Otevřít hlavní menu

Pamětní deska 17. listopadu

památník v Praze

Pamětní deska 17. listopadu (autorem pojmenovaná Ruce)[1] je pietní místo v Praze na Národní třídě, které připomíná události 17. listopadu 1989. Jde o bronzovou desku s reliéfem několika rukou ukazujících gesto vítězství („véčko“). Autory díla jsou Otakar Příhoda a Miroslav Krátký, kteří desku umístili do průchodu Kaňkova paláce v únoru 1990. V listopadu 2016 byla deska přesunuta z průchodu na fasádu domu.

Ruce
Pamětní deska 17. listopadu
Pamětní deska 17. listopadu
Základní údaje
Autor Otakar Příhoda a Miroslav Krátký
Rok vzniku 1990
Popis
Materiál bronz
Umístění
Umístění Praha, Národní třída
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis dílaEditovat

Jde o bronzovou desku s nápisem „17. 11. 1989“. Z desky vystupuje osm lidských rukou ukazující různá gesta, jednak vítězné „véčko“, hojně používané na demonstracích v listopadu 1989, jednak nataženou prázdnou dlaň, která odkazuje k listopadovému heslu „Máme holé ruce“.[2]

Pozadí vzniku dílaEditovat

 
Jedna z demonstrací, které následovaly po událostech 17. listopadu 1989
Související informace naleznete také v článku Sametová revoluce.

17. listopadu 1989 se konala povolená demonstrace Socialistického svazu mládeže k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra města, aby projevila nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Policejní kordony demonstranty postupně uvěznily na Národní třídě a v přilehlých ulicích. Policisté z pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti následně začali demonstranty surově bít. Kdo chtěl z místa uniknout, musel projít průchodem Kaňkova paláce na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice, kde policisté vytvořili tzv. mlátící uličku.[3] Hned v dalších dnech se z průjezdu stalo spontánní pietní místo, kam lidé nosili svíčky a květiny.[1]

Vznik dílaEditovat

 
Pamětní deska na svém původním místě, den po smrti Václava Havla (19. prosince 2011)

V prosinci 1989 napadlo přítelkyni uměleckého kovolitce Otakara Příhody, že by v průchodu mělo něco vzniknout. Na její popud vytvořil Příhoda odlitek rukou, desku s datem vyrobil Miroslav Krátký. 20. února 1990 v noci pamětní desku bez povolení umístili do průchodu. Autoři zůstali dlouho v anonymitě, prozradil je až Kurt Gebauer.[1]

Reakce na díloEditovat

Pamětní deska se stala důležitým místem oslav Dne boje za svobodu a demokracii. Tradičně pod ní pokládají věnce a květiny státníci i občané. Podle kritiků není umělecká hodnota díla příliš velká. Jaroslav Róna dílo označil za „kýč nevalné kvality“.[4] Stefan Milkov se vyjádřil, že „je z toho cítit, že ta věc vznikla narychlo a bez jakékoli soutěže. Umělecky naprosto zbytečné.“[4]

Zásah Romana TýceEditovat

22. listopadu 2009 zasáhl do díla umělec Roman Týc. Vítězné ruce doplnil o další dvě desky. Zleva o ruce hajlující (s datem 17. 11. 1939), zprava o ruce se vztyčenými prostředníky (s datem 17. 11. 2009). Svůj zásah pojmenoval Není co slavit a v rámci instalace pronesl také proslov. Přidané desky byly sundány následující den. K poškození původního díla nedošlo, desky byly přidělané pouze magnety.[4] Výtvarník Jiří David Týcovu akci ocenil.[5] Policie čin vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, v roce 2010 ale případ odložila.[6]

Svůj čin vysvětlil Týc takto: „Ta deska prostě sama vybízela k doplnění informace. Všechny ty ruce jsou český, na rozdíl od gest, která ukazují. Není od věci uvědomit si to, co se tady dělo a děje v kontextu. Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá.“[5] Týce také zaujalo, že většina lidí si proměny desky ani nevšimla a dál pod ní zapalovali svíčky.[7]

Autor pamětní desky Otakar Příhoda v reakci na Týcův zásah řekl, že ho to „namíchlo“.[8] Později ale odmítl Týce zažalovat, přestože to po něm žádala policie.[1]

Přemístění dílaEditovat

 
Od 16. listopadu 2016 je pamětní deska místo v průchodu umístěna na fasádě domu

V listopadu 2016 byla pamětní deska přemístěna z podloubí domu na jeho fasádu. Česká advokátní komora, která v domě sídlí, se průchod rozhodla v rámci rekonstrukce budovy uzavřít. Podle mluvčí advokátní komory to požadovali památkáři,[2] podle novináře Ludvíka Hradilka si naopak uzavření průchodu na památkářích vymohla sama advokátní komora.[1] Pamětní deska se stěhovala také z důvodu, že svíčky, zapalované v průchodu, hrozily rizikem požáru.[3] V bývalém průchodu vznikla galerie s fotografiemi ze 17. listopadu.[2]

Přesun pamětní desky vyvolal kritiku, historik a pedagog Marcel Tomášek proti přesunu založil petici,[9] přesun také kritizoval Jan Gregar, naopak Marek Benda řekl, že venkovní prostor mu pro pietní místo přijde vhodnější.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e HRADILEK, Ludvík. Foto: Holé ruce vyhozeny z průchodu na Národní třídě. Plastika bude zvenku na fasádě domu. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-14 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Pražský památník 17. listopadu se přestěhuje z podloubí na průčelí paláce. ČT24 [online]. 2016-08-24 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  3. a b Pamětní deska k listopadu 1989 na Národní třídě se přesunula z podloubí na zeď. ČT24 [online]. 2016-11-16 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  4. a b c GREGOR, Marek. Umění na hranici zákona. Reflex. 2009-12-03, roč. 20, čís. 49, s. 42. 
  5. a b ČTK. Hajlující ruce a zdvižené prostředníky sundali z památníku advokáti. iHNed.cz [online]. 2009-11-23 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  6. ŠANDA, Karel. Za změnu pomníku 17. listopadu Roman Týc souzen nebude. Týden.cz [online]. 2010-02-15 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  7. WOHLMUTH, Radek. Týden. 2009-11-30, roč. 16, čís. 48, s. 72. 
  8. KASNAR, Jaroslav; PÁNEK, Jiří. Umění, nebo sprostá provokace?. Televizní noviny. TV Nova, 2009-11-24. 
  9. LUDVÍK, Matěj. Památník na Národní třídě z loubí přesunuli. Pražský deník [online]. 2016-11-14 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  10. Národní třída znovu odhalila památník 17. listopadu, posunul se do průčelí. iDNES.cz [online]. 2016-11-16 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat