Náměstí Jana Palacha

náměstí v Praze
(přesměrováno z Palachovo náměstí)

Náměstí Jana Palacha (dříve též Smetanovo a Krasnoarmějců; lidově Palach) leží na Starém MěstěPraze 1 na pravém břehu Vltavy.

náměstí Jana Palacha
Pohled na náměstí Jana Palacha z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s Mánesovým mostem na Malou Stranu a Pražský hrad na horizontu
Pohled na náměstí Jana Palacha z budovy Filozofické fakulty Univerzity KarlovyMánesovým mostem na Malou Stranu a Pražský hrad na horizontu
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceStaré Město
Poloha
Začíná naAlšovo nábřeží (Mánesův most)
Končí naKřižovnická, 17. listopadu (Široká, Kaprova)
Historie
Pojmenováno poJan Palach
Starší názvy1916–1919: náměstí císařovny Zity
1919–1942: Smetanovo náměstí
1942–1945: Mozartplatz
1945–1952: Smetanovo náměstí
1952–1989: náměstí Krasnoarmějců
Další údaje
Délka100 m
Šířka90 m
Počet adres10
PSČ110 00
Kód ulice480614
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náměstí Jana Palacha: vlevo Rudolfinum, vpravo Filozofická fakulta

Původně se tato část vltavského pobřeží nazývala Rejdiště podle městské jízdárny, která tu byla zřízena v 17. století. Prostranství bylo součástí v roce 1872 vybudovaného nábřeží, roku 1878 nazvaného Nábřeží korunního prince Rudolfa (dnes Alšovo nábřeží). Prostor náměstí vymezený novostavbami byl někdy označován názvem Na Rejdišti, který byl zachován v uličce za Rudolfinem. V letech 1916 až 1919 neslo jméno náměstí císařovny Zity, manželky jiného následníka Františka Josefa I. V letech 1919 až 1942 Smetanovo náměstí. Během okupace se jmenovalo Mozartplatz a po jejím skončení opět Smetanovo.[1][2] Pojmenování po Bedřichu Smetanovi bylo roku 1952 přeneseno na Smetanovo nábřeží, tehdejší Masarykovo. Dominantou bývalého Smetanova náměstí se dle záměru Společnosti Antonína Dvořáka měla stát socha Antonína Dvořáka, který je spjatý s Českou filharmonií a Rudolfinem; Dvořákova socha byla na náměstí umístěna až v roce 2000.[3]

Od roku 1952 neslo název náměstí Krasnoarmějců na paměť vojáků Rudé armády padlých a zde provizorně pohřbených v roce 1945. K pojmenování podstatně přispěl působivý snímek zvaný Pohřeb rudoarmějce nebo Padlý v posledních vteřinách války fotografa Tibora Hontyho. Komunistická propaganda jej využívala pro zdůraznění zásluh Sovětského svazu na osvobození Prahy. Na snímku je ukrajinský plukovník Sacharov, jedna z obětí tragédie v jihočeských Hrotovicích způsobené chybou Rudé armády.[4][5]

Po sebeupálení Jana Palacha, který zde studoval Filozofickou fakultu, bylo náměstí spontánně přejmenováno na náměstí Jana Palacha, oficiálně tak bylo pojmenováno 20. prosince 1989.[6][2] Dnes jej připomíná pamětní deska na zdi fakulty s posmrtnou maskou vytvořenou sochařem Olbramem Zoubkem.

Budovy a objekty

editovat

Poblíž jihovýchodního rohu náměstí se nachází výstup ze stanice metra Staroměstská, pod náměstím jsou umístěny podzemní garáže. Střed prostranství má parkovou úpravu se sochou Antonína Dvořáka od Jana Wagnera, která sem byla umístěna v roce 2000. Na budově filozofické fakulty vlevo se nalézá bronzová posmrtná maska Jana Palacha, kterou sejmul sochař Olbram Zoubek těsně po smrti studenta filozofické fakulty na klinice popálenin v Legerově ulici 19. ledna 1969.[1]

Poblíž nábřeží, u začátku Mánesova mostu směrem na sever se nachází socha Josefa Mánesa. Směrem na jih se pak nachází plastiky Dům sebevraha a Dům matky sebevraha od Johna Hejduka, které tam byly umístěny v roce 2016.

Socha Antonína Dvořáka

editovat

Skladatel a první ředitel České filharmonie Antonín Dvořák má vztah k Rudolfinu, kde učil a uváděl své premiéry. Již po jeho smrti byl proto po něm pojmenován koncertní sál Dvořákova síň a za Rudolfinem začínající nábřeží Dvořákovo nábřeží. Za účelem vybudování skladatelova pomníku vznikl roku 1931 spolek, později přejmenovaný na Společnost Antonína Dvořáka. Spolek vybudoval Muzeum A. Dvořáka v letohrádku Amerika, ale pomník u Rudofina narážel na řadu překážek. Po válce o umístění pomníku u Rudolfina v roce 1949 rozhodl městský úřad a práce byly zadány sochaři Josefu Wagnerovi. V roce 1953 postihla sbírku na pomník měnová reforma a v roce 1957 práce na soše Wagnerovo úmrtí. Na původně plánované místo na nábřeží byla roku 1951 umístěna socha Mánesa, bylo pak plánované monumentální umístění pomníku uprostřed náměstí. Realizace však byla městam opakovaně odsouvána až bylo rozhodnuto o umístění pomníku na Klárově, kde byl ke 150. výročí Dvořákova narození roku 1991 odhalen alespoň základní kámen. Sochu pak vytvořil na základě Wagnerova modelu jeho syn Jan Wagner, k realizaci došlo v rámci Evropského města kultury v roce 2000. Kvůli mezitím vybudovaným podzemním garážím s vývodem ventilace uprostřed náměstí měla být socha umístěna na schodišti Rudolfina zády ke vchodu. Během realizace však po kritice ze strany předních zástupců české kultury bylo rozhodnuto o provizorním umístění sochy v parčíku proti Rudolfinu.[7][8]

Plán na proměnu náměstí s definitivním umístěním Dvořákovy sochy byl vybrán ve veřejné soutěži v roce 2002. Realizaci však dlouhodobě komplikují soukromě vlastněné garáže pod náměstím.[9]

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Náměstí Jana Palacha - Pražská náměstí. virtualni.praha.eu [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  2. a b LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 571–572. 
  3. Pomník Antonína Dvořáka v Praze » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  4. Georgij Ivanovič Sacharov: Infocentrum a Muzeum Hrotovicka. www.muzeumhrotovice.cz [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  5. Osvobození - Hrotovická tragédie: Hrotovice. www.hrotovice.cz [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  6. Jan Palach 16. - 25. ledna 1969: Připomeňte si, jak to tehdy vypadalo. Aktuálně.cz [online]. 2011-01-16 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  7. Dvořákův pomník. stary-web.zastarouprahu.cz [online]. Klub Za starou Prahu [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  8. Pomník Antonína Dvořáka v Praze » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  9. Oprava náměstí Jana Palacha se zpozdí. www.tvarchitect.com [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 571, 572. 

Externí odkazy

editovat