Další údaje
Zaniklé obce.cz5023
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1408 z duchcovské městské knihy, kdy patřila k panství pánů z Rýzmburka. Podle berní ruly z roku 1654 patřily pastviny k panství Libčeves a tehdy měly 20 usedlých sedláků a 4 chalupníky. Tereziánský katastr říká, že majitelem vsi byl Ferdinand z Lobkovic a bylo zde 18 hospodářů, řezník, švec, kovář a obyvatelstvo německé národnosti. V roce 1869 bylo v Pastvinách 401 obyvatel v 78 domech, roku 1885 zde žilo 392 obyvatel v 70 domech, roku 1928 měla obec 320 obyvatel na 58 domů.

 
Cesta z Pastvin na Žebrácký roh

Pastviny byly do roku 1873 osadou obce Moldava a pak se osamostatnily. Farnost byla stále na Moldavě a pošta v 6 km vzdáleném Mikulově. Školu měly původně jednotřídní, kam chodilo v průměru 70 žáků, před 1. světovou válkou byla rozšířena na třídy dvě s celkovým počtem 75 žáků.

Lidé se zabývali zemědělstvím, polním hospodářstvím, domácí výrobou výrobků ze slámy, byla tu pila, dva mlýny, celní a finanční stanice. V okolí Pastvin jsou rozsáhlá rašeliniště se zvláštní flórou, v minulém století se rašelina těžila a využívala se jako topivo, stelivo, balil se do ní porcelán nebo sklo, apod. Obyvatelé Pastvin pracovali na těžbě rašeliny, která se zpracovávala v lobkovické továrně u Nového Města. Další nacházeli obživu v lobkovických lesích; dřevo se vyváželo do Saska.

Obyvatelé byli především německé národnosti. V roce 1947 je uváděn pouze jeden Čech na 73 Němců. Po odsunu byly Pastviny částečně dosídleny a jako osada připojeny k Moldavě. V roce 1948 je uváděno pouhých 17 obyvatel na 64 domů. Postupně se však ves vylidnila a domy byly v 50. letech srovnány se zemí. Dnes je v místě bývalé osady pouze rozsáhlá louka s rybníkem u hranic s Německem.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 401 392 347 324 339 336 296 15
Domy 78 78 64 60 59 58 58 36

Rodáci editovat

V Pastvinách se 18. května 1744 narodil Josef Beer, první[zdroj?] sólový hráč na klarinet v Evropě. Byl koncertním mistrem dvorní opery v Berlíně, kde také v roce 1811 zemřel.

Reference editovat

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Teplice. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat